Novela zákona o zadávání veřejných zakázek znamená odklon od zbytečného formalismu

(ilustrační foto)

(ilustrační foto) Zdroj: profimedia.cz

V úterý 30. května odsouhlasila sněmovna původní znění návrhu novely zákona o zadávání veřejných zakázek a odmítla tak pozměňovací návrhy Senátu. Zákon má nabýt účinnosti třicátým dnem po vyhlášení ve sbírce zákonů. Jaké novinky přináší?

Náprava nedostatků transpozice

Jak upozorňuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, novela je v pořadí již desátou změnou zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2016, poprvé se však jedná o komplexní novelizaci. Hlavním cílem je náprava nedostatků, které Česku vytýkala Evropská komise.

„České republice totiž hrozily sankce ze strany Evropské komise, které by mohly být zbytečným výdajem státního rozpočtu,“ připomíná Vilém Podešva z advokátní kanceláře Rowan Legal. Další změny jsou navázány na některé zákony a instituty, které po šesti letech od účinnosti zákona volaly po zpřesnění a přizpůsobení evropským trendům. „Takto dochází k zásadnímu zpřesnění právní úpravy například u dynamického nákupního systému, který je zadavateli hojně využíván a může být vhodným nástrojem například pro dodávky léčivých přípravků, u kterých v posledních měsících docházelo v dodavatelských řetězcích k výpadkům,“ doplňuje advokát.

Ústup od zbytečného formalismu

Novela usnadní život zadavatelům i účastníkům, sníží administrativní zátěž a ustupuje od nepřiměřené přísnosti některých pravidel. „Nejedná se však o zásadní koncepční změny procesu zadávání a nejsou zaváděna nová pravidla a povinnosti,“ komentuje návrh novely Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

V současnosti zadavatelé musejí vyloučit účastníka ze zadávacího řízení i při formálních chybách – například nepředložil-li účastník doklad prokazující složení jistoty. Zadavatel v tomto případě nemá na výběr. Účastníka doposud nebylo možné vyzvat k doplnění podkladů.

„Mohlo tak docházet k vylučování kvalitních dodavatelů, kterým nebylo umožněno plnit veřejnou zakázku jen z důvodu nesprávné transpozice evropských směrnic,“ říká Vilém Podešva s tím, že jako zásadní vnímá právě zmírnění povinnosti vyloučit účastníka při neprokázání složení jistoty na pouhou možnost. 

Plnění povinnosti vůči ÚOHS a upřesnění dalších pravidel

Novinkou je též to, že zadavatel může splnit povinnost zaslat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh též tak, že po celou dobu trvání správního řízení zajistí úřadu přístup k dokumentům v certifikovaném elektronickém nástroji. „Pokud zadavatel této možnosti využije, bude povinen zajistit přístup k těmto dokumentům ve stejném rozsahu i soudu, bude-li proti rozhodnutí ÚOHS podána žaloba,“ připomíná antimonopolní úřad.

Pokud se u spojených osob podaří prokázat podstatnou koordinaci přípravy nabídek, půjde o důvod pro vyloučení účastníka. „ÚOHS již nebude vyřizovat podnět k zahájení správního řízení z moci úřední podaný stěžovatelem, jenž v téže věci podal návrh, aniž by však zaplatil kauci, čímž se zákonodárce snaží omezit nápad šikanózních podání,“ vysvětluje Vilém Podešva.

Nová je také možnost zadavatele zakotvit do zadávací dokumentace lhůty k podání námitek proti dokumentaci (nejpozději 72 hodin před koncem lhůty k podání nabídek). Opatření dle úřadu zajistí dostatečný prostor pro zadavatele, aby v reakci na námitky provedl změnu nebo doplnění zadávací dokumentace. Dojde i k vyjasnění sporných otázek ve věci blokačních lhůt – ty se nově neuplatní, pokud není zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele. Blokační lhůtu do budoucna spustí pouze včas podané námitky.

„Přijetím novely dojde k úpravě některých obsoletních požadavků zákona, které nebyly v souladu s trendem odstranění zbytečného formalismu a elektronizace veřejných zakázek,“ uzavírá Podešva.