Platba solidární daně za rok 2020 v příkladech | E15.cz

Platba solidární daně za rok 2020 v příkladech

Petr Gola

V praktických příkladech si ukážeme, jak se vypočítává 7procentní solidární daň za rok 2020. Kteří zaměstnanci musí podat daňové přiznání? Jak je to u odstupného? Kdy lze obdržet vratku solidární daně zaplacenou během roku? Jaké podmínky platí pro pasivní příjmy?

Za celý kalendářní rok 2020 podléhají 7procentní solidární dani příjmy ze závislé činnosti a hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti nad částku 1 672 080 korun. Pasivní příjmy dle § 8 (z kapitálového majetku), dle § 9 (z nájmu) a dle § 10 (z nájmu) solidární dani nepodléhají.

Příklad: Pouze pasivní příjmy

Paní Romana má pouze zdanitelné příjmy z nájmu, za celý kalendářní rok 2020 bude základ daně činit 2 milióny korun. Paní Romana tedy nebude platit solidární daň, z daňového základu bude odvádět jen standardní 15procentní daň z příjmu.

Příklad: Podnikání při zaměstnání

Paní Michala bude mít za rok 2020 hrubou mzdu ze závislé činnosti ze zaměstnání ve výši 1 200 000 korun a daňový základ z výkonu samostatné výdělečné činnosti ve výši 900 000 korun. Solidární dani bude tedy podléhat zdanitelný příjem ve výši 427 920 korun (1 200 000 korun + 900 000 korun) - 1 672 080 korun).

Povinnost daňového přiznání

Daňoví poplatníci, kteří mají povinnost platit za rok 2020 solidární daň, si musí sami podat daňové přiznání a nemohou požádat o roční zúčtování daně zaměstnavatele, přestože nemají jiné zdanitelné příjmy než právě od jednoho zaměstnavatele. K vyplnění daňového přiznání budou potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. V praxi však někteří zaměstnavatelé svým klíčovým zaměstnancům s nadstandardními příjmy v takových případech pomáhají s vyplněním daňového přiznání.

Příklad: Vyplnění daňového přiznání

Zaměstnanec Jakub má roční hrubou mzdu ze zaměstnání ve výši 1 850 000 korun. Přestože má pan Jakub za rok 2020 pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele, tak si musí za rok 2020 podat na finančním úřadu daňové přiznání, neboť má povinnost platit za rok 2020 solidární daň z rozhodného příjmu nad 1 672 080 korun.

Obdržení zaplacené solidární daně

V případě, že hrubá měsíční mzda dosahuje více než 139 340 korun, tak se již z této hrubé mzdy odvádí měsíční 7procentní solidární daň. Někteří zaměstnanci tak v praxi zaplatili během některého mimořádně příjmového měsíce solidární daň, ale jejich roční hrubá mzda za celý kalendářní rok 2020 bude nižší než 1 672 080 korun a povinnost platit solidární daň za letošní rok nevznikne. V takovém případě se zaplacená solidární daň obdrží zpět po provedeném ročním zúčtování daně nebo podaném daňovém přiznání. V praxi k takové situaci dochází i např. při obdržení odstupného při ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele pro nadbytečnost zaměstnance.

Příklad: Vratka solidární daně

Zaměstnanec Pavel má hrubou mzdu po celý kalendářní rok 2020 ve výši 50 000 korun. Za září však obdržel hrubou mzdu 200 000 korun. Za září je tedy zaměstnanci Pavlovi sražena i 7procentní solidární daň ve výši 4 247 korun (200 000 korun - 139 340 korun) x 7 procent). Za celý rok 2020 však zaměstnanci Pavlovi nevzniká povinnost platit solidární daň, neboť roční hrubá mzda je nižší než 1 672 080 korun. Po provedeném ročním zúčtování daně obdrží zaměstnanec Pavel zaplacenou solidární daň zpět. Pan Pavel může zaměstnavatele požádat o provedení ročního zúčtování daně, protože měl za rok 2020 zdanitelné příjmy pouze příjmy ze závislé činnosti a roční hrubá mzda nezakládá povinnost platit solidární daň.

Autor: Petr Gola
 

Mzdová kalkulačka