Letošní velká novela zákoníku práce ještě ani nevstoupila v platnost, Ministerstvo práce a sociálních věcí ale již připravuje další návrh. Týká se výlučně oboru stavebnictví, kde mají dodavatelé ručit za mzdu zaměstnanců jejich subdodavatelů.
Nejen při vyslání, ale pro všechny subdodavatele ve stavebnictví
Česká republika podle navrhovatele nesprávně promítla do právního řádu směrnici o vysílání pracovníků a nyní hrozí sankce ze strany Evropské komise. „Ze zákoníku práce se vypouští ručení při nadnárodním poskytování služeb, tedy – zjednodušeně řečeno – ručení toho, k němuž byl zaměstnanec vyslán z jiného členského státu do České republiky v rámci poskytování služeb za to, že tomuto zaměstnanci jeho zaměstnavatel vyplatí mzdu,“ uvádí advokát Václav Vlk z advokátní kanceláře Rödl & Partner.
Směrnice primárně míří na vyslané zaměstnance, pro ty je totiž obtížnější domoci se v hostitelském státě svých práv. „Subdodavatelská odpovědnost se má podle směrnice vztahovat na vyslané zaměstnance, kteří provádějí stavební práce. Evropská legislativa ale umožňuje jít členským státům dál, čehož Ministerstvo práce a sociálních věcí využilo,“ dodává advokátka Klára Rücklová z advokátní kanceláře GHS Legal.
Podle důvodové zprávy je systém ručením za mzdu omezen na přímé poddodavatelské situace právě v odvětví stavebnictví, protože zde byla podle statistik Evropské komise nahlášena většina případů nevyplacených mezd.
Podstata ručení za mzdu subdodavatele
Zaměstnancům má návrh přinést větší jistotu, pokud totiž nezaplatí plátce mzdy, může se své výplaty domáhat u dalšího subjektu – ručitele (anebo dokonce ručitelů dvou).
„Podstatou navrhované úpravy je zákonné ručení stavebního podnikatele za mzdové nároky zaměstnanců jeho přímých subdodavatelů, a to do výši minimální mzdy. Pokud bude mít subdodavatelský řetězec více článků, ručí vždy jen podnikatel, který je v řetězci přímo nad zaměstnavatelem, a současně vždy ten, kdo stojí na jeho vrcholu,“ vysvětluje Rücklová.
Pokud zaměstnavatel, který je subdodavatelem ve stavebnictví, nezaplatí zaměstnanci mzdu ani do tří měsíců po splatnosti, dostane zaměstnanec do rukou nový nástroj. „Tehdy se bude moci zaměstnanec nebo odborová organizace (které je členem) obrátit na dodavatele jako na ručitele a vyzvat ho, aby zaměstnanci zaplatil mzdu za jeho zaměstnavatele. Zaměstnavatel bude povinen informovat své zaměstnance o právech a povinnostech, které pro ně z ručení plynou,“ uvádí Václav Vlk.
Jelikož dodavatel má ze subdodavatelského vztahu prospěch (přebírá odvedenou práci a získává peníze od konečného zákazníka), podle ministerstva tak na něj lze v určité míře přenést odpovědnost za částečné uspokojení mzdy zaměstnanců.
Ministerstvo záměrně rozšířilo působnost zákona na veškeré činnosti ve stavebnictví, nikoliv pouze samotné stavební práce. „Nad rámec směrnice se tedy může vztahovat např. na stavební dozor, který ale výkopové a jiné obdobné práce neprovádí,“ připomíná Klára Rücklová.
Praktické dopady návrhu
Zaměstnavatelské organizace návrh kritizují, je podle nich diskriminační. Hospodářská komora ČR uvádí, že jde o plíživý trend „transformovat řádné podnikatele do role sociální pojišťovny“ a snahu „nutit třetí soukromý subjekt, aby řešil případné kolize mezi dvěma soukromými subjekty namísto státu, jehož služby si privátní sektor platí prostřednictvím odváděných daní“.
Návrh tak bude mít přímé dopady na podnikatelskou činnost ve stavebnictví a zaměstnavatelům přinese nové povinnosti. Podle Václava Vlka si kritiku zaslouží i fakt, že zákoník práce je velmi brzy po projednání obsáhlé změny znovu otevírán pro další novelizaci. „Navíc se z připomínek k této novele, které přišly z některých připomínkových míst zdá, že zde bude snaha využít novelu jako nosič pro další změny zákoníku práce,“ upozorňuje Vlk.
Podle Kláry Rücklové zavedení ručení do odvětví stavebnictví přinese určitou samoregulaci, což si od návrhu slibuje též ministerstvo. „Podnikatelé si jednak budou pečlivěji vybírat své smluvní partnery, jednak do smluv zakotví motivační mechanismy k plnění mzdových nároků. Může jít například o smluvní pokuty, ujednání o slevě z ceny díla nebo možnost od smlouvy odstoupit,“ uvádí Rücklová.
„Díky možnosti započtení bude peněžitá náprava v rámci subdodavatelského řetězce celkem snadná – vyplacenou mzdu si podnikatel započte proti povinnosti uhradit svému subdodavateli cenu díla,“ uzavírá advokátka.
