Zákon o digitální ekonomice výrazně zpřísní sankce za spam
Poslanecká sněmovna projednává návrh zákona o digitální ekonomice. Pokuty za spam razantně stoupnou, nejvíce povinností dopadne na velké podnikatele.
Ve sněmovně se v současnosti nachází návrh zákona o digitální ekonomice, reagující na evropskou úpravu. Zapracovává do právního řádu České republiky příslušná evropská nařízení a má pomoci zvýšit důvěru zákazníků v digitální služby. Pro menší podnikatele má přinést zvýšení konkurenceschopnosti na globálním trhu.
„Zákon o digitální ekonomice pomůže posílit ochranu uživatelů a nastavit rovné podmínky pro firmy. Uživatelé internetu tak budou mít svá data v bezpečí a konkurence mezi malými, středními i velkými firmami se bude odehrávat za férovějších podmínek,“ uvedl k návrhu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Podle vrchního ředitele digitalizace a inovací Petra Očka by bez stanovení základních pravidel hrozilo to, že se na trzích prosadí pouze největší hráči. To by omezilo rozvoj inovací a konkurenční prostředí. „Pravidla jsou nastavena proporcionálně. To znamená, že míra povinností závisí na velikosti subjektu. Velcí internetoví giganti tak budou mít více povinností než menší poskytovatelé digitálních služeb,“ připomíná Očko.
Navýšení pokut za spam
Jednou z novinek návrhu zákona o digitální ekonomice, který má nahradit stávající antispamový zákon je zpřísnění sankcí při zasílání nevyžádaných obchodních sdělení.
Zatímco fyzické osoby a profesní komory mohou dostat za zasílání spamu pokutu maximálně 100 tisíc korun (resp. 1 milion korun), podnikatelům a právnickým osobám hrozí sankce několik milionů eur. Podle důvodové zprávy je sankce nepodnikajících fyzických osob zakotvena proto, aby byly osoby odrazovány od jednání, kdy šíří sami obchodní sdělení ve snaze ochránit podnikatele, v jehož prospěch je obchodní sdělení šířeno, před odpovědností za toto jednání.
„Momentálně můžete za porušení pravidel dostat pokutu v maximální výši 10 milionů korun. V loňském roce přitom Úřad pro ochranu osobních údajů uložil pokutu dosahující téměř 8 milionů korun,“ vysvětluje advokát Michal Nulíček z advokátní kanceláře Rowan Legal.
Šlo o pokutu ve výši 7,7 milionu korun za zasílání obchodních sdělení ve prospěch třetích stran. Přestupku se dopustila společnost zajišťující přepravu a zákazníkům od roku 2015 zasílala nevyžádané e-mailové zprávy. „Je třeba zdůraznit, že společnost nenabízela vlastní výrobky či služby, tedy nebyla oprávněna využít tzv. zákaznickou výjimku. Bez předchozího souhlasu totiž lze šířit obchodní sdělení pouze na elektronické kontakty získané již dříve v souvislosti s prodejem výrobku či služby, a to za účelem nabídky vlastních obdobných výrobků či služeb,“ připomíná Úřad pro ochranu osobních údajů. V této kauze navíc společnost vkládala obchodní sdělení do e-mailových zpráv s potvrzením o provedeném nákupu.
„Nový zákon však počítá s navýšením této hranice až na 20 milionů eur, případně 4 % z ročního obratu,“ uvádí Nulíček. Zákonodárce tímto podle Nulíčka zamýšlí podnikatele odstrašit, pro některé by ale mohlo být dle názoru advokáta likvidační.
Návrh výše pokut tak v podstatě kopíruje maximální sankce zakotvené v GDPR. „Zasílání obchodních sdělení bez souhlasu nebo nesplnění podmínek pro zákaznickou výjimku je podle GDPR zpracováním údajů bez právního titulu. Podnikatelé by proto při komunikaci se zákazníky měli být obzvlášť obezřetní,“ říká Nulíček.
„Žijeme v době, kdy se rozesílání spamu ještě pořád vyplácí. Nemyslím si ale, že je to jen otázka ‚maximální možné sazby pokuty‘, jako spíš otázka pravděpodobnosti, že na podnikatele úřad v záplavě agendy přijde a věc prošetří,“ míní advokátka Petra Dolejšová. „Budoucnost spíše vidím ve větší automatizaci řešení těchto věcí ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ale samozřejmě je to i o té matematice: nakolik se podnikatelům překročení zákona byznysově (ne)vyplatí,“ dodává Dolejšová.
Pokud je nevyžádané obchodní sdělení zasláno prostřednictvím systému datových schránek, jde o přestupek podle zákona o elektronických úkonech a elektronické konverzi dokumentů. Tyto přestupky pak řeší Digitální a informační agentura.
Do dvou let od poslední komunikace
Stávajícím zákazníkům může podnikatel zasílat obchodní sdělení. Pro zasílání týchž sdělení ostatním lidem by musel obchodník disponovat souhlasem. V zákoně o digitální ekonomice je navrhována změna, podle níž bude možné zákazníka s obchodním sdělením kontaktovat pouze po dobu dvou let od poslední komunikace.
„Tato část návrhu zákona je podle mého názoru poměrně matoucí. Pokud se chcete pokutě vyhnout, musíte paradoxně obchodní sdělení zákazníkovi zasílat kontinuálně, nebo získat jeho souhlas. Suché konstatování, že po dobu dvou let si zákazník nákup pamatuje, a pak už ne, mi rovněž přijde nedostačující,“ vysvětluje advokát Nulíček. „Podnikatelé by měli pamatovat především na veškeré náležitosti. Obchodní sdělení musí být jasně a zřetelně označeno, obsahovat identifikaci osoby, jejímž jménem nebo na jejíž účet je komunikace realizována, a v neposlední řadě umožnit adresátům odmítnutí zasílání sdělení, a to v každé jednotlivé zprávě,“ uzavírá Michal Nulíček.
VIDEO: Pozor na Temu a další tržiště. Na Black Friday nedodržují pravidla a klamou zákazníky, varuje analytička Gelnerová v pořadu FLOW