Podle údajů Českého statistického úřadu tvoří lidé s cizím státním občanstvím více než desetinu zaměstnanosti v České republice. Nejvíce jich najdeme ve zpracovatelském průmyslu. Práci jim povětšinou zprostředkovává agentura práce. Naprostá většina cizineckých skupin zaměstnanců se koncentruje do Prahy, pobírají tam však nižší mzdy než v jiných krajích. Výjimeční jsou Poláci, kteří pracují nejčastěji podél severní hranice ČR, hlavně v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
„Přes 53 procent cizinců žijících na našem území má u nás trvalý pobyt a jejich počet plynule roste. Z delších časových řad je zřejmé, že počet cizinců s přechodným pobytem naopak reaguje na makroekonomický cyklus,“ vysvětluje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Většinou jsou cizinci v postavení zaměstnance
„Výrazně nejvíce je zde občanů Slovenska, kteří jsou s odstupem následováni občany Ukrajiny. V pořadí zemí jsou dále Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Rusko a Vietnam,“ doplňuje Jarmila Marešová, expertka oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
V těžbě a dobývání je hodně Poláků, v IT Rumunů, bulharské pracovníky najdeme v dopravě a ukrajinské v zemědělství, obchodě a ve zdravotní a sociální péči. „Lze říci, že každá z velkých cizineckých skupin zaměstnanců v Česku je něčím specifická. Například typický bulharský zaměstnanec je muž okolo 45 let, který pracuje prostřednictvím agentury práce jako obsluha stroje v průmyslovém podniku,“ upřesňuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.
Naopak u Rumunů je to podobné jako u Slováků. Většinou jde o muže třicátníky, kteří pracují hlavně v Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Třetina rumunských pracovníků je bez vzdělání, 28 procent lidí této národnosti je naopak vysokoškoláků. Pracují jako technici či specialisté a výrazně vystupují v odvětví informační a komunikační činnosti.
Ukrajinci
U Ukrajinců je zase specifické vysoké zastoupení žen. Tato národnost pracuje ve spoustě odvětví. Mimo průmysl nejvíce v obchodě, ve zdravotní a sociální péči, ubytování, stravování a pohostinství a v zemědělství. Třebaže mají různorodé vzdělání, na trhu práce ho příliš neuplatní a vydělávají tu zřetelně nejnižší mzdy.
Právě kvůli práci a podnikání k nám cizinci přijíždí nejčastěji. V posledních letech přibývá pracujících cizinců z členských zemí EU.
