Jde o disciplínu poměrně novou. Forenzní postupy založené na přezkumu účetních i mimoúčetních dat mohou pomoci vlastníkovi nebo insolvenčnímu správci najít majetek vyvedený z firmy v úpadku.
Forenzní postupy odhalí tunelování firmy
Podle šéfa forenzní agentury Surveilligence Jána Lalky vyžadují forenzní postupy znalost vyšetřovacích postupů, ale i hlubokou znalost podnikových financí a insolvencí. Zatímco nějaký základní obrázek o možném podezřelém hospodaření firmy si může investor nebo věřitel podniku udělat z účetních výkazů a dalších veřejně dostupných dat, jiné podstatné informace nejsou z veřejných zdrojů zjevné.
Můžeme je ale vyčíst (ve spojení s dalšími informacemi) z kompletního účetnictví dané společnosti. Věřitelem takové firmy může být dodavatel zboží nebo služeb, anebo třeba investor do korporátního bondu. Finanční zdraví a povědomí o tom, zda nedochází k interním podvodům ve společnosti, zajímá také vlastníky firmy, kterým mohla být managementem způsobena škoda, anebo insolvenčního správce. Insolvenční správce dlužníka má zajistit, aby došlo k co nejvyššímu, byť částečnému (poměrnému) uspokojení pohledávek věřitelů společnosti v úpadku.
Běžný věřitel se k detailnímu účetnictví dostane jen stěží, pokud ale firma spadne do insolvence, může insolvenční správce forenzní šetření vyžádat.
„Forenzní vyšetřovací služby mají široké využití, kromě insolvenčních šetření a dohledání vyvedeného majetku, například v rámci šetření vnitrofiremní kriminality nebo prověřování společnosti před akvizicí (nebo po ní) jako forenzní due diligence,“ vysvětluje Ján Lalka. „Nezbytnou součástí forenzního vyšetřování je využívání analýz, vizualizace a testování elektronických transakcí,“ dodává.
Včasné zastavení převodů majetku
Jak uvádí advokát Petr Sprinz z advokátní kanceláře Allen & Overy, v případě pochybností o záměrech nebo bonitě dlužníka není od věci provádět pravidelný monitoring majetku dlužníka a propojených osob.
Zabránit pochybným převodům majetku lze jednak dopředu – předběžným opatřením, jednak následně v rámci insolvenčního institutu odporovatelnosti některých transakcí.
„Historicky se nám podařilo předběžným opatřením zastavit převody majetku, které by se jinak složitě rozporovaly,“ vysvětluje Sprinz. I před zahájením insolvenčního řízení se mohou věřitelé sdružit, aby zajistili efektivnější vymáhání.
Insolvenční forenzní šetření
V úpadku často končí také emitenti podnikových dluhopisů. Zajímavá data přináší průzkum agentury Surveilligence z října letošního roku pojednávající o insolvenci a nekalém jednání emitentů korporátních dluhopisů k datu 31. srpna 2022.
Z analýzy vyplývá, že v insolvenci skončilo v období od 1. ledna 2013 do 31. srpna 2022 celkem 57 emitentů, kteří vydali emise v celkové výši 6,5 mld. korun. Jde o desetinu všech emitentů podnikových dluhopisů.
„Kromě neetického jednání, informační asymetrie nebo morálního hazardu jsme identifikovali výskyt Ponziho schématu (tzv. letadla), podvody, zkreslování informací o osobě a o hospodaření emitenta a tunelování majetku emitenta,“ uvádí agentura Surveilligence ve shrnutí závěrů průzkumu.
Insolvenční zákon poskytuje věřitelům, respektive insolvenčnímu správci možnost takzvaně odporovat, tedy zpochybnit a při prokázání následně fakticky odstranit účinky některé transakce předcházející zahájení insolvenčního řízení. Tento majetek pak insolvenční správce může vymáhat zpět do majetkové podstaty.
„Díky zahájenému insolvenčnímu řízení a rozhodnutí o úpadku lze otevřít prověření historických právních jednání dlužníka. Insolvenční právo přitom umožňuje napadnout právní jednání úmyslně zkracující, právní jednání bez přiměřeného protiplnění (typicky tedy podezřelé převody ‚pod cenou‘) či právní jednání zvýhodňující (vyplacení jednoho věřitele v době úpadku),“ připomíná Petr Sprinz. Při forenzní analýze je možné dohledat a rozporovat nekalé jednání a tím zvýšit uspokojení pohledávek věřitelů.
Dvě stovky schémat tunelování firem
V insolvenci by podle Lalky měla být forenzní analýza standardem, pomáhá nejen odhalit závadné transakce, kterým došlo k vyvádění majetku a rozkrýt skutečné hospodaření, ale především připravit důkazy pro vymáhání majetku zpět do majetkové podstaty.
„Je to oblast, které se primárně věnuji, prozatím se mi podařilo shromáždit a popsat přibližně dvě stovky jedinečných schémat vyvádění majetku – tunelování – společností v úpadku,“ říká Ján Lalka. Lalka se forenzním šetřením ve forenzní agentuře Surveilligence zabývá od roku 2008, klientům od té doby pomohl identifikovat vyvedený majetek řádově ve stovkách milionů korun.
Kromě insolvenčních správců postupy forenzního šetření využívají i vlastníci firem, kteří podezírají svůj aktivity vrcholného managementu nebo členů statutárního orgánu. Forenzní šetření může standardně trvat od jednoho do tří měsíců, ale výjimkou nejsou ani několikaleté forenzní audity zejména u velkých mezinárodních šetřeních.
