Stavebnictví je obor, který je na špici v počtu pracovních úrazů, které si vyžádaly hospitalizaci delší než pět dní. V roce 2018 se na stavbách zranilo 403 lidí z celkového počtu 1126 úrazů, které se staly lidem zaměstnaným v průmyslu. Vyplývá to z údajů Státního úřadu inspekce práce
Ve stavebnictví jsou lidé, kteří se při práci zraní, poměrně dlouho na neschopence. Zatímco průměrná délka pracovní neschopnosti v Česku je 42 dní, pracovníci ve stavebnictví marodí 52 dní.
Mnohdy pochybí firmy
Podle kontrol Státního úřadu inspekce práce je jasné, že mnohdy v bezpečnosti práce pochybily firmy. Hlavně ty malé a střední. Mezi nejčastějšími prohřešky při loňských kontrolách byla chybějící ochrana proti pádu, nestejně vysoká zábradlí na schodištích nebo úplně chybějící ochrana proti pádu věcí.
„Další rizika plynou z lehkovážného přístupu k používání a stavu osobních ochranných prostředků, jako jsou přilby, bezpečnostní postroje, karabiny, lana a tlumiče pádu a zachycovače pádu. Důležité je také plánování pracovních činností, které vede k eliminaci zbytečně častých výstupů do výšek a sestupů, během kterých hrozí zvýšené riziko uklouznutí či pádu,“ vysvětluje Lubomír Winkler, analytik pracovních rizik ve stavebnictví ze společnosti Ardon Safety.
Rizikoví agenturní pracovníci
Nejrizikovější je na stavbách práce ve výškách, následovaná zemními pracemi. „Při těch se stane nejvíce pracovních úrazů v tomto odvětví, a to včetně smrtelných. Při výškových pracích se loni zranilo 236 lidí, při práci na úrovni země 167. Obecně lze říct, že každý druhý smrtelný úraz se stane při výškových pracích,“ pokračuje analytik Lubomír Winkler.
Problém je v tom, že firmy stále častěji najímají agenturní zaměstnance, často i ze zahraničí. Chybí tak pracovníci, kteří by byli proškolení v jejich rodném jazyce.
