Oddlužení 2019: Čekají nás změny?

..

.. Zdroj: pujcka.co

Osobní bankrot není nic jednoduchého a příjemného. Přesto ale může pomoci zadluženým dostat se z tohoto kolotoče a začít znovu.

Od letošního roku to lidé v této situaci přece jen budou mít o trochu jednodušší. Normativní náklady na bydlení se zvýšily na 6 428,67 korun (z 6 225,33 korun), zvedla se i nezabavitelná částka, kterou si dlužník v insolvenci může ponechat. Spolu s tím se z 9 338 korun na 9 643 korun zvýšila částka, nad kterou se při oddlužení formou splátkového kalendáře sráží dlužníkovi zbytek čisté mzdy bez omezení.

Radikální změna nastane, jestliže bude schválena novela insolventního zákona. Nejspíš od 1. července by měly platit mírnější podmínky pro vstup do oddlužení. Osobní bankrot by tak mohl vyhlásit větší počet dlužníků.

Postup osobního bankrotu

Pokud už víte, že vaše dluhy jsou takové, že je v životě nesplatíte, můžete vyhlásit osobní bankrot, čili požádat o oddlužení v insolvenčním řízení. Jestliže chcete o oddlužení požádat, musíte dlužit minimálně u dvou věřitelů, musí být jasné, že své dluhy nejste schopni splácet. V případě, že vám vypadla třeba jen jedna splátka, nejprve se zkuste se svým věřitelem domluvit třeba na splátkovém kalendáři nebo odkladu splátky. Ve chvíli, kdy vaše dluhy přerostly až do fáze exekuce, je nejspíš jasné, že už je nesplatíte.

Jednou ze zásadních podmínek pro vstup do osobního bankrotu je to, že musíte být schopni splatit minimálně 30 procent z celkové výše vašich dluhů během 5 let. „Do výše dluhů se vedle samotné dlužné částky počítají také úroky a poplatky, které dlužníkovi před vyhlášením osobního bankrotu vznikly. Vedle různých smluvních pokut mezi ně patří například soudní výlohy nebo náklady na exekutora,“ upřesňuje Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.

Návrh o oddlužení

Vstoupit do procesu oddlužení ale není tak jednoduché. Žádost o oddlužení může být zamítnuta. Vyhotovení návrhu je třeba provést správně. Jde sice o osobní bankrot požádat samostatně, ale vyhotovení návrhu je složitý advokátní úkon. Největší procento zamítnutých žádostí je právě z důvodu neodborného vyplnění návrhu na oddlužení, který byl vyhotoven samotnými dlužníky.

K vašemu návrhu musí být přidány všechny náležitosti a přílohy. S podáním návrhu vám mohou pomoci firmy, které se na tuto problematiku specializují. Společnost vybírejte pečlivě, abyste se díky ní nedostali ještě do větších problémů. „Maximální částka, kterou dlužníci zpracovatelům za přípravu návrhu zaplatí, je stanovena na 4 000 Kč v případě oddlužení jednotlivce, u návrhu na společné oddlužení manželů pak maximálně 6 000 korun. Tyto částky se však platí pouze v případech, kdy návrh zpracovává advokát, notář, insolvenční správce či exekutor. Akreditované neziskové a veřejně prospěšné organizace na žádnou odměnu nárok nemají,“ vysvětluje Oldřich Řeháček. Za přípravu návrhu se zpracovateli neplatí předem. Zpracovatel svou odměnu získá až po zahájení insolvenčního řízení, a to ze splátek, které dlužník pravidelně měsíčně hradí. Měsíční odměna pro insolvenčního správce v průběhu řízení je pak 1 089 Kč měsíčně. Využít můžete i různých neziskových organizací a bezplatných občanských poraden (např. Poradna při finanční tísni), kde s vámi žádost o oddlužení sepíší.

Návrh musí samozřejmě obsahovat vaše osobní údaje, dále způsob, jakým chcete být oddluženi, (zda oddlužení proběhne přes splátkový kalendář nebo zpeněžením majetku), informace o dosud nabytých dluzích, údaje o všech dlužníkových příjmech za poslední 3 roky, informace o příjmech, které v následujících 5 letech očekáváte či informace o dřívějších insolvenčních nebo obdobných řízeních.

Insolvenční řízení je zahájeno ve chvíli, kdy zpracovatel návrh podá k příslušnému krajskému soudu a návrh je soudem odsouhlasen. Pokud jde vše jak má a vy řádně splatíte to, co máte, je celý proces završen smazáním všech dluhů.

Výpočet výše srážky z příjmů dlužníka

Jaká bude výše srážek, závisí na tom, jaké je momentálně životní minimum a normativní náklady na bydlení. Dále záleží na konkrétním případě, respektive na tom, kolik dlužník vyživuje osob a jaké má příjmy. Výši příjmů pak bude muset dlužník každých 6 měsíců dokládat.

Splátky jsou vypočítávány z čistého příjmu dlužníka. Od něj je nejprve odečtena tzv. nezabavitelná částka, které v roce 2019 činí 6 428,67 korun, a dále nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu, například dítě či manželku ve výši 1 607,17 korun na vyživovanou osobu. „Pokud dlužníkovi

po odečtení nezabavitelných částek zbude z čisté mzdy více než 9 643 korun, veškerý zbývající příjem nad tuto částku bude použit k úhradě splátek bez omezení. Z části čisté mzdy do 9 643 korun včetně mu pak vždy náleží jedna třetina, zvýšená o 1 nebo 2 koruny, pakliže daná suma není dělitelná třemi.

V případě, že dlužník nesplácí žádné přednostní pohledávky jako například výživné nebo dlužné pojistné na sociální zabezpečené, zůstanou mu z této částky dokonce dvě třetiny,“ popisuje výpočet srážek Oldřich Řeháček.

Chystané změny

„Oddlužovací novela je ve finále. Předpokládám, že poslanecká sněmovna rozhodne v nejbližších týdnech o tom, zda se uplatní sněmovní nebo senátní verze. Ty se mírně liší. Popíšu proto jen koncepční změnu, se kterou počítají obě verze. V každém případě se opustí dosavadní požadavek na to, aby dlužník zaplatil věřitelům minimálně 30 procent svých dluhů. Cesta k oddlužení se tím otevře širšímu okruhu lidí. O tom se mluví nejvíce, ale je to jen “A”, ke kterému patří ještě “B”. Tím “B” je zavedení přísnější povinnosti dlužníka vynakládat veškeré úsilí na splacení všech dluhů. Až podle toho, jestli dlužník vyvíjí dostatečnou snahu, aby splnil své závazky, soud rozhodne, zda mu odpustí nebo taky neodpustí zbytek dluhů. Tím se posiluje role insolvenčních správců, kteří to budou kontrolovat,“ říká Michal Žižlavský, člen představenstva České advokátní komory, předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců, člen legislativní rady vlády ČR.

Plánovaná legislativní změna se má týkat také razantního navýšení nezabavitelné částky, která v současné době činí 6 428,67 koruny, což představuje dvě třetiny ze součtu individuálního životního minima (3 410 korun) a normativních nákladů na bydlení (6 233 korun). Úprava počítá s navýšením

na dvojnásobek tohoto součtu. Další změnou by bylo to, že dlužníci by nemuseli při vstupu do oddlužení dokládat povinné přílohy v podobě seznamu svých závazků.

Jsou tyto změny dobré? Nepoškodí některou ze zúčastněných stran?

„Na celém světě se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými. Téma dluhů a oddlužení rezonuje Evropou. Extrémní chudoba přináší nespokojenost a ohrožuje právní systém, tedy i ty bohaté. Můžete maximalizovat svůj majetek, ale když nevnímáte okolní realitu, vrátí se vám to jako bumerang. Extrémně chudí přestanou respektovat pravidla a zmocní se vašeho majetku násilím. Asi nechceme vysílat armádu do ulic jako v Johannesburgu. Čím více lidí bude mít možnost poctivě pracovat a směřovat ke statusu střední třídy, tím bezpečnější bude systém pro nás pro všechny. Proto považuji novou koncepci oddlužení za dobrou, ovšem jen tehdy, pokud bude platit nejen “A”, ale i to “B”. Jinak půjde o morální hazard. Příležitost oddlužit se musí být podmíněna zodpovědným přístupem, který bude někdo kontrolovat. Aby to fungovalo, musíme posílit personální a materiální kapacity insolvenčních správců,“ uzavírá Michal Žižlavský.