Češi k volebním urnám vyráží nejen v rámci prezidentských, parlamentních či komunálních voleb, ale po pěti letech si volí i své europoslance. Pro české kandidáty je vyhrazeno celkem 21 křesel v Evropském parlamentu. Kdo ony mandáty získal v minulých volbách?
Poslední evropské volby proběhly v roce 2014. Tehdy čtyři křesla získala hnutí ANO, ČSSD a koalice TOP 09 a STAN. Další tři křesla si vybojovali lidovci a komunisté, po dvou občanští demokraté a jedno místo připadlo Straně svobodných občanů.
Martina Dlabajová
V roce 2014 byla zvolená do Evropského parlamentu, kam kandidovala za hnutí ANO jako nestraník. Obsadila funkci místopředsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a je aktivní ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL). Zabývá se problematikou vysílání pracovníků do zahraničí, hospodárného využívání rozpočtu Evropské unie či vylaďování systému vzdělávání s potřebami trhu práce. V České republice založila projekt motivačních stáží nazvaný „PročByNe?“ Od roku 2016 je patronkou Českého hnutí speciálních olympiád.
Dita Charanzová
Ve stejné době jako Dlabajová kandidovala jako nestraník za hnutí ANO i Dita Charanzová. Ta se zabývá mezinárodním obchodem a rozvojem digitální ekonomiky a zároveň se věnuje ochraně spotřebitele. Je členem Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), místopředsedkyní Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a náhradnicí ve Výboru pro mezinárodní obchod (INTA). Mimo to se aktivně zabývá otázkou porušování lidských práv ve světě.
Petr Ježek
V roce 2014 byl zvolen do Evropského parlamentu za hnutí ANO jako nestraník a o čtyři roky později s hnutím přerušil spolupráci. Důvodem bylo, že hnutí v prezidentských volbách podpořilo Miloše Zemana a spolupracuje s komunisty a extrémisty. Působí jako člen Hospodářského a měnového výboru (ECON), je ve vedení speciálního výboru pro finanční trestné činy, úniky na daních a vyhýbání se daňovým povinnostem a zároveň je členem frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). V únoru tohoto roku oznámil založení nového politického hnutí HLAS, za které hodlá kandidovat do Evropského parlamentu.
Pavel Telička
Pavel Telička úspěšně kandidoval na europoslanecký mandát v roce 2014 jako lídr hnutí ANO, se kterým následně na podzim 2017 ukončil spolupráci. Jako místopředseda Evropského parlamentu, kterým se stal v lednu 2018, je na pozici nejvýše postaveného českého politika. Obsadil taktéž pozici člena Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) a jako náhradník je veden ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Je aktivní v tématech, jako jsou ochrana lidských práv ve Východní Evropě i Latinské Americe. Důležité jsou pro něj otázky evropského letectví a digitální ekonomiky.
Jan Keller
V roce 2014 byl zvolen do Evropského parlamentu, kam jako lídr kandidoval za stranu ČSSD. Působí jako člen Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), zastává pozici v Delegaci pro vztahy s Kanadou a stal se náhradníkem Hospodářského a měnového výboru (ECON). Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 se však rozhodl už nekandidovat.
Pavel Poc
Do Evropského parlamentu byl poprvé zvolen za ČSSD již v roce 2009 a o pět let později svůj mandát obhájil. Je členem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), kde zastává pozici místopředsedy a je náhradníkem v Rozpočtovém výboru (BUDG). Konkrétně se zaměřuje na témata, jako jsou kontaminace přírody chemickými látkami, prevence rakovinných onemocnění nebo ochrana biologické různorodosti přírody. Pro volby do EP v roce 2019 byl nasazen jako lídr kandidátky za ČSSD.
Miroslav Poche
Miroslav Poche byl v roce 2014 do Evropského parlamentu zvolen za ČSSD. Jeho kandidaturu ovšem provázely vnitřní neshody ve straně. Kvůli netransparentnímu sponzorování ČSSD se proti jeho umístění na kandidátce postavil Jiří Dientsbier ml. Působí ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Je aktivním delegátem pro vztahy s Čínskou lidovou republikou. Současně je veden jako náhradník ve výboru pro zahraniční věci (AFET) a pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Na evropské půdě se zasazuje zejména o budování energetické unie. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 však již kandidovat nehodlá.
Olga Sehnalová
Olga Sehnalová se poprvé stala europoslankyní v roce 2009. Věnovala se agendám ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO). V roce 2014 obhájila svůj mandát. Věnuje se především problematice dvojí kvality potravin a zboží, přičemž se dále zabývá digitální ekonomikou nebo ochranou práv osob s handicapem. V obou volebních obdobích je aktivní členkou Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu.
Jaromír Kohlíček
Jaromír Kohlíček byl poprvé zvolen do Evropského parlamentu v roce 2004, kdy kandidoval za KSČM. Zastával funkci ve Výboru pro dopravu a turistiku, byl členem Výboru pro zahraniční věci. Svůj post obhájil i ve volbách v roce 2009. Byl členem frakce Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 ovšem svůj mandát za KSČM neobhájil. Po náhlém úmrtí europoslance Miloslava Ransdorfa za KSČM v roce 2016 byl dosazen do jeho funkce a stal se místopředsedou Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Dále působí jako náhradník ve Výboru pro zahraniční věci.
Kateřina Konečná
V roce 2014 byla zvolena do Evropského parlamentu, kam kandidovala za KSČM jako lídr kandidátky. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí rezignovala v červnu téhož roku na mandát poslankyně v Parlamentu ČR. Konečná obsadila funkci člena Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), je místopředsedkyní Vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu (EMIS) a ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) zastává pozici náhradnice.
Její hlavní agendou jsou témata jako mezinárodní dohody TTIP a CETA, palmový olej, kauza dieselgate, podpora pacientských organizací, přístup k léčivům či boj proti modernímu otroctví.
Jiří Payne
Jiří Payne se stal europoslancem za stranu Svobodných občanů v roce 2017, kdy na funkci rezignoval jeho předchůdce Petr Mach. Po získání mandátu se stal členem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Europoslanec je znám jako kritik evropské integrace.
Jiří Maštálka
Jiří Maštálka byl poprvé zvolen do Evropského parlamentu již v roce 2004, kdy kandidoval za stranu KSČM. Jako europoslanec působí až dodnes, v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu se však rozhodl už znovu nekandidovat. Je členem výboru pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), působí ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a také ve Výboru pro právní záležitosti (JURI).
Luděk Niedermayer
V roce 2014 byl zvolen do Evropského parlamentu, kam kandidoval jako lídr kandidátky a nestraník za TOP 09 a STAN. Europoslanec je místopředsedou Hospodářského a měnového výboru (ECON), dále je členem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), kde zastává pozici náhradníka, a angažuje se také ve výboru pro vyšetření kauzy Panama Papers. Dále je členem správní rady v Nadaci Open Society Fund Praha.
Stanislav Polčák
Stanislav Polčák se po volbách do Evropského parlamentu v roce 2014, kdy kandidoval jako člen z hnutí STAN, ujal role místopředsedy Výboru pro regionální řešení (REGI). Jako náhradník pak také působí ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Europoslanec je zároveň členem Delegace pro vztahy s Čínou. Kvůli neslučitelnosti funkcí v červnu 2014 rezignoval na mandát poslance Parlamentu ČR. V roce 2019 se chystá opět kandidovat za hnutí STAN s regionálními partnery a TOP 09.
Jaromír Štětina
Jaromír Štětina úspěšně kandidoval na europslance v roce 2014 jako nestraník za koalici STAN a TOP 09. V Evropském parlamentu sedí v Podvýboru pro bezpečnost a obranu, v němž je místopředsedou. Dále je členem Výboru pro zahraniční věci a figuruje i jako náhradník ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Jeho agendou je hlavně ochrana lidských práv. V roce 2019 bude do Evropského parlamentu obhajovat mandát za nově založené hnutí Evropa společně.
Jiří Pospíšil
Jiří Pospíšil byl ve volbách v roce 2014 do Evropského parlamentu veden na kandidátce za koalici TOP 09 a STAN jako nestraník. Po zvolení do funkce europoslance se stává členem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO). Dále zastává pozici náhradníka ve Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO).
Michaela Šojdrová
Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) je od roku 2014 místopředsedkyní Výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT) a členkou Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM). Působí i jako náhradnice ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL). V Evropském parlamentu se věnuje tématům, jako jsou vztahy s Tureckem či slaďování pracovního a rodinného života. Do povědomí veřejnosti se dostala, když se loni snažila prosadit, aby Česko přijalo 50 syrských sirotků.
Pavel Svoboda
Pavel Svoboda byl v roce 2014 jako jediný český europoslanec zvolen na post předsedy výboru, a to konkrétně ve Výboru pro právní záležitosti (JURI). Dále působí jako náhradník ve Výboru pro dopravu (TRAN). V roce 2016 ho významný magazín Politico označil jako jednoho z nevlivnějších členů Evropského parlamentu. Primárně se zabývá ochranou lidských práv a otázkou pronásledování křesťanů.
Tomáš Zdechovský
Tomáš Zdechovský je dalším lidoveckým europoslancem, který byl zvolen v roce 2014. Zdechovský v Evropském parlamentu působí ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a je členem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Delegace pro vztahy s Čínou. Zároveň se stal náhradníkem v Rozpočtovém výboru a připojil se také k iniciativě za zavedení jednotného času v Evropě. Dlouhodobě se věnuje problematice migrace a zabývá se otázkami spjatými s bojem proti terorismu a snaží se zasadit o celkovou bezpečnost Evropské unie.
Evžen Tošenovský
Evžen Tošenovský byl poprvé zvolen do Evropského parlamentu už v roce 2009 za stranu ODS. Byl členem frakce Evropských konzervativců a reformistů. V roce 2014 opět kandidoval v barvách ODS a svůj mandát obhájil. Působí jako jeden z místopředsedů Výboru pro průmysl a energetiku (ITRE) a stejně tak je členem Delegace pro vztahy s Čínou. Ve výboru pro dopravu (TRAN) je v pozici náhradníka. V Evropském parlamentu se zabývá převážně digitalizací průmyslu a otázkou energetické unie.
Jan Zahradil
Jan Zahradil je stálicí na poli Evropského parlamentu. Poprvé byl zvolen europoslancem za ODS již v roce 2004. V Evropském parlamentu je členem skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Dále zastává post místopředsedy Výboru pro mezinárodní obchod a taktéž se stal prezidentem celoevropské Aliance konzervativců a reformistů v Evropě (ACRE). Zajímá se o obchodní styky se zeměmi, jako jsou Vietnam či Japonsko. Je známý pro své odmítavé postoje k prohlubování politické integrace unijních států.
