ON-LINE: Budu prezidentem všech Američanů, hlásí Biden. K vítězství mu gratulovali Gates či Merkelová
Ve Spojených státech končí sčítání hlasů. Za vítěze voleb a příštího prezidenta USA, takzvaného President Elect, byl po extrémně vyrovnané bitvě vyhlášen kandidát Demokratické strany Joe Biden. Zároveň stále platí, že situaci může ještě ovlivnit avizované napadení voleb od týmu současného prezidenta Donalda Trumpa. Ten požaduje přepočet hlasů a hodlá se také obrátit na Nejvyšší soud. Aktuální informace z USA hledejte v našem on-line přenosu uvnitř článku.
Biden podle projekcí agentur AP, Bloomberg, stanice CNN nebo britského deníku The Guardian získal potřebných 270 volitelů. Trumpovi jich připadá zatím výrazně méně. Sám Biden uvedl, že počítá s počtem 300 volitelů.
Zásadní průlom průběhu sčítání přišel v Pensylvánii. Klíčový stát, který se barvil ve prospěch Trumpa, se v pátek překlopil ve výhru Bidena. Americká média už to vnímala jako signál k tomu, že by sám Biden na základě tohoto zlomu mohl oznámit vítězství ve volbách.
V očekávaném projevu, s nímž Biden předstoupil před televizní kamery v sobotu krátce před pátou hodinou ranní středoevropského času, ale vítězství ještě neoznámil. „Musíme nechat volební proces pracovat a řádně proběhnout,“ uvedl. Následně ale hovořil i o tématech, která chce v úřadu prezidenta USA zastávat a řešit, především boj s koronavirovou pandemií. Další své vystoupení avizoval na sobotu večer amerického času, neděli ráno evropského času. Je pravděpodobné, že ale vystoupí dřív. Mezitím po ohlášení jeho vítězství klíčovými médii umístil na twitter děkovný vzkaz. "Chci být prezidentem všech Američanů," napsal.
Bidenovi již pogratulovala k vítězství řada světových politiků a veřejně známých osobností. Je mezi nimi například německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Boris Johnson, šéf společnosti Microsoft Bill Gates a celá řada dalších. Prezident České republiky Miloš Zeman zaslal Bidenovi blahopřejný dopis.
Hotovo oficiálně ale ještě není. Počítání hlasů prodlužuje mimo jiné i vysoká volební účast. Podle deníku New York Times mohla dosáhnout 67 procent, čímž by se stala nejvyšší za posledních více než 100 let. Biden dokonce podle propočtu agentury AP dosáhl absolutního historického rekordu v počtu hlasů v prezidentských volbách. Hlasovalo pro něj už téměř 75 milionů lidí.
Hlavní komplikací závěru sčítání jsou ale korespondenční hlasy. Právě nakládání s nimi zpochybňuje Trump. Konkrétní důkazy pro svá tvrzení směrem k manipulaci s hlasy ale zatím nepředložil. Několikrát už avizoval, že se o výsledek bude soudit.
Vítězové v jednotlivých již sečtených státech:
Prezidentské volby on-line:
Pokud Biden vyhraje v Pensylvánii, dostane se na počet 270 volitelů. Toto číslo mu zajistí prezidentské křeslo. V tuto chvíli však v tomto státě vede Trump s náskokem více než dvou procent.
Případné zvolení Bidena prezidentem přepíše několik milníků
- Demokrat Biden (77) by se v případě volebního vítězství stal nejstarším americkým prezidentem, který se ujal mandátu v prvním funkčním období. V době inaugurace v lednu 2021 mu bude 78 let, narozeniny totiž slaví 20. listopadu.
- Pro Bidena je letošní prezidentský souboj třetím v pořadí. O nominaci se pokoušel již v roce 1988, z kampaně ale odstoupil kvůli podezření, že opsal projev. Nevyšlo mu to ani v primárkách v roce 2008, skončil velmi záhy. Tehdejší vítěz voleb Barack Obama mu ale nabídl funkci viceprezidenta, v níž Biden působil osm let.
- Dosud nejstarším „prvním mužem“ USA se stal republikán Ronald Reagan, který do druhého volebního období nastupoval v roce 1985 ve věku 73 let. Benjamínkem mezi prezidenty byl naopak Theodore Roosevelt, který se úřadu ujal v roce 1901, kdy mu bylo 42 let.
- Pokud Biden v Bílém domě nakonec skutečně usedne, do úřadu jej bude následovat i senátorka za stát Kalifornie Kamala Harrisová (56). Právnička tmavé pleti, která je dcerou imigrantů z Jamajky a Indie, se stane první americkou viceprezidentkou v historii.
- Letošní volby budou nejdražší v historii. Podle organizace Center for Responsive Politics utratí kandidáti, strany a jim nakloněné skupiny za všechny kampaně spojené s hlasováním téměř 14 miliard dolarů (328 miliard korun). V roce 2016 byla tato částka ve výši 6,6 miliardy dolarů, tedy 154,7 miliardy korun.
Demokraté hledají důvody opětovné porázky svého kandidáta na Floridě. Demokraté se zaměřili na dvě jasná vysvětlení. Prvním z nich je, že Biden nedokázal oslovit na Floridě voliče s kořeny v Latinské Americe. Obzvlášť špatně si vedl ve vztahu k voličům původem z Kuby, kteří žijí v jižní části státu. A za Bidenovým neúspěchem je podle některých možné hledat i rozhodnutí nekonat v době pandemie akce, na kterých by se lidé dostávali do kontaktu.
V Georgi bylo zatím sečteno 98 procent hlasů. O 0,4 procentního bodu zatím vede Donald Trump. Nyní sice probáhá sčítání prakticky jen v okrscích, které jsou tradičně prodemokratické, Joe Biden by zde ale musel jasně dominovat, aby současného prezidenta v celkovém sčítání v Georii porazil
Ačkoli americké prezidentské volby kvůli pokračujícímu sčítání hlasů v několika klíčových státech stále nemají vítěze, je už teď jasné, že výsledky předvolebních průzkumů byly stejně jako před čtyřmi lety zavádějící, protože silně podcenily šance Donalda Trumpa. Zdá se, že jejich autoři se nedokázali z chyb v metodice poučit a udělali je znovu. Mnozí si proto kladou otázku, zda agentury pro výzkum veřejného mínění vůbec dokážou získat zpět ztracenou důvěryhodnost, napsal list The New York Times.
Noční můra Američanů se podle Der Spiegelu stává realitou
Noční můra mnohých Američanů, že po měsíci nejistoty a vzájemného obviňování rozhodne o příštím prezidentovi Spojených států soud, se může stát skutečností. Uvedl to magazín Der Spiegel. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) se nad povolebním děním podivuje a pokládá si otázku, zda se to děje skutečně v Americe a ne v Bělorusku. Chování Trumpa pak FAZ přirovnal k politickým záchvatům zuřivosti.
Der Spiegel se v komentářích obává, že volby nerozhodnou voliči, ale soudy. „Existují dva důvody, proč tento zlý sen nemusí být fantazií. Zaprvé, při volbách v roce 2000 tomu tak bylo,“ napsal o prezidentských volbách, kdy republikán George Bush mladší podle tehdejšího verdiktu nejvyššího soudu USA porazil demokrata Ala Gorea. „Za druhé, právníci se již kvůli těsnému výsledku na tento scénář připravují,“ dodal magazín.
Data visualization insights:
— Bettina Forget (@BettinaForget) November 5, 2020
Land doesn't vote. People do.#USElection2020pic.twitter.com/MJWKPftOsx
Nejméně deset lidí zatkla policie ve městě Portland v Oregonu, kde někteří účastníci protestu proti Trumpovi páchali výtržnosti a rozbíjeli výlohy. Guvernérka Kate Brownová kvůli očekávaným protestům prodloužila stav nouze a povolala příslušníky národní gardy. Zatýkalo se také v Minneapolisu, kde zhruba dvě stovky lidí protestovaly proti Trumpovi a zablokovaly důležitou dopravní tepnu.
Demokratům nakloněné demonstrace propukly v New Yorku, kde se sešly stovky lidí, kteří naopak apelovali na klidný průběh sčítání. Někteří z nich mávali vlajkami a měli nápisy jako „spočítejte každý hlas, každý hlas se počítá“. Místní policie pak na sociálních sítích vyvěsila fotografie hořících hromad odpadků, které podle ní zapálili někteří z protestujících. Nejméně 20 účastníků bezpečnostní složky zatkly, většinou za blokování dopravy či výtržnictví.
Ve městě Las Vegas v Nevadě, kde se rovněž napjatě čeká na tamní výsledky, se pak střetli zastánci přepočítávání všech hlasů s pravicově zaměřenými demonstranty s transparenty „zastavte tu krádež“, kteří se domnívají, že se v tamních sčítacích místnostech podvádí ve prospěch demokratů. Podle médií pro to však neexistují žádné důkazy. Biden ve státu podle nyní dostupných výsledků vede o 0,6 procentního bodu, zbývá však ještě sečíst asi 14 procent lístků.
V okrese Maricopa v Arizoně hlídají sčítací místnost policisté, protože se před ní shromáždila skupina protestujících, z nichž jsou někteří údajně ozbrojeni. Řada z nich má oblečení s protrumpovskými hesly a transparenty, podle nichž došlo ve státě k volebnímu podvodu.
V Pensylvánii je podle CNN spočítáno 71 procent všech volebních lístků. Informace hovoří o tom, že je zde třeba spočítat ještě 763 tisíc lístků z celkového počtu 2,6 milionu.
Ve Spojených státech končí jeden z nejvypjatějších povolebních dnů v nedávné historii, který však zatím stále nenabídl odpověď na to, kdo bude příštím prezidentem. Do Bílého domu má po naposledy oznámených projekcích významně nakročeno demokrat Joe Biden.
V 6:00 SELČ, více než 24 hodin po uzavření všech volebních místností v USA, se má situace takto:
Počet volitelů pro kandidáty (na vítězství je třeba minimálně 270): BIDEN 264 / TRUMP 214.
Senát: DEMOKRATÉ 48 / REPUBLIKÁNI 48.
Sněmovna reprezentantů: DEMOKRATÉ 204 / REPUBLIKÁNI 190.
Guvernéři: DEMOKRATÉ 23 / REPUBLIKÁNI 27.
Akcie ve světě mezitím dál rostou. Posilují indexy v Asii i takzvaný pre-market v USA v očekávání zvolení demokratického kandidáta, od nějž se předpokládá vyšší státní podpora podnikům v pandemii nového typu koronaviru.
Zatímco Američané netrpělivě čekají na výsledky jedněch z nejvypjatějších voleb v nedávné historii, vyšli někteří z nich do ulic velkých měst, aby požadovali spravedlivé sečtení všech hlasů. Povětšinou šlo o příznivce demokratů, v hlavním městě státu Arizona se za tímto účelem sešli také stoupenci republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Ten přitom opakovaně volal po tom, aby se hlasy v několika klíčových státech přestaly sčítat a usiluje o to i právní cestou.
Volební slow TV
Naladit si lze i živé vysílání ze sčítání hlasů ve Filadelfii.
Biden dává dál najevo přesvědčení, že bude příštím prezidentem
Kandidát na prezidenta USA Joe Biden prohlásil, že jedním z prvních kroků jeho případné vlády bude návrat Spojených států k pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Jeho tým již také spustil internetovou stránku, v níž chce veřejnost informovat o své činnosti při přípravách na přechod ke své administrativě.
Podle listu The New York Times se jedná o další krok, jímž chce demokrat signalizovat svoje přesvědčení, že míří k vítězství v letošních volbách.
Today, the Trump Administration officially left the Paris Climate Agreement. And in exactly 77 days, a Biden Administration will rejoin it. https://t.co/L8UJimS6v2
— Joe Biden (@JoeBiden) November 5, 2020
Po Wall Street rostou i asijské akcie. Japonský index Nikkei posílil o 1,1 procenta a dostal se na devítiměsíční maximum. Vzrostl i korejský KOPSI.
Část občanů vyšla v Pensylvánii do ulic, aby se dožadovala sečtení všech hlasů. Trumpův tým přitom podal žalobu, v níž požadoval pozastavení sčítání.
Trumpovo vedení v Georgii se ztenčilo na pouhých 40 tisíc hlasů,
V Georgii chtějí mít sečteno do šesté hodiny ranní středoevropského časového pásma. V případě Bidenova vítězství by bylo o letošních volbách rozhodnuto.
Joe Biden získal největší počet hlasů voličů v historii USA, podle agentury AP zatím přes 71,5 milionu. Překonal rekord Obamy z roku 2008.
V Michiganu se zastavení počítání dožadovali přímo Trumpovi podporovatelé.
#Election2020: "Stop the count" is chanted as protesters demonstrate in Detroit, Michigan.
— SkyNews (@SkyNews) November 4, 2020
Get the latest on the #USelection: https://t.co/0GXGtncB51pic.twitter.com/52aykBttkI
Volební kampaň amerického prezidenta Trumpa se obrátila na soud ve státu Georgia, aby pozastavil sčítání hlasů v prezidentských volbách.
Volby USA 2020 a peníze
Na letošních volbách je mimořádné i to, kolik všechny zainteresované strany utratily za volební kampaně. Podle organizace Center for Responsive Politics to bude téměř 14 miliard dolarů (328 miliard korun), což je jednoznačně nejvíce v dějinách.
Částky vynaložené na předvolební kampaně v USA se pravidelně zvyšují, letošní skokový nárůst je však podle CNN nevídaný. Zatímco v roce 2012 se na politickou reklamu vynaložilo něco přes šest miliard dolarů, o čtyři roky později to bylo 6,6 miliardy dolarů (154,7 miliardy korun). Letos se oproti volbám v roce 2016 v USA utratí více než dvojnásobek.
Joe Biden v roli favorita, Donald Trump se nevzdává
Za rekordním nárůstem na volební kampaně stojí hlavně demokraté. Biden na svou kampaň vybral do poloviny října 938 milionů dolarů (22 miliard korun).
Celková konečná částka u něj jako u prvního prezidentského kandidáta v americké historii zřejmě přesáhne miliardu dolarů. Trump vybral 600 milionů dolarů (14 miliard korun).
Předvolební průzkumy předpovídaly vítězství demokratického kandidáta, respektive kandidátky v podobě Hillary Clintonové, i před čtyřmi roky. Radoval se ale nakonec Donald Trump. Ten se i tentokrát snažil mobilizovat na poslední chvíli hlavně ty voliče, kteří se jinak voleb příliš neúčastní.
Výsledky voleb jako rozbuška násilností?
Objevují se ale i hlasy varující před tím, že bez ohledu na výsledek voleb budou mít „rozdělené státy americké“ po ukončení hlasování problém. Příznivci obou kandidátů jsou natolik polarizovaní, že například šéf Facebooku Mark Zuckerberg varoval ve vysílání CNBC před občanskými nepokoji.
V této souvislosti maloobchodní řetězec Walmart oznámil, že přestává ve svých prodejnách nabízet zbraně a střelivo, jak informuje agentura Bloomberg. Následně však firma své rozhodnutí vzala zpět. Argumentuje tím že nejde o celoamerickou hrozbu.
Uchazeče o Bílý dům každopádně velmi rozděluje přístup k řadě zásadních problémů dnešní doby. Ať už jde o postoj k řešení pandemie koronaviru, vypjatých vztahů s Čínou, přechodu na „zelenou energetiku“, daňovou agendu nebo postoj k iniciativě Black Lives Matters, která protestuje proti policejní brutalitě a rasové diskriminaci. Jde o témata, s jejichž pomocí se Joe Biden a Donald Trump vůči sobě vymezují.
Přílišných praktických změn by však v případě Bidenova zvolení nejspíš nedoznaly vztahy Spojených států amerických s Ruskem.
Ačkoliv Trump budoval za své působení relativně vřelé vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jeho administrativa uvalila na Moskvu sankce a držela vůči ní poměrně tvrdý postoj. Biden by v tomto kurzu pravděpodobně pokračoval, nicméně bez pochvalných slov pro šéfa Kremlu.
Bidenovým cílem je rovněž posílit vztahy s tradičními partnery, zejména v rámci Severoatlantické aliance, na níž Trump opakovaně útočil a označil ji za zastaralou. Demokratický kandidát také slibuje návrat USA do Světové zdravotnické organizace (WHO), ze které Trump zemi vyvedl uprostřed koronavirové pandemie s tím, že při boji s covidem podle něj pochybila.
