Před pandemií byl home office spíše vytoužený benefit, v dnešní době ho standardně využívá stále více zaměstnavatelů. I zaměstnanci pracujícímu z domova se může stát úraz. Kdy je tento úraz považován za pracovní a kdy má zaměstnanec nárok na odškodnění?
Kdy je úraz pracovní?
Jak vyplývá z čísel zveřejněných Českým statistickým úřadem, za první pololetí letošního roku bylo zaznamenáno 23 326 případů pracovních úrazů. V 96 procentech případů následovala pracovní neschopnost delší než tři dny. Ačkoliv největší podíl pracovních úrazů připadá na zpracovatelský průmysl, i na home office se zaměstnanci může přihodit pracovní úraz.
Podle zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost nahradit zaměstnanci újmu, která mu vznikla v souvislosti s pracovním úrazem. Tedy buďto přímo při plnění pracovních úkolů, anebo v přímé souvislosti s ním.
„Ačkoliv obecně nelze vyloučit pracovní úraz vzniklý při práci na home office, v případě přestávky v práci na jídlo a oddech již o pracovní úraz nepůjde,“ připomíná advokát David Borovec z advokátní kanceláře Borovec Legal.
Podle zákona totiž lze za určitých okolností považovat za pracovní úraz i úraz, který se zaměstnanci přihodí při přestávce na jídlo a oddech trávené v objektu zaměstnavatele. „Vzhledem k tomu, že při výkonu práce na home office zaměstnanec nebude přítomen na pracovišti zaměstnavatele, neměl by být úraz, který se zaměstnanci přihodí během přestávky na jídlo a oddech považován za pracovní úraz,“ dodává advokát.
Home office a bezpečnost práce
S přesunem části administrativních pracovníků na home office se zaměstnavatelé potýkali s tím, jak správně ošetřit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců v jejich domácím pracovišti. Při výkonu práce z domova musí mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem existovat dohoda, zákon aktuálně neumožňuje home office zaměstnancům jednostranně nařídit. V rámci dohody si strany upraví další práva a povinnosti, aby předešly následným sporům.
Možností, jak řešit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnance pracujícího z domova, má přitom zaměstnavatel několik – od školení a prohlášení zaměstnance o splnění předepsaných podmínek až po online konzultaci s bezpečnostním technikem. Přímo do obydlí zaměstnance by ale zaměstnavatel vstupovat neměl – naráží zde totiž na ochranu obydlí.
„Vždy by mělo nějakou formou proběhnout školení zaměstnanců na bezpečnost práce z domova s uvedením, jaká pravidla musí zaměstnanci dodržovat. Zaměstnavatel si pak může vystačit s prohlášením zaměstnance, že jeho domácí místo takové podmínky splňuje a že je zaměstnanec bude dodržovat po celou dobu home office,“ vysvětluje advokát David Šupej z advokátní kanceláře Sedlakova Legal.
Musíte prokázat, že k úrazu vzniklo v souvislosti s prací
Jak ukazují zkušenosti společnosti Vindicia, která se specializuje na vymáhání odškodnění, je třeba úraz ihned zdokumentovat. Ideálně celou situaci nafotit. Pokud by zaměstnavatel sám úraz neuznal jako pracovní, nezbývalo by zaměstnanci nic jiného než se obrátit na soud.
V nedávné době Vindicia řešila případ, v němž zaměstnankyně dosedla na židli velmi nešťastně, přitom upadla, zlomila si kostrč, a navíc se opařila horkou kávou. „Vše proběhlo hladce díky tomu, že měla v pracovní smlouvě obsažený dodatek o home office. Kompenzace dosáhla téměř 400 tisíc korun,“ popisuje Tomáš Beck, expert na odškodnění ze společnosti Vindicia.
V jiném případě si zaměstnanec při videokonferenci pořezal ruku o skleněnou výplň nábytku, když gestikuloval během porady. „Následky byly poměrně vážné – porušil si šlachy, nejspíše bude mít omezenou hybnost prstů a snížený cit. Zde byl případ jednoznačně uznán jako pracovní, protože nadřízení byli přímými svědky této nehody,“ doplňuje Beck.
Vindicia zastupovala také klienta, který z kuchyně uslyšel oznamovací tón příchozího video hovoru. Když pospíchal, aby hovor nepromeškal, upadl na schodech, kde si poranil koleno a zlomil ruku. I zde firma úraz uznala jako pracovní.
