Chybně podaná výpověď: Jak se může zaměstnanec bránit?

Úřad práce pro Prahu 4

Úřad práce pro Prahu 4 Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Úřad práce pro Prahu 4
Úřad práce pro Prahu 4
Úřad práce pro Prahu 4
4
Fotogalerie

Zaměstnavatel může zaměstnanci dát výpověď pouze ze zákonem stanovených důvodů a předepsanou formou. Chybně podaná výpověď se mu může pěkně prodražit. V případě, že ji zaměstnanec napadne soudně, je totiž zaměstnavatel povinen platit zaměstnanci náhradu mzdy až do chvíle, kdy pracovní poměr řádně skončí. 

Jako by výpověď vůbec nebyla podána

K platnosti rozvázání pracovního poměru nepostačuje výpověď telefonická nebo ústní, ale musí být dodržena písemná forma. V opačném případě se na výpověď nahlíží jako by nebyla vůbec podána – je nicotná.

Výpověď je také nutno doručit zaměstnanci do vlastních rukou. Novela zákoníku práce v tomto zaměstnavateli ulehčila situaci; od konce července se již nemusí pokoušet doručovat zaměstnanci do jeho bytu nebo kdekoliv může být zastižen, ale po neúspěšném pokusu o doručení na pracovišti může přistoupit k doručení poštou.

Dvouměsíční lhůta pro žalobu o neplatnost výpovědi

Existují další vady výpovědi, které mohou způsobit její neplatnost – může jít o neexistenci zákonného výpovědního důvodu, špatný popis skutkových okolností zakládajících výpovědní důvod, nesprávně popsaný důvod nebo nedodržení zákonem předepsaných postupů, například zaměstnavatel předběžně neupozornil zaměstnance na možnost výpovědi za soustavné méně závažné porušování povinností.

Pokud se chce zaměstnanec proti chybně podané výpovědi bránit, musí její platnost napadnout u soudu. Lhůta, kterou na to má, činí dva měsíce ode dne, kdy měl pracovní poměr na základě vadné výpovědi skončit. Jestliže tuto lhůtu promešká, nastupuje fikce rozvázání pracovního poměru dohodou a výpovědi se již bránit nelze.

V prvním kroku zaměstnanec nejprve namítne neplatnost výpovědi svému zaměstnavateli s tím, že trvá na dalším zaměstnávání. Následně musí podat ve stanovené lhůtě žalobu u soudu. Nestihne-li první krok, je v souladu s judikaturou oznámení zaměstnavateli nahrazeno doručením stejnopisu žaloby.

Právo na náhradu mzdy

Až v případě, kdy soud vysloví neplatnost výpovědi, nahlíží se na pracovní poměr, jako by nikdy nebyl ukončen. Zaměstnanci pak náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku od okamžiku, kdy zaměstnavateli oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání, až do chvíle, kdy je pracovní poměr ukončen řádně v souladu se zákonem, anebo mu zaměstnavatel začne znovu přidělovat práci. Na návrh zaměstnavatele může soud po šesti měsících náhradu mzdy nebo platu přiměřeně snížit – to proto, aby byl zaměstnavatel chráněn před nutností vyplácet neúměrně vysoké náhrady, zejména tehdy, kdy již zaměstnanec pracuje jinde.

Prodloužení výpovědních lhůt při hromadném propouštění

Nedodrží-li zaměstnavatel zákonem předepsaný postup při hromadném propouštění, na platnost výpovědí to sice vliv nemá, může však dojít k prodloužení výpovědních dob propouštěných zaměstnanců. K tomu dochází v případě, kdy zaměstnavatel nedoručí včas krajské pobočce Úřadu práce závěrečnou zprávu o hromadném propouštění. Pracovní poměr dotčených zaměstnanců totiž neskončí dříve než 30 dní po doručení závěrečné zprávy příslušnému úřadu práce.

„Výpověď není neplatná, nesplnění povinností má pouze vliv na běh výpovědní doby. Zaměstnavatel platí mzdu nebo náhradu mzdy (je-li zaměstnanec na překážkách a nekoná práci) do doby, než doběhne výpovědní doba,“ vysvětluje advokátka Petra Pavlištová z advokátní kanceláře Ladislav Drha. „Pokud by zaměstnanec chtěl napadnout platnost výpovědi jako takové z jiných důvodů, musí zaměstnavateli oznámit, že trvá na dalším zaměstnávání a podat žalobu na neplatnost výpovědi,“ uzavírá advokátka.