Pojištění rizika hospitalizace a závažné nemoci: Kdy se vyplatí?
Pojištění rizika závažné nemoci a hospitalizace má v ČR 62 procent pojištěnců. Finanční poradci přitom doporučují pojištění závažné nemoci jako vhodný doplněk k pojištění úmrtí a invalidity. A za daných podmínek dává smysl i pojištění hospitalizace.
Lidé ve svých smlouvách o životním pojištění ne vždy kladou důraz na pojistné plnění v případě závažné nemoci a hospitalizace. Podle finančních poradců tato rizika nepatří k těm nejdůležitějším, ale přesto i v tomto případě přichází mnoho lidí o peníze.
„Pojištění závažné nemoci a hospitalizace patří mezi ta rizika, která nejsou tak důležitá, jako je pojištění rizika úmrtí, invalidity, ale kdo může dát do životního pojištění více peněz, měl by určitě zvážit i pojištění rizika závažné nemoci a případně i hospitalizace,“ vysvětluje na úvod finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
Zatímco riziko závažné nemoci považuje za rozumný i žádoucí doplněk k pojištění hlavních rizik, jako jsou úmrtí a invalidita, pojištění hospitalizace je dle něj přece už jen zbytným doplňkem.
Kalkulačka: Životní pojištění a daňový odpočet >>>
„Osvědčit se může zejména v těch případech, kdy domácnost nemá dostatečnou finanční rezervu,“ říká.
Na druhou stranu, jak vyplývá ze statistik České asociace pojišťoven (ČAP), i pojištění hospitalizace dává smysl. Praxe totiž ukazuje, že například čtyři z deseti hospitalizací v roce 2023 byly v Česku bez pojistného krytí ze strany komerční pojišťovny.
„Za všechny hospitalizace loni pojišťovny vyplatily téměř čtyři miliardy korun. V případě, že by pojištění tohoto rizika měli lidé ve smlouvách, pojišťovny by jim zaplatily o 2,4 miliardy korun více, celkem tedy 6,4 miliardy korun,“ vysvětluje analytik asociace pojišťoven Petr Jedlička.
Průměrné plnění u hospitalizace výrazně stouplo
Z pojištění sjednaného pro případ hospitalizace ve zdravotnickém zařízení vyplácí pojišťovny svým klientům plnění formou denní dávky. Obvykle jde o hospitalizaci kvůli úrazu a nemoci. Pojištění ale může krýt i výlohy při doprovodu zákonného zástupce při hospitalizaci dítěte nebo při jeho pobytu v rehabilitačním zařízení. Tuzemské pojišťovny nabízí krytí zmiňovaných rizik na území všech zemí Evropské unie.
„Průměrné pojistné plnění skokově vzrostlo v roce 2020 vlivem pandemie. V roce 2023 se ale stabilizovalo a za pojistnou událost klienti dostali v průměru více než 14 tisíc korun,“ komentuje čerstvá data Petr Jedlička.
Kalkulačka: Dlouhodobé ošetřovné >>>
Podle něj průměrná výše pojistného plnění za pobyt v nemocnici a vážnou nemoc z životního pojištění vzrostla oproti roku před pandemií covidu-19 téměř o třetinu. Zatímco v roce 2019 byl průměr plnění 10 754 korun, loni už přesáhl 14 tisíc.
Dodává, že průměrná výplata ze životního pojištění pro případ hospitalizace a závažného onemocnění dlouhodobě roste. Od roku 2019 vzrostla o 31 procent průměrná částka, kterou pojišťovny klientům za takovou pojistnou událost vyplatí.
Mladí muži se na hospitalizacích podílejí 10 procenty
Loni bylo na riziko hospitalizace a závažné nemoci podle dat pojišťoven pojištěno jen 62 procent klientů pojišťoven. To je podle Petra Jedličky zarážející, protože ročně stráví lidé v Česku ve věku od 20 do 64 let v nemocnicích více než 4,7 milionu dnů. A na lůžkovém oddělení podle odhadu ČAP strávil alespoň jednu noc každý sedmý Čech v produktivním věku. O něco více dnů přitom připadalo na ženy. Což má ale i své důvody.
„Vyšší podíl žen zejména mezi 20. a 40. rokem života souvisí s pobyty v porodnici. Těsně po 50. roku se riziko hospitalizace u mužů a žen vyrovnává,“ říká Petr Jedlička.
Po dosažení 50. roku života počet strávených dnů na lůžku roste u žen i mužů. U mužů je trend výrazně rychlejší. V této souvislosti ale i analytik Jedlička upozorňuje, že bez rizika pobytu na lůžku kvůli úrazu nebo nemoci nejsou ani mladší ročníky. Například mladí muži se na hospitalizacích podílejí přibližně z deseti procent.
Text byl připraven ve spolupráci s poradenskou společností Partners.
