Vstupní lékařské prohlídky zaměstnanců bezrizikových kategorií se neruší. Prozatím

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: NH Hospital a.s.

.
.
lékař, zdraví, nemoc
4
Fotogalerie

V rámci návrhu změny prováděcí vyhlášky k zákonu o specifických zdravotních službách bylo v plánu zrušit povinné vstupní prohlídky pro zaměstnance v bezrizikové kategorii. Od změny ale stát upustil. Prozatím. Nejprve je totiž třeba změnit zákony, vysvětluje advokátka.

Vstupní prohlídka jako nutné zlo

Ke zrušení povinných vstupních lékařských prohlídek pro zaměstnance zařazené v bezrizikových kategoriích (tedy I. a v některých případech tzv. II. bezrizikové) chtěla vláda přistoupit na popud podnikatelské sféry v rámci antibyrokratického balíčku. Z Informačního systému kategorizace prací ČR podle předkladatele vyplývá, že případné zrušení se dotkne několik stovek tisíc zaměstnanců.  

Bez provedené vstupní lékařské prohlídky nesmí v současnosti zaměstnavatel zaměstnance připustit k výkonu práce. V opačném případě mu hrozí vysoké pokuty. „Pracovní smlouva bude sice platná, pracovní poměr vznikne, ale zaměstnavatel nesmí zaměstnanci umožnit výkon práce až do okamžiku, kdy je pochybení napraveno,“ vysvětluje advokátka Klára Rücklová z advokátní kanceláře GHS Legal. Vstupní prohlídku je tak možné absolvovat i dodatečně.

Ministerstvo spravedlnosti vytýká ve svých připomínkách k návrhu novely vyhlášky o pracovnělékařských službách skutečnost, že navrhovaná změna je v rozporu se zákonem. „Jakkoliv vnímáme snahu předkladatele o ulevení přetíženému zdravotnickému systému, tak upozorňujeme, že navrhovaná změna je v rozporu se zákoníkem práce,“ píše ministerstvo spravedlnosti. Zaměstnavatel totiž zdravotně nezpůsobilého zaměstnance připustit k výkonu práce ze zákona nesmí. A tuto povinnost může naplnit pouze právě tak, že nejprve zjistí, zda je zaměstnanec k výkonu dané práce způsobilý.

„Osobně mám za to, že diskuzi ohledně nutnosti vstupních prohlídek u nerizikových prací je třeba znovu otevřít,“ míní Rücklová. Jde totiž převážně o administrativní pozice, kde je vliv práce na zdraví spíše výjimečný. „Pokud jsou v těchto případech prováděny prohlídky víceméně formálně, je pochopitelné, že je zaměstnavatelé vnímají jen jako nutné zlo,“ dodává advokátka s tím, že pro změnu pravidel je třeba nejprve změnit nejen zákoník práce, ale i zákon o specifických zdravotních službách.

Několik poznámek k pracovnělékařským službám

Pracovnělékařské služby nespočívají pouze v posudkové činnosti, ale i činnosti poradenské a dohledu. Obecně platí, že zaměstnavatel musí zajistit všechny tři součásti pracovnělékařských služeb. Existuje však výjimka. „Pokud jsou všichni zaměstnanci u zaměstnavatele zařazeni do tzv. čisté kategorie první, u nichž může posudkovou činnost provádět praktický lékař, musí zaměstnavatel smluvně zajistit poradenskou a dohledovou činnost, jen pokud je to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců,“ vysvětluje advokátka Rücklová. V ostatních případech se povinnosti nevyhne.

Dohled ve smyslu zákona o specifických zdravotních službách spočívá v provádění prověrek a šetření, v rámci nichž lékař upozorní na nedostatky v ochraně zdraví zaměstnanců. Poradenství může mít podobu školení první pomoci nebo doporučení související s ochranou před pracovními úrazy a nemocemi z povolání. „Je na zaměstnavatelích, do jaké míry budou tyto služby u poskytovatelů pracovnělékařských služeb využívat, například mají-li vlastní odborníky na BOZP,“ říká Rücklová.

Výstupní lékařské prohlídky jsou na rozdíl od těch vstupních povinné jen v některých případech – například u skončení pracovního poměru, pokud zaměstnanec vykonával rizikovou práci, anebo přestupuje-li v rámci zaměstnavatele z práce zařazené do kategorie bezrizikové na rizikovou. Detaily stanoví vyhláška o pracovnělékařských službách. „I sám zaměstnanec při ukončení pracovního poměru může výstupní lékařskou prohlídku vyžadovat,“ uzavírá Klára Rücklová.