Mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance se liší o desítky procent, při každodenních nákupech pořizovaných za čistou mzdu se platí ještě DPH. Jak vysoké jsou vlastně daňové odvody zaměstnanců?
Pro zaměstnavatele jsou nejdůležitějším údajem celkové mzdové náklady, tj. hrubá mzda zaměstnance plus sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Pro zaměstnance je rozhodující čistá mzda obdržená na bankovní účet. Z hrubé mzdy je totiž zaměstnanci mzdovou účetní sraženo sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmu. Rozdíl mezi mzdovými náklady a čistou mzdou jsou daňové platby ze mzdy.
TIP: Spočítejte si svou čistou mzdu pomocí naší kalkulačky čisté mzdy
Praktický příklad
Zdanění mzdy si vypočítáme u bezdětného zaměstnance uplatňujícího pouze základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 korun, který má hrubou mzdu na úrovni průměrné mzdy. Za II. čtvrtletí roku 2019 činila průměrná hrubá měsíční mzda 34 105 korun.
- Zaměstnanci pracujícímu za tuto průměrnou mzdu je mzdovou účetní sraženo sociální pojištění ve výši 2 217 korun (34 105 korun x 6,5 procenta) a zdravotní pojištění v částce 1 535 korun (34 105 korun x 4,5 procenta).
- Zálohová daň z příjmu je potom 4 785 korun (34 105 korun x 1,338, na stokoruny nahoru) x 15 procent - sleva na poplatníka 2 070 korun). Zálohová daň z příjmu se počítá ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Superhrubá mzda se zaokrouhluje na stokoruny nahoru. Každý zaměstnanec s podepsaným prohlášení k dani má nárok na slevu na poplatníka ve výši 2 070 korun.
- Zaměstnavatel odvede za zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu na sociálním pojištění 8 459 korun (34 105 korun x 24,8 procenta) a zdravotní pojištění v částce 3 070 korun (34 105 korun x 9 procent).
- Celkové mzdové náklady zaměstnavatele jsou tedy 45 634 korun (34 105 korun + 8 459 korun + 3 070 korun).
- Čistá mzda zaměstnance obdržená na účet dosahuje v našem případě 25 568 korun (34 105 korun - 2 217 korun - 1 535 korun - 4 785 korun).
- Daně ze mzdy dosahují tedy 20 066 korun (45 634 korun - 25 568 korun).
Daňových plateb je však více
Zdaněním mzdy však daňové platby nekončí. Při nákupu zboží a služeb se platí DPH a při nákupu pohonných hmot, alkoholu, cigaret ještě spotřební daň. Majitelé nemovitosti platí každoročně daň z nemovitých věcí. Při koupi nemovitosti se platí jednorázově daň z nabytí nemovitých věcí.
Pro zjednodušení budeme však počítat pouze s platbou DPH, jak je při porovnání zdanění zaměstnanců v zemích EU počítáno v publikaci „The Tax Burden of Typical Workers in the EU 28 – Institut économique Molinari 2019“, kde se počítá s úhradou DPH z čistého příjmu zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu ve výši 32,5 procenta v základní sazbě DPH. Nezohledňujeme tedy další možné poplatky mající daňovou povahu (např. koncesionářský poplatek, poplatek za komunální odpad, dálniční známku, poplatek za vklad na katastru, poplatek za STK…). Podnikatelé platí dále silniční daň.
Pokračování příkladu
V Česku má tedy zaměstnanec pracující za průměrnou hrubou mzdu, který uplatňuje pouze základní daňovou slevu na poplatníka, čistou mzdu ve výši 25 568 korun. Z této částky činí DPH částku 1 745 korun (25 568 korun x 32,5 procenta x 21 procent).
Při zohlednění daní ze mzdy a DPH činí zdanění 47,8 procenta. Při uplatnění dalších daňových slev (například na manželku/la, školkovné…) nebo daňového zvýhodnění na děti, by bylo celkové zdanění nižší. Daňovou povinnost dále snižují daňové odpočty (například odpočet úroků z hypotéky, odpočet životního pojištění, odpočet penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření).
Zdanění v členských zemích EU
Dle údajů za rok 2018 bylo dle publikace „The Tax Burden of Typical Workers in the EU 28 – Institutu Économique Molinari 2019“ zdanění zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdou z členských zemí Evropské unie nejvyšší ve Francii (54,7 procenta), v Rakousku (54,7 procenta), v Belgii (53,6 procenta), v Řecku (52,1 procenta) a v Itálii (51,6 procenta). Nejnižší bylo na Kypru (26,6 procenta), na Maltě (29,3 procenta), ve Velké Británii (34,9 procenta) a v Bulharsku (39,4 procenta). Výpočet byl proveden stejným způsobem, jak bylo vypočítáno v Česku u průměrné mzdy za druhé čtvrtletí roku 2019.
