Aktualizováno

Černý kašel trápí Česko. Příznaky, cena a účinnost očkování

Černý kašel, pertuse, zajíkavý nebo dávivý kašel je vysoce infekční bakteriální onemocnění, které postihuje plíce a dýchací cesty. Způsobují ho bakterie v ústech, nosu a hrdle nakažené osoby. Před očkováním proti černému kašli se jednalo o jedno z nejčastějších a nejnebezpečnějších onemocnění převážně pro děti.

• Výskyt černého kašle v Česku
• Příznaky a šíření černého kašle
• Léčba černého kašle
• Očkování: Je povinné? Účinnost, děti, dospělí, těhotenství
• Cena očkování proti černému kašli

Černý kašel a výskyt v ČR 

Černý kašel se v České republice vyskytoval ve velkých epidemiích se stovkami až tisíci mrtvých ročně. Od roku 1945 do roku 1959 zemřelo podle Českého statistického úřadu na černý kašel celkem 2638 osob. V roce 1958 bylo zavedeno povinné očkovaní a počet úmrtí začal rychle klesat. Od roku 1984 do roku 2004 v Česku nezemřel na černý kašel nikdo. V dalších letech byly zaznamenány jednotlivé případy, kdy na nákazu zemřel kojenec, protože ho většinou nakazil jeho starší sourozenec. Důvodem mohlo být i častější odmítání povinného očkování rodiči. 

V Česku letos zemřeli zatím tři pacienti nakažení černým kašlem. Jednalo se o dva seniory a novorozeně, které se nedožilo ani měsíce. Jedno úmrtí na černý kašel evidoval SZÚ i loni, předtím v roce 2014. V obou případech šlo o seniory.

Nepotvrdil se názor těch, kteří se přikláněli k tomu, že nárůst počtu případů v dubnu ochabne. Jen v posledním týdnu se nakazilo 1 476 lidí. Srovnatelně to bylo o týden dříve, kdy přibylo 1 494 pacientů. Počet nakažených od začátku roku se nově vyšplhal až na 9 370 známých případů. Reálný počet bude však jistě vyšší. Od začátku roku 2024 bylo u dětí do jednoho roku hlášeno již 128 případů. Nejvyšší výskyt Černého kašle je v Jihočeském a Středočeském kraji, dále v Praze a na Vysočině.

Nejvyšší nemocnost černým kašlem je mezi 15 až 19letými, kteří tvoří téměř třetinu ze všech nemocných. To může podle odborníků souviset se změnou očkovací látky od roku 2007. Má méně nežádoucích účinků po očkování, ale vytváří méně trvalou imunitu. Zhruba desetina rodičů také podle lékařů u svých dětí vynechá přeočkování dětí v deseti či jedenácti letech.

Šíření černého kašle

Nemoc se šíří prostřednictvím kapének při kašlání nakažené osoby. Šiřitelem může být i osoba s mírnou formu onemocnění nebo bez příznaků. Neléčení pacienti mohou být infekční tři a více týdnů, chronické nosičství není známé.

Možný je však i nepřímý přenos předměty čerstvě potřísněnými sekretem obsahujícím choroboplodné zárodky.

Příznaky onemocnění černým kašlem

Příznaky se obvykle objevují šest až deset dní po nakažení, ale mohou se vyskytnout až po 21 dnech.

Zprvu se podobají běžnému nachlazení a patří mezi ně:

• kýchání
• rýma
• mírná horečka
• slabý kašel

Během dvou týdnů kašel nabývá na závažnosti a vyznačuje se záchvaty intenzivního kašle, po nichž následuje typický zajíkavý nádech připomínající kokrhání nebo sípavý vdech.

Záchvaty často končí vykašláním hustého průhledného hlenu, po čemž často následuje zvracení. Mohou být provázeny i křečemi průdušek, krvácením z nosu nebo krvácením do kůže, spojivek nebo mozku.

Záchvaty kašle jsou většinou nejhorší v noci, kdy znemožňují spánek, později se častěji objevují i během dne. Mohou se opakovat po dobu jednoho až dvou měsíců. U malých dětí se sípavý vdech nemusí dostavit a po záchvatech kašle mohou následovat krátké zástavy dechu. Dospělí, dospívající nebo částečně imunizované děti mají obvykle mírnější příznaky.

Je černý kašel smrtelný?

Dospívající a dospělí nakažení černým kašlem nejsou v ohrožení života, jsou však významným zdrojem nákazy pro novorozence a kojence.

Komplikace postihují hlavně malé děti, především ty neočkované nebo děti, jejichž matka nebyla očkována. Černý kašel je nejzávažnější pro novorozence a kojence, zejména mladší čtyř měsíců, protože se u nich mohou rozvinout život ohrožující komplikace. Mezi závažné komplikace patří záchvaty, zápal plic a onemocnění mozku. U dospělých nebo starších dětí se jako komplikace objevují i krátkodobá neschopnost dýchat, zlomená žebra či natržené mezižeberní svaly nebo kýla.

Léčba černého kašle

K léčbě a prevenci dalšího šíření černého kašle se používají antibiotika. Pokud se infekce rozpozná včas, antibiotika výrazně redukují trvání a závažnost příznaků a zkracuje se doba, po kterou je pacient nakažlivý. Onemocnění v pozdějším stadiu antibiotika nevyléčí, ale alespoň omezují přenos nemoci. Po prodělaném onemocnění je dlouhodobá, ale ne celoživotní imunita.

Izolace 

Přechozený černý kašel může přetrvávat i déle než 3 měsíce. Při užívání antibiotik je nakažlivost cca 5 dní, bez léčby může být pacient nakažlivý i tři až čtyři týdny.

Je očkování proti černému kašli povinné?

Nyní je v Česku očkování povinné a je součástí takzvané hexavakcíny, kterou dostávají děti v prvním roce života a znovu se přeočkovává v deseti nebo 11 letech. Podle odborníků ale ochrana postupně slábne, proto doporučují přeočkování i dospělých. Přestože po očkování dochází postupně k tzv. vyvanutí postvakcinační imunity, je očkování důležité, protože snižuje pravděpodobnost těžkého průběhu onemocnění a snižuje cirkulaci původce v populaci.

Účinnost očkování proti černému kašli

Od zavedení očkování v Československu v roce 1958 se nemocnost postupně snižovala, ale nikdy nedosáhla nulových hodnot a nikdy také nebylo dosaženo přerušení přenosu původce onemocnění. I přes vysokou proočkovanost dětské populace (>97%) narůstá v ČR od 90. let minulého století nemocnost.

V době před zavedením očkování dosahovala nemocnost desítek tisíců případů ročně. Hlášená nemocnost v ČR po druhé světové válce dosáhla maxima v roce 1956, kdy bylo evidováno 49 144 případů onemocnění. Po zavedení plošného očkování rychle a výrazně klesala úmrtnost i nemocnost. Od druhé poloviny 70. let do roku 1992 se výskyt nemoci pohyboval v rozmezí pět až 48 případů ročně. Od roku 1993 je pozorován vzestupný trend nemocnosti, nejvíce případů bylo v roce 2014, kdy bylo evidováno 2521 nemocných. Více nemocných než v roce 2014 bylo naposledy hlášeno v roce 1963, a to 3399 případů.

„Nárůst černého kašle je běžný v 3–5letých intervalech a jediné, co tyto nárůsty efektivně mírní, je pravidelné očkování a přeočkování. Prosím, očkujte se. Jde o bezpečnou a funkční prevenci,“ uvedl letos v březnu předseda Národního institutu pro zvládání pandemie a předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Hlavní hygienička Svrčinová: Černý kašel? Žádné neočkované dítě nebude vyřazeno z výuky • ČTK/Blesk Zprávy

Kde se očkovat?

Očkování proti černému kašli je primárně zajišťováno v ordinacích praktických lékařů a pediatrů.Praktičtí lékaři si mohou bez omezení objednat očkovací látky u distributorů v řádů několika dnů. 

Dále je možné se očkovat:

• ve většině fakultních nemocnic
• v centru cestovní medicíny
• na vybraných pobočkách Zdravotního ústavu
• přímo v očkovacích centrech společnosti Avenier

Cena očkování proti černému kašli

Očkování proti černému kašli není u dospělých hrazené pojišťovnou. Některé pojišťovny alespoň přispívají nějakou část ceny očkování. 

Očkování pro děti 

• Očkování se zahajuje u dětí ve věku devíti týdnů po narození 1. dávkou této vakcíny.
• Následují další dvě dávky, aplikované vždy v odstupu jednoho měsíce.
• Poslední, 4. dávka základního očkování, se podává v odstupu šesti měsíců po 3. dávce – nejpozději do 18. měsíce věku dítěte.
• Přeočkování již jen proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli se provádí jednou dávkou ve věku pěti let.
• Později, mezi 10. a 11. rokem věku, se přeočkovává kombinovanou vakcínou proti dětské obrně a proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli.

Očkování pro dospělé

Proti černému kašli přetrvává imunita poměrně krátkou dobu, a to pouze několik let. Očkování se tak doporučuje i u dospělých. Na českém trhu jsou k dispozici kombinované vakcíny Adacel a Boostrix pro dospělé (obě chrání proti černému kašli, tetanu a záškrtu). Doporučuje se zejména vakcinace mladých lidí (před plánovaným těhotenstvím) – tzv. cocoon strategy (ochrana novorozence, který ještě není chráněn očkováním, očkování nejbližšího okolí novorozence – tj. rodiče, prarodiče, ostatní dospělí v pravidelném nebo úzkém kontaktu, u nichž onemocnění probíhá většinou mírně, a tudíž i nepoznaně).

Očkování v těhotenství

Žena očkovaná před těhotenstvím chrání cca dva měsíce po narození své dítě díky vlastním protilátkám. K dispozici je vakcína kombinovaná s tetanem a záškrtem, případně s dětskou obrnou.

V souladu s doporučením odborníků ministerstvo zdravotnictví doporučuje přeočkování především těhotným ženám. Většina zemí doporučuje očkovat od 20. do 36. týdne těhotenství. Očkování proti černému kašli v 38. týdnu těhotenství je možné, nicméně tvorba mateřských protilátek a zejména jejich přenos již nejsou pro ochranu novorozence dostatečné. 

Děti narozené očkovaným matkám mají významně nižší riziko onemocnění, a pokud přesto onemocní, je průběh méně komplikovaný a byl zaznamenán pokles počtu úmrtí.