Koronavirus znehodnotí peníze, centrální banky „tisknou” nové miliardy | E15.cz

Koronavirus znehodnotí peníze, centrální banky „tisknou” nové miliardy

Aleš Pospíšil

Kapitálové trhy se otřásají, centrální banky snižují úrokové sazby a tisknou nové peníze z ničeho...

Nemoc Covid-19 zasáhla téměř každou část národního hospodářství naprosté většiny států na světě. Nejedená o klasickou ekonomickou krizi či recesi. Příčinou problému je externí šok a ne to, že by například dluhy přerostly únosnou míru, zkrachovaly by banky nebo se dostaly do nerovnováhy důležité ekonomické veličiny jako nabídka a poptávka, což byly příčiny předchozích krizí.

Jedná se o krizi veřejného zdraví, která má za důsledek ekonomický šok – lidé jsou v karanténě, nechodí do práce, obchody, továrny a provozovny jsou zavřené. Ekonomický šok důsledkem, nikoli příčinou.

Centrální banky po celém světě už reagovaly prudkým snížením základních úrokových sazeb. To je rychlý nástroj, kterým centrální banka uvolní peníze na mezibankovním trhu. Velké firmy si mohou levněji půjčovat peníze, dochází i ke snížení dalších úrokových sazeb, které mají vliv například na hypotéční nebo spotřebitelské úvěry.

Drtivá většina centrálních bank přistoupila také k tzv. kvantitativnímu uvolňování. Znamená to, že centrální banky začaly na trzích nakupovat cenné papíry. Centrální banky v podstatě natisknou peníze a budou kupovat kromě státních dluhopisů také ostatní aktiva.

Například americká centrální banka (FED) ohlásila, že bude nakupovat hypotéční portfolia od bank, dluhopisy od velkých korporací či portfolia, která se skládají ze studentských půjček a leasingových či spotřebitelských úvěrů. Zjednodušeně řečeno – FED plánuje natisknout a uvolnit tolik peněz, jako za celé období od poslední velké krize let 2008/2009 do loňska.

Tím do ekonomiky nalije nové peníze, které budou moci banky využít mimo jiné pro poskytování dalších úvěrů, které mají ekonomiku znovu rozběhnout. Aby se nově vytisknuté peníze dostaly mezi běžné obyvatelstvo a menší firmy či živnostníky, musí se zapojit také stát skrz svou rozpočtovou (fiskální politiku).

Nejvýraznější roli v rámci fiskální politiky opět hraje Amerika, která schválila fiskální podporu ve výši 2 000 miliard dolarů. Tato podpora se bude financovat prostřednictvím státních dluhopisů, které bude nakupovat centrální banka. Tím pádem vznikne deficit státního rozpočtu přibližně ve výši 20 procent amerického HDP.

Obdobný rozpočtový deficit zaznamenaly USA naposledy ve 40. letech, v období druhé světové války. Můžeme tedy v jistém slova smyslu říci, že dnešní pandemie odpovídá válečnému stavu.

Na tzv. kvantitativní uvolňování se chystá i tuzemská ČNB. Nalití nově vytvořených peněz má nakopnout ekonomiku, současně však znehodnotí každou doposud existující korunu...

Zdroj: BrokerTrust

 

Mzdová kalkulačka