Zákoník práce přiznává zaměstnanci při ukončení pracovního poměru z vyjmenovaných důvodů právo na odstupné. Pokud se ale zaměstnanec vrátí do zaměstnání k témuž zaměstnavateli, může mu vzniknout povinnost odstupné zase vrátit. A to nejen při uzavření nové pracovní smlouvy, ale i dohody o pracovní činnosti.
Kdy má zaměstnanec právo na odstupné
Dojde-li k ukončení pracovního poměru z organizačních nebo zdravotních důvodů, má zaměstnanec ze zákona právo na odstupné, a to jak při výpovědi ze strany zaměstnavatele, tak při uzavření dohody z týchž důvodů.
Organizačními výpovědními důvody jsou zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části a výpověď pro nadbytečnost.
„Co se týče zdravotních důvodů, jde o situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. Také jde o případ, kdy zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce, což musí být opět podloženo lékařským posudkem,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Výše odstupného je u organizačních důvodů odstupňována podle doby trvání zaměstnání. Jestliže byl zaměstnanec v pracovním poměru kratší dobu než jeden rok, náleží mu jeden průměrný měsíční výdělek. Trvalo-li zaměstnání alespoň jeden rok a méně než dva roky, má právo na dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Kdyby zaměstnání trvalo déle, dostane zaměstnanec při ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů trojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Vnitřní předpis zaměstnavatele nebo kolektivní smlouva může zaměstnancům přiznat i vyšší odstupné.
„Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců,“ stojí v ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce.
Při ukončování pracovního poměru ze zdravotních důvodů uvedených § 52 písm. d) vzniká zaměstnanci nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.
Kdy a proč musí zaměstnanec odstupné zase vracet
Povinnost vrátit odstupné vyplývá z účelu odstupného. Odstupné má zaměstnanci kompenzovat ztrátu výdělku a pomoci mu finančně zvládnout dobu, než si najde nové zaměstnání nebo jiný zdroj příjmu.
Nastoupí-li zaměstnanec zpět k původnímu zaměstnavateli před uplynutím doby určené počtem násobků průměrných výdělků, ve kterých dostal odstupné, musí poměrnou část odstupného vrátit.
Poměrná část odstupného se určí podle počtu kalendářních dnů od opětovného nástupu do zaměstnání do uplynutí doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků vyplacených jako odstupné.
Pokud tedy zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci při ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku a nastoupí-li zaměstnanec zpět již po měsíci, bude muset vracet odstupné za zbývající dva měsíce.
Povinnost vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část má zaměstnanec, který k dosavadnímu zaměstnavateli nastoupí zpět do pracovního poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti, a to bez ohledu na výši výdělku. Při uzavření dohody o provedení práce povinnost vracet odstupné nevzniká.
