Nejvíce se zadlužují lidé v bohatých krajích. Novela zákona povede k dramatickému zhoršení, říká jednatelka InsolCentra
Řada lidí se nachází v mnohočetných exekucích a jejich odbřemenění stát řeší zmírňováním podmínek pro splácení dluhů nebo jejich odpouštěním v rámci tzv. Milostivého léta nebo zastavováním bezvýsledných exekucí. Novela insolvenčního zákona schválená poslaneckou sněmovnou tento problém ještě více prohloubí, míní jednatelka InsolCentra.
„Data ukazují, že úmysl zákonodárce nebyl naplněn. Naopak se zvýšil počet exekucí nařízených na jednoho dlužníka. Jestliže dlužníci slyší od oficiálních míst, že za své dluhy nemohou a stát jim je bude odpouštět, tak si bez rozpaků půjčují dál,“ připomíná jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.
Poslanecká sněmovna ve středu 22. května 2024 ve třetím čtení schválila návrh novely insolvenčního zákona, která zkracuje oddlužení pro všechny dlužníky z pěti let na tři roky. Předlohu nyní projedná senát.
Evropská směrnice o restrukturalizaci a insolvenci požaduje, aby členské státy umožnily tříleté oddlužení pro podnikatele. Ponechává jim však volnost, zda tato pravidla zakotví i pro spotřebitele.
Podmínky nahrávají nezodpovědným půjčkám
„Zkrácením oddlužení z 5 let na 3 roky a zmírněním podmínek osobních bankrotů prudce klesne návratnost pohledávek. Podle propočtů na 5 až 10 procent. Tento propad se citelně promítne do situace všech věřitelů, včetně těch nedobrovolných, jako jsou SVJ nebo bytová družstva. Více než polovina pohledávek v oddluženích patří státu, krajům, městům a obcím,“ upozorňuje Česká asociace věřitelů.
Experti připomínají, že novela může být v rozporu s ústavně zaručenými právy věřitelů. V roce 2014 vydal Ústavní soud ČR nález, v němž uzavřel, že úprava řešení úpadku může být protiústavní, pakliže zákonodárce přijme řešení, kdy „rovnováha mezi ústavně chráněnými zájmy bude stanovena zjevně nerozumně“. Majetkové zájmy věřitelů a základní práva dlužníků tak musí být v rámci právní úpravy insolvenčního řízení vyvážené.
„Podle interní statistiky Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) na základě dotazníku mezi členskými družstvy představovaly nevymahatelné pohledávky v bytových domech 12,9 procenta celkových pohledávek v r. 2014, poté vymahatelnost prudce klesala, takže v roce 2022 nevymahatelné pohledávky představovaly již 53,02 procenta,“ uvádí SČMBD.
Pokud návrh schválí i senát a podepíše prezident republiky, budou se moci od letošního podzimu během tří let oddlužit všechny skupiny dlužníků, a to bez ohledu na výši dluhu, i když se nebude jednat o ohrožené občany.
Mapa vycházející z dat InsolCentra ukazuje, jak se současná politika pomoci dlužníkům promítá do výše uspokojení dluhů podle krajů. „Nejvíce si půjčují lidé v bohatých krajích, a to nikoli z důvodů hmotné nouze na základní lidské potřeby, ale na zlepšení svého spotřebitelského komfortu. V těchto krajích také dlužníci vykazují nejnižší poměr splacených dluhů ve vztahu k jejich celkové hodnotě. Stát odpouští lidem s vysokými dluhy, kteří nejsou ohroženi chudobou a žijí v ekonomicky prosperujících krajích,“ vysvětluje Jarmila Veselá. Data přitom reflektují aktuální situaci, po přijetí novely insolvenčního zákona lze podle Veselé očekávat dramatické zhoršení.
