Evropu inflační vrchol teprve čeká. Může mít inflace na Česko pozitivní vliv? | E15.cz

Evropu inflační vrchol teprve čeká. Může mít inflace na Česko pozitivní vliv?

Veronika Hejná

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Na růstu spotřebitelských cen se nejvíce podílí ceny nemovitostí, pohonných hmot a potravin. Podle prognózy společnosti Allianz Trade eurozónu vrchol inflace teprve čeká.  

V dubnu dosáhla meziroční výše inflace v České republice 14,2 procenta, což je nejvíce za poslední tři desítky let. „Výši dubnového meziročního indexu nejvíce ovlivnily ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ uvedla k tomu Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.

Obdobně jako Česká republika je na tom eurozóna, kde meziroční inflace v dubnu letošního roku činila 7,5 procenta. Z analýz společnosti Allianz Trade vyplývá, že inflační vrchol eurozónu teprve čeká.

„Na základě našich základních prognóz vývoje bez embarga EU na dovoz ruské ropy a plynu očekáváme, že celková inflace dosáhne vrcholu ve druhém čtvrtletí 2022; tento výsledek by platil i v případě, že by ceny energií zůstaly na současné zvýšené úrovni až do konce příštího roku,“ říká ředitelka Allianz Trade pro ČR Iva Palusková. „V případě nepříznivého scénáře v podobě embarga EU na ruský vývoz energií, které by dále zvýšilo ceny, by se vrchol celkové inflace posunul až na konec ruku,“ dodává Palusková.

Inflace nás může posunout dál

Inflace může mít na Českou republiky i pozitivní vliv, míní Ondřej Šmakal ze společnosti Orka Ventures. „Kvůli vyšší inflaci se vytvoří různé stimuly, které nás za prvé přiblíží k západním zemím, kam se chceme přiblížit, a za druhé tak vznikne tlak na společnost a ekonomiku, aby se přeměnila. Například cena pšenice na burze je stejná jak pro Českou republiku, tak pro eurozónu, ale u nás cena zboží roste dvakrát rychleji než například v Německu, kde je inflace mezi 6-7 procent. Je jasné, že v tomhle ohledu existovala disproporce již před rostoucí inflací a tu teď doháníme. Vzhledem k celkovému zdražování poroste tlak na zaměstnavatele ohledně mezd,“ vysvětluje Šmakal.

Zásadním předpokladem však je, aby se k západním hodnotám přiblížily nejen ceny, ale také mzdy českých pracovníků. Česko by tak již do budoucna podle Šmakala nemuselo mít status montovny – podnikatelé se budou zaměřovat na oblasti s vyšší přidanou hodnotou.

Zpomalí růst cen nemovitostí?

Rapidní zdražování cen stavebních materiálů prodražuje stavby. Jak vyzdvihuje ředitel developmentu a staveb Bidli holding Roman Weiser, v posledním roce šlo často o to nikoliv za kolik, ale zda vůbec se stavebníkům materiál podaří sehnat. Ruku v ruce se zdražováním materiálů rostly i ceny stavebních prací.

„Konflikt na Ukrajině a pandemie koronaviru se určitě projeví v dalším růstu spotřebitelských cen. Situace ochladne v nemovitostech a tím pádem i v oblasti stavebních prací. V posledních letech byly stavební firmy zvyklé na velkou poptávku, ale teď se bude situace uklidňovat,“ myslí si Ondřej Šmakal.

Vyšší úrokové sazby i zpřísněná pravidla pro hypotéky se již projevují na poptávce po hypotečních úvěrech. Případné zpomalení růstu cen nemovitostí tak ovlivní i výnosy z nemovitostních investic. „Ochranu před vysokou inflací lze hledat v jiných nástrojích jako jsou dynamické akciové fondy. S tím je však spojeno vyšší riziko v krátkodobém čase,“ připomíná Šmakal. Zajímavou investicí pak mohou být i kvalitní korporátní dluhopisy nebo zahájení vlastního podnikání.

Autor: Veronika Hejná

Mzdová kalkulačka

Newslettery