V souladu s evropskou směrnicí pro digitalizaci v právu obchodních korporací zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti vzorovou společenskou smlouvu. Ta má usnadnit rychlé založení společnosti s ručením omezeným. Není však vhodná pro všechny situace, upozorňuje advokátka Irena Kolárová, partnerka advokátní kanceláře Eppinger & Kolárová Legal.
Vzorová společenská smlouva
Uveřejněné znění vzorové společenské smlouvy není závazné. Ti zakladatelé společnosti s ručením omezeným, kteří vzorovou smlouvu využijí, budou osvobozeni od soudního poplatku souvisejícího se zápisem do obchodního rejstříku. Notáři pak přísluší nižší sazba odměny. Tyto skutečnosti mohou vést k tomu, že zakladatelé upřednostní využití vzorového textu, který obsahuje pouze základní zákonné náležitosti. Neřeší však složitější případy.
„Příkladem je konkurenční jednání, situace, kdy se vkládá do společnosti nepeněžitý vklad, nebo například neřeší otázku dědění podílu – zda jej vyloučit, nebo nevyloučit, a jaké to má důsledky,“ upozorňuje advokátka Irena Kolárová z advokátní kanceláře Eppinger & Kolárová Legal. V obecné rovině vznikají v praxi problémy tam, kde je více než jeden společník. Pokud mají dva společníci stejný podíl a nedokážou se dohodnout, nastává patová situace, která může způsobit firmě nemalé obtíže.
Skutečnost, že vzor slouží pouze pro případy jednoduchého nastavení vnitřních poměrů, uvádí i samo ministerstvo spravedlnosti. Vzorová společenská smlouva (resp. zakladatelská listina, zakládá-li společnost pouze jeden společník) obsahuje pouze „veškeré povinné náležitosti zakladatelského právního jednání společnosti s ručením omezeným“.
Automatický zákaz konkurence
Jako problém vnímá advokátka Kolárová to, že zakladatelské dokumenty často postrádají zvláštní úpravu zákazu konkurence. „Dříve totiž prakticky stačilo oznámit, že chcete jako statutární orgán společnosti provádět nějaké konkurenční jednání ve vztahu k předmětu jejího podnikání, a pokud její společníci mlčeli, tak platila vyvratitelná domněnka, že konkurenční činnost je možno vykonávat. Společníci mohli činnost také výslovně zakázat,“ vysvětluje Irena Kolárová.
V takovém případě by pak stačil nesouhlas třeba pouze jediného ze společníků. Příslušná legislativa se však změnila v roce 2021. Dnes naopak platí automatický zákaz (s výjimkou působení v rámci koncernu), nestanoví se už žádný postup notifikací. „Pokud by někdo chtěl vykonávat konkurenční činnost, mohl by toho dosáhnout jen změnou společenské smlouvy,“ připomíná Kolárová, podle jejíž zkušeností notáři ze své iniciativy do smluv žádnou úpravu týkající se zákazu konkurence nevčleňují. Znamená to tedy, že přímo ze zákona je jakékoliv konkurenční jednání jednateli zapovězeno.
V rámci společenské smlouvy lze tuto otázku ošetřit dle potřeb společnosti. „Můžete například konkurenční jednání umožnit zcela nebo i jen zčásti, a to buď konkrétní jednotlivý typ jednání, určitou skupinu činností, nebo přímo činnost jmenovitě pro konkrétní společnosti,“ upřesňuje Kolárová.
Nevyužitý potenciál
Zákon o obchodních korporacích dnes společníkům nabízí širokou škálu možností, jak vnitřní poměry ve společnosti nastavit. Existují různé typy podílů – od klasických podílů s plnými právy přes investorské podíly k tzv. podílům s vysílacími právy. Poslední jmenovaný podíl umožňuje společníkovi jmenovat či odvolávat určitý počet členů statutárního orgánu.
„Bohužel vidíme, že ve využívání těchto instrumentů jsou společníci spíše opatrní nebo méně informovaní, a to je škoda. Typicky pak přicházejí řešit problémy, kterým se dalo předejít,“ konstatuje Kolárová. „Může jít například o nástroje pro konání valných hromad za použití technických prostředků, například videokonferencí s ověřováním totožnosti pomocí bankovní identity anebo promyšlenější podpisové kompetence jednatelů, detailnější úpravu týkající se postupu při využití předkupních práv nebo exitu ze společnosti. Já to vnímám jako problém nevyužitého potenciálu,“ uzavírá advokátka.
