Home office z pláže? I ten má svá pravidla | E15.cz

Home office z pláže? I ten má svá pravidla

oka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Léto je tu a po covidovém roce řada lidí stále pracuje převážně z domova. Nabízí se proto varianta zpříjemnit si léto v některé z dovolenkových destinací a pracovat z home office v zahraničí. Ale pozor, home office v cizině musí mít svá pravidla a podle právníků nese i jistá rizika.

V pracovních smlouvách je zpravidla uvedené místo pracovního výkonu. Ve chvíli, kdy zaměstnanec pracuje na home office, měl by se se zaměstnavatelem dohodnout, odkud bude vlastně reálně pracovat. Pokud by chtěl pracovat ze zahraničí a zaměstnavatel souhlasí, bylo by podle odbornice na pracovní právo z HAVEL & PARTNERS Petry Sochorové dobré upravit místo výkonu práce uvedené ve smlouvě. „Můžou se spolu ve smlouvě dohodnout, že zaměstnanec bude pracovat klidně i z více míst, a to dokonce i v různé pracovní dny,“ říká.

Zaměstnavatel by měl mít ale na paměti, že i u práce na home office v zahraničí platí pro něj stejné povinnosti, jako na standardním pracovišti. „Týká se to například splnění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrany důvěrných informací nebo případných pracovních úrazů. U zaměstnanců na home office je obecně v těchto oblastech složité kontrolovat splnění potřebných podmínek, tím spíš, pokud zaměstnanec pracuje ze zahraničí,“ upozorňuje Sochorová.

Kde platit daně 

V případě krátkodobých pobytů v řádu dnů či pár týdnů zpravidla nemusí zaměstnavatel ani zaměstnanec řešit placení daní v zahraničí. U pobytů, které nepřesáhnou 183 dní, je totiž většinou možné uplatnit výjimku podle smlouvy jednotlivých států s ČR o zamezení dvojího zdanění. Ty ale kromě krátkodobého pobytu obsahují i další podmínky, které musí být splněny, aby nemuseli firma ani zaměstnanec platit daně z příjmu v obou zemích. Je tedy vždy nutné si ověřit, že je taková smlouva s ČR uzavřená a jaké podmínky platí. 

Při dlouhodobější práci zaměstnance v zahraničí, obvykle pobytu delším než 183 dní, nebo v případě, že má firma v daném státě stálou provozovnu pro daňové účely, bude zaměstnavatel v místě nejspíše platit daně podle tamních zákonů. Za jakých podmínek vzniká zaměstnavateli na místě stálá provozovna opět zpravidla upravuje místní legislativa či smlouva o zamezení dvojího zdanění, a podmínky se tak mohou stát od státu lišit. „Stálá provozovna může českému zaměstnavateli vzniknout buď z titulu trvalejšího místa výkonu činnosti zaměstnance, nebo z jeho delšího působení v dané zemi, pokud nepobývá na jednom místě,“ naznačuje Martina Jelínková, specialistka HAVEL & PARTNERS na daňové právo. 

Pozor na pojištění

Neméně důležitou oblastí je podle ní i pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které by měl český zaměstnavatel obecně v zahraničí odvádět. „Základní pravidlo v EU je platit pojistné tam, kde člověk činnost vykonává. Z tohoto pravidla jsou ale výjimky. Pokud splníte konkrétní podmínky a získáte evropský certifikát, který potvrzuje pokračující účast zaměstnance v českém pojistném systému, není pak třeba platit pojistné dvakrát. Tento certifikát může být vyžadován v zahraničí při kontrole, proč se ve státu výkonu činnosti nehradí pojistné. I v této oblasti tedy vždy v daném státě doporučuji prověřit konkrétní povinnosti zaměstnavatele, a to nejen v rámci EU, ale především u ostatních států, se kterými ČR má nebo nemá o pojistném uzavřené dvojstranné smlouvy, “ říká Jelínková.

Právě komplikované daňové i právní dopady, které s sebou práce z domova v zahraničí přináší, mohou být důvodem, proč zaměstnavatel s prací zaměstnance ze zahraničí jednoduše nebude souhlasit. „Může pak například vnitřním předpisem omezit, jaká konkrétní místa lze pro home office využívat. Pokud zaměstnavatel k omezení přistoupí, nemusí žádosti zaměstnance o práci na dálku mimo povolená místa vyhovět,“ doplňuje Sochorová.  

Autor: oka

Mzdová kalkulačka