Rozhovor: Paušál výhodnější než stravenka? Záleží na situaci v každé společnosti

Stravenky jsou jedním z nejoblíbenějších zaměstnaneckých benefitů

Stravenky jsou jedním z nejoblíbenějších zaměstnaneckých benefitů Zdroj: Shutterstock

Stravenky
Edenred
Sodexo
Chèque Déjeuner
Edenred
12
Fotogalerie

Od ledna 2021 mají zaměstnavatelé možnost přispívat zaměstnancům na stravování dalším možným způsobem – vedle papírových nebo elektronických stravenek, dovozu jídla do zaměstnání „na fakturu“ nebo prostřednictvím zaměstnanecké závodní kantýny, byla zavedena možnost přispívat zaměstnancům na stravování i peněžním příspěvkem, tzv. paušálem.

Jaké jsou podmínky pro jednotlivé způsoby podpory stravování a jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých forem, jsme si povídali s Petrem Frischem, jednatelem společnosti Pro Factum Consulting, daňovým poradcem specializujícím se na zdanění zaměstnaneckých benefitů a trojnásobným Daňařem roku.

Média uváděla, že stravenky, kantýna nebo paušál mají stejné podmínky, je to skutečně tak?

Není. A mrzí mne, že vás musím hned na začátku zklamat. Je to bohužel dáno tím, jak byl paušál prezentován ze strany Ministerstva financí. Každá z forem má svoje výhody a pro každou firmu se může hodit něco jiného.

Ten hlavní rozdíl je v tom, že z pohledu daní jsou obě základní formy, tj. peněžitá a nepeněžitá forma, nastaveny přesně opačně. Zatímco peněžitý paušál je osvobozený jen do limitu, stravenka, jako nejznámější představitelka nepeněžitých forem, je osvobozena bez konkrétního limitu. A to je, podle mého názoru ten základní rozdíl, protože v daních u zaměstnanců platí, že to, co je osvobozeno od daně z příjmů, je také osvobozeno od pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

A toto je velmi důležité a v médiích to nezaznělo dostatečně. Proto na to upozorním ještě jednou. Paušál podléhá v části vyšší než 75,60 za jednu směnu odvodům pojistného i dani z příjmů! Stravenka nikoli.

Lze tento rozdíl vyjádřit v číslech?

V číslech si to představte tak, že u stravenky i u paušálu do limitu šetří oproti běžné mzdě každý zaměstnanec 15 procent (po zrušení superhrubé mzdy) na dani a 11 procent na pojistném. Firmy k tomu navíc šetří 33,8 procenta na pojistném a 19 procent na dani z příjmů právnických osob.

U stravenky nad limit stále šetří zaměstnanec i zaměstnavatel na dani ze mzdy i na pojistném. U paušálu nad limit nikoli a daň ze mzdy i pojistné se odvádí.

Velmi zjednodušeně se dá říci, že stravenka šetří vždy 60 až 80 procent na odvodech, zatímco u paušálu je toto rozpětí vyšší, mezi 0 procenty a 80 procenty.

Jak je takový rozdíl možný?

Pokud splníte všechny podmínky, což není pouze limit v částce, pak obě varianty uspoří 80 procent nákladu zaměstnavatele na odvodech a pojistném. Pokud ale podmínky nesplníte, klesne výhodnost stravenky na 60 procent a paušálu buď na 19 procent nebo, pokud je zaměstnavatel ve ztrátě, až na nulu.

Všechny tyto důsledky jsou dány pouze tím, že daňově jsou stravenky a paušál nastaveny přesně opačně. Ale neptejte se mě, proč to tak je, to netuším. Logiku tohoto postupu jsem dosud neobjevil.

Má naopak paušál nějakou výhodu oproti stravence?

Z pohledu celkového daňového a pojistného zatížení nenaleznete situaci, kdy bude paušál výhodnější než stravenka. Ve velké míře bude stejně výhodný jako stravenka, alespoň tedy z pohledu daní a pojistného. Paušál má oproti stravence pouze tu dílčí výhodu, že je neomezeně daňově uznatelný. To znamená, že si ho zaměstnavatel může odečíst od svého základu daně z příjmů právnických osob. Pokud ale zaměstnavatel generuje ve svém podnikání daňovou ztrátu, tato výhoda se pro něj stírá.

Jakmile je tedy zaměstnavatelem poskytnutý příspěvek nad limit, pak u stravenky zaměstnavatel přichází o 19 procent z nadlimitní výše, zaměstnanec nepřichází o nic. U paušálu nad limit přichází zaměstnavatel o 34 procent a zaměstnanec o 26 procent.

Kolik je tento limit?

Tento limit byl pro rok 2020 ve výši 72,10 koruny příspěvku zaměstnavatele za jednu odpracovanou směnu. Tomu odpovídala „daňově optimální“ stravenka ve výši 131 korun.

V roce 2021 se tento limit zvýšil na 75,60 koruny, čemuž odpovídá „daňově optimální“ stravenka ve výši 137 korun.

Jde ale o horní daňový limit, stravenky i paušál mohou být poskytovány i v nižší výši a budou obdobně výhodné. Mohou být poskytovány i v nadlimitní výši, ale pak se část daňového zvýhodnění ztrácí.

Jsou zde ještě nějaké další podmínky než finanční limit?

Ano, například pro daňovou uznatelnost u stravenky musí být splněny ještě další podmínky, jako je odpracovaná směna alespoň v délce 3 hodiny nebo určitý poměr příspěvku zaměstnavatele a zaměstnance. Pro osvobození na straně zaměstnance, tj. pro osvobození od odvodů daně z příjmů a pojistného tyto podmínky být splněny nemusí.

To tedy ale i přesto vypadá, že paušál bude jednodušší. Je tomu tak?

Ne, to jen tak vypadá. Bohužel i díky nepřesným vyjádřením zaměstnanců daňové správy včetně paní ministryně. I u paušálu jsou další, nefinanční podmínky, které ale vytváří spíše nejistotu než zjednodušení.

Paušál je osvobozen jde-li o peněžitý příspěvek poskytovaný na stravování, za jednu směnu podle zákoníku práce a do limitu.

A s tím máme zásadní výkladové problémy. Jako daňaři, navzdory veškerým ujišťováním paní ministryně v médiích, máme obavy, že některé Finanční úřady budou trvat na tom, že „poskytovaný na stravování“ znamená, že musí být prokázáno, že paušál na stravování použitý byl. Samozřejmě, že běžný člověk utratí měsíčně za stravování více, ale také si obvykle neschovává účtenky ze supermarketu nebo restaurace.

Druhým výkladovým problémem je to, že není zřejmé, jak bude v době práce z domova a flexibilnějších pracovních dob vykládána podmínka „za jednu směnu podle zákoníku práce“. V mnoha provozech a kancelářích bude směna 8 hodin, zatímco u stravenky je limit nastaven jen na 3 hodinách. Znamená to tedy, že zaměstnanci na zkrácený pracovní úvazek, pracující z domova, ale i jednatelé, společníci nebo dohodáři nebudou moci paušál čerpat?

Oba tyto výkladové problémy se časem samozřejmě usadí, ale než budou ze strany Finančních úřadů odkontrolovány a vyloženy v praxi, a ze strany soudů projudikovány, tak máme jen málo vodítek, kterých se můžeme při výkladu držet.

Říkáte „odkontrolovány“, ale ministryně financí přeci opakovaně tvrdila, že paušál kontrolován nebude?

Ano, to tvrdila. A metodici daňové správy naopak na svých přednáškách tvrdí a varují, že Generální finanční ředitelství bude Finanční úřady instruovat, aby kontrolovali například to, že nedochází k nahrazování mezd paušálem. A v rámci těchto kontrol bude zcela jistě kontrolováno i splnění ostatních podmínek použití paušálu.

I u paušálu je nutné sledovat dobu, po kterou trvala směna, nebo to, že paušál nebude poskytnut v době dovolené, pracovní cesty, nemoci apod. Pokud by poskytnut byl, byl by daňově neuznatelný, a ještě by se z něj odvádělo pojistné i daň z příjmu, to je nejhorší možná daňová varianta.

Stravenka je z toho pohledu lepší. I když nebude splněno některé z omezení, může být za určitých podmínek stále osvobozená pro zaměstnance od daně a od pojistného. Dokonce i u zaměstnanců, kteří jsou na home officu, na dovolené, nemocní, v karanténě nebo pečují o člena rodiny na tzv. ošetřovačce. A to je pro zaměstnavatele obrovská příležitost v této složité době se o své zaměstnance postarat, i když by zaměstnavatel přišel o daňovou uznatelnost.

A ještě jedna další výhoda se objevuje pouze u stravenek. Pokud by délka směny zaměstnance včetně povinné přestávky v práci přesáhla 11 hodin, zvyšuje se daňový limit pro uznatelnost u zaměstnavatele na dvojnásobek. Zaměstnavatel pak může poskytnout druhou stravenku s úplným daňovým osvobozením na straně zaměstnance i zaměstnavatele. U dvojnásobného paušálu by byla zachována jen daňová uznatelnost, ale již ne osvobození pro zaměstnance a od pojistného.

Říkáte tedy, že paušál výhodnější není…

Ve většině případů může být paušál přinejlepším stejně výhodný jako stravenka. Jako určitou výhodu je samozřejmě možné vnímat to, že peníze je možné na rozdíl od stravenek použít na cokoli.

Pouze pro doplnění bych ještě rád uvedl, že ve veřejném sektoru jsou podmínky pro použití paušálu ještě mnohem striktnější – lze jej poskytnout jen zaměstnancům v pracovním nebo služebním poměru, nikoli dohodářům, musí být vykonána práce v místě výkonu práce, paušál se nesmí použít, je-li u organizace kantýna.

A pokud se uváží související administrativa?

To platí pouze u papírových stravenek. U elektronických stravenek je administrativa v zásadě stejná. Zaznamenal jsem již i námitky v tom smyslu, že pokud bude zaměstnavatel muset rozepisovat směny, i tam, kde to dosud dělat nemusel jenom proto, aby splnil podmínku pro osvobození, tak se může, cituji, na celý paušál vykašlat.

Lze tedy nějak jednoduše shrnout, pro koho je stále výhodnější nepeněžitý příspěvek na stravování, tedy stravenka?

Ano, jednoduše to lze shrnout do šesti bodů. Pokud je příspěvek vyšší, než je daňový limit, je výhodnější nepeněžitý příspěvek. Pokud zaměstnavatel poskytuje příspěvek zaměstnancům v home-office režimu, bude mít nepeněžitý příspěvek jednodušší prokazování splnění podmínek. Pro zaměstnance na dovolené, v karanténě, nebo na ošetřovačce je opět výhodnější stravenka. Pokud směna přesáhne 11 hodin, je výhodnější poskytnout druhou stravenku než druhý paušál. Pokud je zaměstnavatel ve ztrátě, je opět výhodnější nepeněžitý příspěvek. A samozřejmě, pokud zaměstnavateli záleží na tom, aby se zaměstnanci stravovali pravidelně a pokud možno i zdravě, poskytnutím paušálu tohoto cíle nedosáhnou.