Pokud se osobám samostatně výdělečně činným v letošním roce finančně nedaří, tak jak v minulém roce, mohou si snížit měsíční zálohy na sociálním pojištění. Jak postupovat?
Všechny OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí platit měsíční zálohy na sociálním pojištění. Při výkonu vedlejší činnosti a hrubém zisku do limitu se sociální pojištění neplatí. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti může být daň z příjmu nulová, sociální pojištění však nikoliv.
1) Zálohy si nelze snižovat libovolně
Všechny osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí platit měsíční zálohy na sociálním pojištění. Měsíční zálohy při horších ekonomických výsledcích si nelze snížit dle svého uvážení. Pro snížení měsíční záloh je nutné splnit zákonné podmínky a o snížení záloh si písemně zažádat.
2) Průměrný měsíční hrubý zisk musel poklesnout o třetinu
Legislativní podmínky pro možnost snížení záloh na sociálním pojištění jsou uvedeny v § 14 zákona č. 589/1992. Nárok na snížení měsíčních záloh na sociálním pojištění mají OSVČ, jejichž hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) na jeden kalendářní měsíc v roce 2018 poklesl alespoň o jednu třetinu oproti roku 2017. Hodnotí se tedy všechny měsíce od ledna 2018 po měsíc předcházející podání žádosti. Nejméně se hodnotilo období leden až březen 2018.
3) Snížení záloh může platit až do příštího přehledu o příjmech a výdajích
Základním dokumentem OSVČ pro účely placení sociálního pojištění je přehled o příjmech a výdajích. Na základě údajů uvedených v přehledu o příjmech a výdajích se vypočte roční sociální pojištění a vypočtou nové měsíční zálohy. V případě snížení záloh se poníží na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích.
4) Žádost o snížení měsíčního vyměřovacího základu
OSVČ, které splňují podmínky pro snížení měsíční zálohy, musí na Okresní správě sociálního zabezpečení odevzdat vyplněný tiskopis „Žádost o snížení měsíčního vyměřovacího základu OSVČ“. V tomto jednostránkovém tiskopisu vyplní potřebné údaje o průměrném daňovém základu za rok 2017 a rok 2018.
5) Při hlavní činnosti musí být placena vždy alespoň minimální záloha
Minimální záloha na sociálním pojištění od odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2017 činí 2 189 korun. Měsíční zálohu nelze snížit pod tuto částku. Minimální měsíční zálohu ve výši 2 189 korun musí tedy platit i OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, které jsou ve ztrátě.
6) Splatnost zálohy je do 20. dne následujícího měsíce
Měsíční zálohy na sociálním pojištění jsou splatné do 20. kalendářního dne následujícího měsíce. Případné snížení měsíční zálohy na sociálním pojištěn nemá vliv na termínu splatnosti zálohy.
7) Maximální měsíční záloha nemusí být snížena
Zdravotní pojištění se platí z jakkoliv vysokého vyměřovacího základu. Sociální pojištění nikoliv. Pro placení sociálního pojištění je stanoven maximální vyměřovací základ. Maximální vyměřovací základ pro rok 2018 u OSVČ činí 1 438 992 korun. Maximální měsíční záloha na sociálním pojištění je tedy 35 016 korun. Někteří podnikatelé s velmi vysokými zisky mohou být oproti roku 2017 v horší finanční situaci, pořád jim však vzniká povinnost platit maximální měsíční zálohu.
8) Vzniklý přeplatek lze zaslat na účet
OSVČ, jejichž ekonomické výsledky jsou v roce 2018 horší než v roce 2017, ale nesplňují podmínky pro snížení měsíční zálohy, budou mít po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2018 nárok na přeplatek na sociálním pojištění, neboť na měsíčních zálohách se zaplatí více, než činí roční sociální pojištění. Vypočtený přeplatek si mohou nechat zaslat na účet nebo použít k úhradě měsíčních záloh v roce 2019 po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích.
