Koronavirová krize přinesla i několik nových forem práce, na které nebyla řada Čechů dosud zvyklá. Mnoho lidí pracuje z domova, někdo má kurzarbeit, část lidí je na ošetřovném. To přináší i různá pravidla pro poskytování firemních benefitů, zejména toho nejrozšířenějšího – stravenek. Jsou ale i další změny v politice odměňování, které by zaměstnanci a zaměstnavatelé měli znát.
Stravenky poskytuje zaměstnavatel za stejných podmínek jako v běžném pracovním režimu tehdy, pokud v daný den zaměstnanec odpracuje nejméně 3 hodiny. V praxi to znamená, že naprostá většina lidí na home office dostane stravenky ve stejné hodnotě, jako kdyby chodili do práce.
Jinak je to ale v případě kurzarbeitu. Vláda schválila jeho dva typy. První pro případ, kdy je zaměstnanec v karanténě, nebo pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat svým zaměstnancům práci v souvislosti s vydáním krizových usnesení vlády a mimořádných opatření orgánů ochrany veřejného zdraví.
Stát má v takovém případě kompenzovat zaměstnavatelům náhradu mezd tak, že poskytne uvedeným zaměstnavatelům příspěvek ve výši odpovídající 80 procentům vyplacené náhrady mzdy, a to včetně odvodů. Na stravenky ale automaticky zaměstnanec nárok nemá. Není totiž splněna podmínka, aby odpracoval zmíněné 3 hodiny denně.
Podnik ale může udělat to, že bude zaměstnancům stravenky poskytovat dále. Sám je sice nemůže dát do svých daňově uznatelných nákladů a ztrácejí tak část svého půvabu, pro zaměstnance jsou ale pořád výhodné. Nadále z nich totiž neplatí odvody na sociálním a zdravotním poiištění. Jinými slovy – stravenka je stále výhodnější v porovnání se zdaněnou mzdou.
U druhého typu kurzarbeitu zaměstnanci pracují pouze část pracovní doby a stát jim doplácí kompenzaci ve formě příspěvku ve výši odpovídající 60 procentům vyplacené náhrady mzdy, a to včetně odvodů. U stravenek záleží na tom, jak je práce rozložená.
Opět platí pravidlo tří hodin za pracovní směnu. Ti zaměstnanci, kteří pracují například každý den na poloviční úvazek (4 hodiny denně), mají nárok na stravenky v plné výši, tam kde se dělá například jen od pondělí do středy se stravenky poskytují pouze za tři dny v týdnu. I zde platí, že pokud zaměstnavatel chce, může stravenky poskytovat za všechny pracovní dny s tím, že si nedá příspěvek na dny zaměstnance bez pracovního vytížení do svých nákladů.
Zaměstnanci ale opět neodvádějí zdravotní a sociální pojištění, takže část výhodnosti stravenky v porovnání se mzdou zůstává zachována. U posledního případu – ošetřovného nárok na stravenky zaniká Zaměstvańavatel ji poskytnou může, ale bez zvýhodnění.
Pokud jde o další populární příspěvky zaměstnavatele jako jsou volnočasové benefity nebo penzijní připojištění, jejich pravidla se řídí čistě vnitřními předpisy zaměstnavatele a kurzarbeit nebo home office na ně nemá přímý vliv. Daňové podmínky uznatelnosti totiž nesouvisí s délkou pracovní doby.
Záleží tedy jen na rozhodnutí firmy, zda je v situaci, kdy může tyto benefity dále vyplácet.
Změny se týkají používání osobních automobilů ke služebním účelům. U home office se nově za pracovní uznává i cesta mezi domovem a pracovištěm. Platí to, i pokud má zaměstnanec home office na chatě třeba na druhém konci republiky. Je ale podmínkou, že toto místo výkonu práce je uvedeno ve smluvním ujednání obou stran.
Praxe společnosti Edenred ukázala, že stravenky svým zaměstnancům chtějí nadále vyplácet zejména ty firmy, kde je na kurzarbeitu část zaměstnanců. Platí to jak u těch, kteří jsou v karanténě (typ A), tak tam, kde někteří zaměstnanci pracují nyní jen na částečný úvazek. Pokud si to mohou dovolit, tak je firmy nechtějí připravit o benefit, který pobírá zbytek pracovníků, byť si nemohou část stravenek dát do nákladů.
Ještě jednu změnu přináší home office. Zaměstnanci zde totiž spotřebovávají „svůj“ majetek. To je aktuální zejména v současné době, kdy lidé pracují z domova již několik týdnů. Mimořádné náklady zaměstnance řeší dle zkušeností Edenredu zatím jen menší část firem. Ty, které se k tomu odhodlaly to řeší většinou plošným příspěvkem, který je vyčíslen předpokládanými náklady na materiál, energie a případně i opotřebení jeho majetku a zařízení.
Autorka je personální ředitelka Edenred.
