Firmy může před propouštěním zachránit konto pracovní doby | E15.cz

Firmy může před propouštěním zachránit konto pracovní doby

Romana Rybová

Díky kontům pracovní doby lze zaměstnancům přidělit jen takový objem práce, aby odpovídal momentální potřebě a poptávce. Zaměstnanci tak budou mít jistotu stálého příjmu a nemusí se bát, že pracovní místo ztratí.

Zaměstnavatelé v poslední době musí hledat způsoby, jak svým zaměstnancům rozvrhnout pracovní dobu a zajistit jim fixní plat. Jednou z možností je zavedení konta pracovní doby.

To firmám umožní kompenzovat období, kdy nemají pro zaměstnance dostatek práce, s obdobím, kdy nestíhají. V závislosti na těchto obdobích se mění i délka pracovní doby zaměstnanců. Jejich příjem ale každý měsíc zůstává stejný.

Konta pracovní doby využívají hlavně výrobní firmy fungující ve směnném provozu, zejména v automobilovém průmyslu. „Konto pracovní doby je nástroj flexibility pro společnosti, které bojují s měnící se poptávkou po svých výrobcích nebo službách, a to nejen v době pandemie. V České republice není tento způsob práce zatím velmi rozšířený. Využívají ho zejména firmy, které s ním mají zkušenosti v zahraničí. Současná doba však vybízí k využití kont pracovní doby, a i my už zaznamenáváme zájem u svých klientů, jejichž provoz je kvůli koronaviru omezen“, říká Roman Urban, Senior konzultant společnosti Déhora.

Samozřejmě i v případě zavedení konta pracovní doby je důležité stanovit jasná pravidla. Dále pak umožnit zaměstnancům skloubit pracovní a soukromý život.

Jak konta pracovní doby fungují

Konto pracovní doby se mimo zákoníku práce řídí i kolektivní smlouvou či vnitřním předpisem zaměstnavatele. Režim konta pracovní doby pro zaměstnance znamená pracovat ve vyrovnávacím období, jehož délku určí zaměstnavatel, nad rámec běžné pracovní doby a o to méně pak vykonávat práci v dalším období.

V rámci vyrovnávacího období by však měli zaměstnanci odpracovat takový počet hodin, který odpovídá průměrné týdenní době, tedy 40 hodinám. Dalším bodem je, že vyrovnávací doba trvá většinou 26 týdnů, po domluvě odborů však může dosáhnout až 52 týdnů.

V závěru to může vypadat tak, že zaměstnanec může v jednom měsíci chodit do práce jen jeden den v týdnu a další měsíce tuto ztrátu napracovat.

Jak je to se mzdou a přesčasy

Pracovník musí mít mzdu, která se stanoví z průměru 12 předcházejících měsíců a musí být v minimální výši 80 procent vypočítaného průměru. Takto vypočítaná mzda bude vyplácena bez ohledu na to, kolik zaměstnanec měsíčně odpracoval hodin.

Během celého vyrovnávacího období je v kontu pracovní doby zaměstnance vedena mimo fixní částku i částka za skutečně odpracovanou práci a to včetně příplatků. Při posledním výplatním termínu se tato konta vzájemně srovnají a zaměstnavatel doplatí zaměstnancům rozdíl mezi stálou mzdou a skutečně odvedenou prací.

Pokud se stane, že zaměstnanec odpracoval méně hodin, než je nastavená fixní částka, nemusí ze mzdy nic vracet. Pokud ale zaměstnanec odpracuje jen 80 procent zákonem stanovené pracovní doby, nemá zaměstnavatel povinnost mu mzdu doplácet do 100 procent.

Autor: Romana Rybová
 

Podpořte E15 v anketě Křišťálová lupa

Deník E15 byl nominován v anketě Křišťálová Lupa 2020 o nejlepší zpravodajský web v Česku. Podpořte nás svým hlasem - ZDE.

Mzdová kalkulačka