Jak na dohodu o provedení práce? Praktická je hlavně pro studenty či důchodce
Po dohodě o provedení práce často sahají zaměstnavatelé, pokud potřebují zaměstnance rychle přijmout například na mimořádnou činnost. Čtěte, jaké jsou přínosy daného typu smlouvy.
Pro zaměstnavatele je u dohody o provedení práce výhodou, že mohou smlouvu bez problémů ukončit a že zaměstnanci mají nižší odvody, než při klasickém pracovním poměru. Jinak ale DPP musí mít všechny náležitosti jako jiné pracovní smlouvy.
Vzor dohody o provedení práce
Žádný jednotný vzor pro smlouvu o dohodě o provedení práce neexistuje, přesto musí smlouva splňovat určité minimální náležitosti, jinak by byla neplatná. Mezi toto minimum patří doba, na kterou se smlouva uzavírá, výše odměny a podmínky jejího poskytování, tedy zda bude odměna vyplácena hotově, nebo na účet a kdy.
K tomu ještě musí obsahovat specifikace zaměstnavatele i brigádníka a rámcové vymezení pracovní náplně.
Dohoda o provedení práce - omezení
Na dohodu o provedení práce je možné odpracovat až 300 hodin ročně. Respektive u každého zaměstnavatele, u kterého má pracovník uzavřenou DPP, může odpracovat 300 hodin ročně.
Dohod o provedení práce může mít uzavřených hned několik. Pakliže strany tuto podmínku plní, může být smlouva teoreticky stanovena na dobu neurčitou. Takové případy jsou však spíše výjimkou.
|
1. U jednoho zaměstnavatele nevydělá pracovník více než 10 tisíc a nepodepsal prohlášení k dani – Zaměstnavatel srazí daň 15 procent. Pracovník příjmy může nebo nemusí nikde uvádět. Pokud ale bude mít v konkrétním roce nízké příjmy a zahrne je do daňového přiznání, bude mu sražená daň vrácena. 2. U jednoho zaměstnavatele nevydělá více než 10 tisíc a podepsal prohlášení k dani – Opět bude odvedena daň 15 procent. Její základ ale bude snížen o slevy na poplatníka, dítě, vyživovanou manželku/manžela, atd. Ve většině případů pak vyjde daň nulová. 3. U jednoho zaměstnavatele vydělá více než 10 tisíc – 15procentní daň zaměstnavatel strhne automaticky. Na konci roku vydá zaměstnavatel potvrzení příjmu, pracovník zahrne odměny do svého daňového přiznání nebo do zúčtování daně ze mzdy. |
Výše výdělku přitom není omezena. Dohodu může zaměstnanec i zaměstnavatel kdykoliv zrušit, pokud se obě strany domluví, lze ji vypovědět ke konkrétnímu datu, téměř okamžitě.
V případě, že je výpověď jednostranná, bude běžet výpovědní lhůta 15 dní. V tom lze spatřovat nevýhodu pro zaměstnance, protože zaměstnavatel mu nemusí udat důvod propuštění a vyhazov může přijít kdykoliv.
Dále zaměstnavatel zaměstnanci nemusí pravidelně rozvrhnout směny. Ale i zde platí zákoník práce – zaměstnanec nesmí odpracovat více než 12 hodin během 24 hodin. Zaměstnavatel nemusí proplácet dovolenou, cestovní náklady, ani odstupné.
Výpočet čisté mzdy v roce 2019 >>>
Dohoda o provedení práce a studenti či důchodci
Naopak výhodou pro zaměstnance (ale i zaměstnavatele) je malý úvazek – asi 25 hodin týdně, dále pak to, že pokud si vydělá do 10 tisíc měsíčně u jednoho zaměstnavatele, nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění.
Typickým pracovníkem na tuto smlouvu jsou tak studenti, důchodci nebo ženy na mateřské.
DPP a odvody
Zaměstnanec je účasten na sociálním a zdravotním pojištění (včetně nemocenského), jenom v měsících, kdy jeho výdělek u jednoho zaměstnavatele přesáhl 10 tisíc korun (pozor hrubého).
Nic na tom nemění ani fakt, když má příjmy u vícero zaměstnavatelů, v tomto případě se příjmy nesčítají. Pokud ale má více dohod u jednoho zaměstnavatele, výše výdělků se budou sčítat.
DPP a nároku na nemocenskou
Pozor je potřeba si dát u zdravotního pojištění. To musí nějakým způsobem odvádět každý. Pokud jej za pracovníka neplatí zaměstnavatel, ani stát, musí jej uhradit sám. Je tedy potřeba si pohlídat výdělek v každém měsíci, protože pokud to bude méně než oněch 10 tisíc, zálohu na zdravotní pojištění zaměstnavatel neodvede.
Od 1. února 2019 má zaměstnanec nárok na nemocenskou nebo peněžitou pomoc v mateřství, i pokud na nemocenskou nebo mateřskou nastoupí v kalendářním měsíci, v němž není účasten pojištění (tedy vydělal méně než 10 tisíc korun).
Ale jenom v případě, že před touto událostí byl účasten na pojištění při zaměstnání na základě DPP alespoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před měsícem, v němž došlo k nástupu na mateřskou nebo nemocenskou.
