Být osobou samostatně výdělečně činnou nebo zaměstnancem? Obě možnosti mají své výhody a nevýhody.
Preference každého jsou rozdílné, proto pro někoho budou zajímavější výhody, které mají zaměstnanci, pro jiné zase výhody, které mají OSVČ. My se zaměříme na výhody standardního zaměstnaneckého poměru a uvedeme si deset důvodů, proč se nechat zaměstnat.
1) Zaměstnání je „jistota“
Přestože jistoty z dnešního světa mizí a situace, kdy zaměstnanec nastoupil do zaměstnání a po celý produktivní život vykonával obdobnou činnost u stejného zaměstnavatele je již minulostí, tak mají zaměstnanci mnohem vyšší jistotu práce než OSVČ. V případě, že hospodářská situace zaměstnavatele je špatná, a musí tedy snižovat počet zaměstnanců, tak mají zaměstnanci alespoň jistotu dvouměsíční výpovědní lhůty.
Během této doby mají čas hledat si nové zaměstnání a přitom nadále dostávají od zaměstnavatele mzdu. Rizika spojená s výkonem samostatné výdělečné činnosti jsou mnohem vyšší než v zaměstnaneckém poměru. V případě ekonomických problémů se ve firmách nejdříve šetří na externích činnostech, které pro firmu dělají živnostníci. Je to administrativně a právně nejjednodušší a finančně to firma pocítí poměrně rychle.
2) Placená dovolená
Dovolená je část roku, na kterou se naprostá většina zaměstnanců těší. Konečně je čas dělat věci, které nás baví po celý den a podnikat s rodinou zajímavé výlety, jet k moři nebo do hor. Prodloužená základní dovolená je navíc jedním z nejoblíbenějších firemních benefitů.
Přestože zaměstnanci během čerpání dovolené nepracují, tak obdrží od svého zaměstnavatele za dobu dovolené peníze, neboť za dobu čerpání dovolené náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. OSVČ si zjednodušeně může udělat dovolenou, kdy chce a jak dlouho, ale bez peněz. Řada OSVČ tak v praxi čerpá během roku kratší dovolenou než zaměstnanci.
3) Při péči o nemocné dítě dostaneme ošetřovné
Jak zajistit péči o nemocné dítě? Tuto situaci znají všichni rodiče, kteří mají malé děti, které jsou zejména v prvním „aklimatizačním“ roce ve školce často nemocné. Zaměstnavatelé pochopitelně nevidí rádi, když jejich zaměstnanci jsou příliš často doma.
Řešením však je možnost vystřídání rodičů během péče o nemocné dítě. Oba partneři tak zameškají v práci přijatelnou dobu a práce se dá dohnat. Zaměstnanci mají během péče o nemocné dítě nárok na nemocenskou dávku ošetřovné. OSVČ nemohou nikdy čerpat ošetřovné.
4) Delší nemoc neznamená finanční problémy
Všichni zaměstnanci mají v případě nemoci nejdříve nárok na náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Přestože je náhrada mzdy i nemocenská nižší než běžná mzda, tak finanční zajištění rodiny během nemoci je zpravidla dostačující. OSVČ nemají na náhradu mzdy nárok, protože by to bylo proti logice věci.
Aby vznikl nárok na nemocenskou, tak by si OSVČ musely platit dobrovolné nemocenské pojištění, což je nevýhodné. Během nemoci je tak naprostá většina OSVČ bez nemocenské a tudíž bez financí. Ženy podnikatelky, které si neplatí dobrovolné nemocenské pojištění, nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou).
5) Zaměstnanci mají vyšší důchody
Důchodová legislativa prošla v posledních letech řadou změn. Výše státního důchodu bude klesat. Zaměstnanci však mají důchody citelně vyšší (o desítky procent) než OSVČ. Základní vstupní údaj pro výpočet důchodu v daném roce je u zaměstnance hrubá mzda, u OSVČ je to vyměřovací základ (nikoliv zisk).
Vyměřovací základ pro platbu důchodového pojištění je totiž polovina daňového základu. Nadprůměrný roční zisk 360 000 korun odpovídá při výpočtu důchodu podprůměrné hrubé měsíční mzdě 15 000 korun (360 000 x 50 %): 12 měsíců).
6) Za daňové nesrovnalosti může zaměstnavatel
Zaměstnanci, kteří podepíší prohlášení k dani, nemají s výpočtem daně z příjmu fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění žádné starosti. Správný výpočet a odvod povinných daní je plně v rukou zaměstnavatele.
V případě, že zaměstnavatel řádně neplatí např. zdravotní pojištění, tak zaměstnanci nemohou být sankciováni ze strany zdravotní pojišťovny, jedná se vždy o problém zaměstnavatele. OSVČ zodpovídají samy za všechny problémy a nesrovnalosti.
7) Mzda se dostává včas
Zpravidla zaměstnanci dostávají mzdu v pravidelném termínu na svůj účet, za uplynulý měsíc následující měsíc. Jestliže zaměstnanec nedostane mzdu za daný měsíc, tak v případě soudního sporu je velká pravděpodobnost, že ušlou mzdu soudně vymůže.
Neplacení faktur není v Česku ničím neobvyklým, s dodržením lhůty splatnosti si hodně odběratelů hlavu neláme. Drtivá většina OSVČ má praktické zkušenosti, že nedostaly za odvedenou práci zaplaceno.
8) Odstupné
Při splnění zákonných podmínek mají zaměstnanci v případě obdržení výpovědi ze strany zaměstnavatele nárok na odstupné. V kombinací s výpovědní lhůtou, mají zaměstnanci lepší výchozí pozici při ukončení jednoho zaměstnaní a hledání nového než OSVČ, které mohou skončit ze dne na den a bez peněz.
9) Podpora v nezaměstnanosti je vyšší
Stejně jako důchod se počítá z vyměřovacího základu, tak i podpora v nezaměstnanosti. Zaměstnanci mají tedy zpravidla mnohem vyšší případnou podporu v nezaměstnanosti než OSVČ. Neprosperující samostatná výdělečná činnost negativně ovlivní ekonomickou situaci OSVČ na dlouhou dobu dopředu.
10) Limit u zaviněné škody je omezen
Zaměstnanci jsou chráněni zákoníkem práce, kde je omezena pracovní doba, mají nárok na zákonné příplatky apod. Při zavinění škody činí náhrada škody ze strany zaměstnance maximální 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku. Drobní živnostníci ručí celým svým majetkem.
