Vláda stanovila nařízením č. 290/2022 údaje mající vliv na zvýšení průměrné mzdy, a dále schválila zvýšení minimální mzdy od ledna 2023. Tyto novinky mají dopad nejen do problematiky důchodového pojištění, ale také do oblasti daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění.
Od ledna 2023 došlo na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí ke zvýšení minimální měsíční mzdy o 1 100 korun, tj. z 16 200 korun na 17 300 korun. „Toto zvýšení má kromě důsledků pro zaměstnance pracující za minimální mzdu, kteří si finančně polepší, také dopad na řadu důležitých limitů rozhodných pro daňové a jiné odvodové povinnosti,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Minimální mzda a zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů
Minimální mzda je vyměřovacím základem zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, kterými jsou například studenti nad 26 let nebo nezaměstnaní mimo evidenci úřadu práce. Osoby bez zdanitelných příjmů si platí zdravotní pojištění samy a v roce 2023 tedy v důsledku zvýšení minimální mzdy odvádějí zdravotním pojišťovnám více než loni, a to 2 336 korun měsíčně.
Minimální mzda a přivýdělek na úřadu práce
V souladu se zákonem o zaměstnanosti může být uchazeč o zaměstnání veden v evidenci úřadu práce, jestliže jeho měsíční mzda z pracovního poměru nebo odměna z dohody o pracovní činnosti nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tedy pro rok 2023 částku 8 650 korun.
Minimální mzda a zákon o daních z příjmů
Podle zákona o daních z příjmů se od daně osvobozuje příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze do částky ve výši 36násobku minimální mzdy. „V roce 2023 tudíž budou od daně z příjmů osvobozeny důchody do výše 622 800 korun za rok,“ upřesňuje Gabriela Ivanco.
Dále má zvýšení minimální mzdy vliv na možnost dosáhnout na daňový bonus. Na něj má v roce 2023 nárok ten poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy poplatník s ročními příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti dosahujícími alespoň 103 800 korun. Minimální mzda ovlivňuje také maximální výši slevy za umístění dítěte, která se pro rok 2023 zvýší na 17 300 za rok.
Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
Průměrná mzda ovlivňuje minimální a maximální vyměřovací základy a výši záloh na pojistné u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Maximální roční vyměřovací základ pro zaměstnance i OSVČ pro účely sociálního zabezpečení je stanoven ve výši 48násobku průměrné mzdy, tzn. 1 935 552 korun (strop pro platbu zdravotního pojištění stanoven není). Všechny OSVČ vykonávající hlavní činnost dále musí na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění platit měsíční zálohy, které se odvozují z hrubého zisku OSVČ dosaženého v minulém období. Vždy však musí být placena alespoň minimální výše měsíční zálohy. Tato minimální záloha se odvíjí od průměrné mzdy.
„Nová výše minimální zálohy na sociální zabezpečení pro OSVČ bude v roce 2023 činit 2 944 korun a nová výše minimální zálohy na zdravotní pojištění bude v roce 2023 činit 2 722 korun,“ říká Gabriela Ivanco.
„Pokud OSVČ vykonává výdělečnou činnost jako vedlejší, vzniká jí povinnost být účastna důchodového pojištění, pokud rozdíl příjmů a výdajů přesáhne 2,4násobek průměrné mzdy, jež bude pro rok 2023 činit 96 778 korun,“ dodává Gabriela Ivanco.
Hranice pro progresivní sazbu daně
Progresivní sazba daně z příjmů ve výši 23 procent se uplatní z té části daňového základu, jež přesahuje za zdaňovací období 48násobek průměrné mzdy, tedy částku 1 935 552 korun.
