Rovné odměňování žen a mužů: Nové povinnosti pro zaměstnavatele

Rovnost platů

Rovnost platů Zdroj: Profimedia

Rozdíl v průměrných odměnách žen a mužů v Evropské unii je v průměru 13 procent, v České republice jde o 16,4 procenta, ukázala statistika Eurostatu za rok 2020. Dopad nerovného odměňování můžeme pozorovat v nízké životní úrovni samoživitelek i nízkých důchodech žen. K rovnosti v odměňování pomůže zvýšení transparentnosti zakotvené v evropské směrnici i novela zákoníku práce, která má být předložena již v roce 2023.

Evropská směrnice o transparentnosti v odměňování

Na konci prosince byla schválena evropská směrnice o transparentnosti v odměňování. Díky směrnici se mají posílit práva zaměstnanců na rovnou odměnu za srovnatelnou práci. Zavádí právo na informace o výši mzdy a nové povinnosti pro zaměstnavatele. Směrnice zavede právo zaměstnanců na informace o výši průměrné mzdy na srovnatelné pozici u téhož zaměstnavatele a zavádí zaměstnavatelům další povinnosti.

Zaměstnavatelé budou muset sestavovat zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů (tzv. gender pay gapu) pro vnitrostátní orgány a příslušné informace poskytovat též zaměstnancům. Na transpozici směrnice budou mít členské státy až tři roky, nejdříve tedy povinnosti na zaměstnavatele dopadnou v roce 2026.

Podle ředitele Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR Radana Šafaříka sice směrnice neodstraňuje všechny příčiny mzdové nerovnosti, pomáhá ale s netransparentností, která je příčinou velmi významnou. „Zaměstnanci a zaměstnankyně budou moci získat organizované informace o průměrné mzdě na srovnatelné pozici. V praxi směrnice povede k tomu, že oběti mzdové diskriminace budou moci reálně na své znevýhodnění přijít a případnou diskriminaci prokázat,“ vysvětluje Šafařík.

Akční plán rovného odměňování mužů a žen

Vláda zároveň v prosinci 2022 schválila dokument s názvem Akční plán rovného odměňování mužů a žen 2023 až 2026. Reaguje tak na rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva týkající se kolektivní stížnosti University Women of Europe proti ČR, v němž výbor vyslovil, že Česká republika porušuje Evropskou sociální chartu v oblasti rovného odměňování žen a mužů.

Díky opatřením v akčním plánu má dojít ke zpřehlednění informací o pravidlech a politikách v odměňování. V návaznosti na akční plán má dojít již v roce 2023 k návrhu novely zákoníku práce, která by uzákonila příslušná opatření.

Informace v pracovních inzerátech a zákaz doložek mlčenlivosti

Jednou z cest zvýšení transparentnosti v odměňování je zavedení povinnosti zaměstnavatele zveřejňovat výši mzdy nebo platbu již v inzerátech na pracovní pozici.

„Může se jednat o minimální mzdu, mzdový výměr či platový interval, základní plat či mzdu apod. Tato povinnost například platí na Slovensku, v Rakousku či v Anglii,“ stojí v Akčním plánu rovného odměňování žen a mužů.

Dalším opatřením může být zákaz doložek, kterými se zaměstnanec zaváže k mlčenlivosti o výši své mzdy. V současné době je pravidlo uzákoněno na Slovensku, které v rovnosti v odměňování podle dat Eurostatu předstihuje Česko. Gender pay gap v roce 2020 byl na Slovensku pouze 3,1 procenta oproti českým 16,4 procenta.

Ačkoliv jsou doložky mlčenlivosti právně nevymahatelné, zaměstnavatelé k této praxi přistupují běžně, píše se v akčním plánu. Podle veřejného ochránce práv nelze uložit mlčenlivost absolutní, kdy by zaměstnanec nemohl sdělit výši ani partnerovi nebo partnerce. Zároveň nelze zakázat sdělování výše mzdy zaměstnancům téhož zaměstnavatele. Srovnávání výše mzdy je totiž jedním ze způsobů, jak mohou zaměstnanci zjistit, zda zaměstnavatel dodržuje pravidla rovného odměňování.

„Zájem zaměstnavatel na tom, aby nevyšly najevo některé nedostatky v jeho systému odměňování nelze považovat za oprávněný,“ vysvětluje veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Předkladatelé akčního plánu považují za vhodné zakotvit do zákona výslovnou nicotnost takových doložek.