Pracovní pohotovost je doba, kdy zaměstnanec pro svého šéfa fakticky nepracuje, ale je k výkonu práce připraven. „Důležité je, aby pracovní pohotovost probíhala mimo běžné pracoviště. Pokud by totiž zaměstnanec byl k práci připravený na místě pracoviště, jednalo by se o pracovní dobu, za kterou zaměstnanci náleží mzda,” říká Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.
Pokud zaměstnanec drží pracovní pohotovost, náleží mu za ni samozřejmě odměna. „I v případě, že k faktickému výkonu práce nedojde. Pracovní pohotovost se do výkonu práce nepočítá, ale zaplacenou ji mít musí. Dle zákoníku práce zaměstnanci náleží odměna ve výši 10 procent z průměrného výdělku,” upozorňuje Vaněk.
V případě, že zaměstnanec během pracovní pohotovosti skutečně práci vykonává, náleží mu mzda včetně všech příplatků. „Zaměstnanci tradičně drží pracovní pohotovost mimo řádnou týdenní pracovní dobu. Proto za práci během pracovní pohotovosti mají nárok na příplatek za přesčas. Základní odměna za práci přesčas je 25 procent z průměrného výdělku. Pokud v rámci pohotovosti pracuje o víkendu nebo v noci, náleží mu i tyto příplatky. Nárok na příplatky se sčítají. Pokud je práce vykonávaná nejen přesčas, ale i o víkendu, ve svátek nebo i v noci, mzda se stále násobí. Za práci o víkendu náleží příplatek 10 procent z průměrného výdělku, za práci v noci pak 20 procent,“ dodává Jan Vaněk.
Zaměstnavatel se musí se zaměstnancem na pracovní pohotovosti dohodnout. Není možné ji nařídit. Pokud zaměstnanec s pracovní pohotovostí nesouhlasí, nemůže ho zaměstnavatel vyhodit za její neplnění.
