Přivýdělek při evidenci na úřadu práce: Jaké jsou podmínky? | E15.cz

Přivýdělek při evidenci na úřadu práce: Jaké podmínky musíte splnit?

Veronika Hejná

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadu práce si mohou za určitých okolností vydělávat v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Co to znamená?

Až po ukončení podpůrčí doby

V současné době není možné přivydělávat si současně s pobíráním podpory v nezaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti ale umožňuje, aby si uchazeč vydělával po ukončení podpůrčí doby v tzv. nekolidujícím zaměstnání.

Přivýdělek uchazeče registrovaného na úřadu práce je tak možný pouze poté, co byla ukončena výplata podpory v nezaměstnanosti, anebo tehdy, pokud nárok na podporu v nezaměstnanosti ani nevznikl.

Podpůrčí doba je odstupňována podle věku uchazeče o zaměstnání. Do 50 let věku uchazeče činí celkem pět měsíců, u uchazečů mezi 50 a 55 roky věku je osmiměsíční, u starších uchazečů potom jedenáctiměsíční.

Nekolidující zaměstnání

Uchazeč o zaměstnání je povinen nastoupit do práce, kterou mu úřad práce najde, nekolidující zaměstnání mu v tom nesmí bránit.

Přivýdělek v nekolidujícím zaměstnání je limitován maximální výší výdělku do výše poloviny minimální mzdy. Pro rok 2021 je minimální mzda stanovena na 15.200 korun, maximální výše přivýdělku je tedy 7.600 korun hrubého.

Další podmínkou nekolidujícího zaměstnání, kromě maximálního měsíčního výdělku, je i to, že výkon činnosti není překážkou v poskytování součinnosti anebo důvodem k odmítnutí vhodného zaměstnání zprostředkovaného úřadem práce.

„Nekolidující zaměstnání je vhodné chápat pouze jako krátkodobý přivýdělek, pro nezaměstnané by mělo být primárním cílem co nejdříve najít klasické pracovní uplatnění,“ vysvětluje daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Pracovní smlouva a DPČ je v pořádku, DPP už ne

Nekolidujícím zaměstnáním může být jak pracovní poměr či služební poměr, tak pracovněprávní vztah na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ). Uchazeči si však nesmí přivydělávat na základě dohody o provedení práce (DPP) ani podnikat.

Při evidenci na úřadu práce musí uchazeč oznámit krajské pobočce Úřadu práce výkon nekolidujícího zaměstnání, a to bez ohledu na výši měsíčního výdělku. Nejzazší datum oznámení činnosti je buď při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání, anebo v den nástupu výkonu činnosti. Následně je uchazeč povinen dokládat úřadu výši svého měsíčního výdělku. „V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají,“ uvádí § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.

Jak je to s pojistným na zdravotní pojištění?

Za uchazeče o zaměstnání je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění. „Tato zásada se vztahuje i na nezaměstnané absolventy škol – často nemají nárok na podporu, protože nesplňují podmínku tzv. předchozího zaměstnání (za poslední dva roky alespoň 12 měsíců zaměstnání s účastí na důchodovém pojištění), ale mohou se zaregistrovat jako uchazeči o zaměstnání a stát za ně bude platit pojistné na zdravotní pojištění,“ připomíná na webu Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Z dohod o pracovní činnosti se odvádí sociální a zdravotní pojištění tehdy, dosáhne-li hrubá odměna z dohody částky 3.500 korun. Pak musí odvést pojistné jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel.

Podle Gabriely Ivanco ze společnosti Mazars není při výpočtu zdravotního pojištění u nekolidujícího zaměstnání prováděn dopočet do minimální mzdy, ale vypočítává se ze skutečné hrubé mzdy. To proto, že uchazeč o zaměstnání je státním pojištěncem. Informaci, že jde o výkon nekolidujícího zaměstnání při evidenci na úřadě práce, je třeba oznámit a doložit mzdové účtárně zaměstnavatele.

Autor: Veronika Hejná

Mzdová kalkulačka