Jak se pojistit proti silným větrům

Následky Bouře Sabine v Česku

Následky Bouře Sabine v Česku Zdroj: ČTK

Následky Bouře Sabine v Česku
Následky Bouře Sabine v Česku
3
Fotogalerie

Silné větry jsou poslední roky nejčastější pojistnou událostí, kterou pojišťovny řeší se svými klienty. Jedním z hlavních důvodů, kdy pojišťovny nevyplácí pojistné plnění, jsou výluky z pojištění.

U pojištění nemovitosti proti škodám způsobených větrem (pojištění rizika živelních pohrom) se může jednat o škodu, kterou způsobil vítr nedosahující síly vichřice, tedy méně než 103 km/h. To znamená, že když vítr o rychlosti 95 km/h strhne střechu nemovitosti, může pojišťovna v závislosti na pojistných podmínkách a výlukách z pojištění pojistné plnění zamítnout právě z důvodu nedosažení síly vichřice.

Jde o to, že pojišťovna může ve výluce jasně vymezit rozsah pojištění dle Beaufortovy stupnice. To znamená, že může pojištěno může být omezeno pouze na vichřici. 

Tip: Jak správně pojistit svůj domov? Poradíme

Vichřici přitom Beaufortova stupnice definuje rychlosti větru 103 – 117 km/h. Jsou tu ale i další háčky. Je třeba dbát i o definici podmínek plnění v pojistné smlouvě. Pokud by třeba při větru o síle 110 km/h byla poškozena střecha, pojišťovna by vyplacení pojistného plnění mohla zamítnout. To, pokud v podmínkách definuje, že vyplatí škodu způsobenou větrem až například od 120 km/h.

Jsou tu ale i další léčky. Zásadní chybnou například může být špatná volba pojistné smlouvy. To znamená, že je nutné rozlišovat mezi pojištěním nemovitosti a pojištění domácnosti. Zatímco u pojištění nemovitosti je pojištěna samotná stavba. Tedy její zdi, okna, střecha a podobně, u pojištění domácnosti je pojištěn pouze vnitřní prostor stavby a vybavení domácnosti.

V případě poničení střechy by tak pojištění domácnosti pravděpodobně nebylo dostačující. Důvodů, proč se pojišťovna může rozhodnout nevyplatit či zkrátit pojistné plnění, může být ale ještě více. Například nedostatečné zabezpečení nemovitosti, nedostatek důkazů nebo i informací poskytnutých klientem. To, když mu například na střechu domu spadne strom. Při uzavírání pojistné smlouvy je dále naprosto zásadní nezamlčet skutečnosti, které by mohly být rozhodné při případné pojistné události. Může se jednat například o skutečnost, že se v blízkosti nemovitosti vyskytují vzrostlé stromy.

Cena pojištění a jak nahlásit pojistnou událost

Při škodné události je zapotřebí zabránit vzniku dalších škod. To znamená zabezpečit majetek před dalším poškozením. Například při poškození střechy je nutné, jakmile to bude možné, střechu provizorně zakrýt. To proto, aby v případě deště nebyly poškozeny i vnitřní prostory budovy.

V případě nezabezpečení by následně vzniká škoda již nebyla škodou vzniklou při živelné pohromě, na kterou se vztahuje pojištění. V neposlední řadě je vždy nutné škodu zdokumentovat a bez zbytečného odkladu ji nahlásit pojišťovně.

Podle něj pojištění vlastního majetku by mělo patřit mezi základní finanční produkty každé domácnosti. U rodinného domu například v hodnotě pěti milionů korun se roční pojistné pohybuje kolem čtyř tisíců ročně.  V případě pojištění živelních pohrom, silného větru, má téměř každá pojišťovna toto již v základním rozsahu.

Pokud k nemovitosti přidáme vybavení domácnosti v hodnotě půl milionu korun a občanskou odpovědnost s limitem pěti milionů korun, tak se cena pohybuje kolem šesti tisíců ročního pojistného.

U pojištění bytů a domů dále upozorňuje na problematičnost takzvaných letitých smluv. Jejich pojistné částky již dávno přestaly odpovídat cenám stavebního materiálu i prací. Ty smlouvy je tedy třeba aktualizovat.

Autor je analytik neživotního pojištění skupiny Partners.