Brigády a daňové přiznání za rok 2022: Kdy řešit daně?
V loňském roce si formou brigády na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti přivydělávali nejenom zaměstnanci, ale i penzisté nebo studenti. Ve kterých případech vzniká povinnost vyplnit daňové přiznání? Kdo obdrží vratku daně?
V praxi mají v některých případech daňové starosti i občané pracující na některou z pracovních dohod. V jiných případech se může dobrovolné vyplnění daňového přiznání vyplatit. Podívejme se na praktické příklady.
Přivýdělek k zaměstnání
Pan Radim pracoval po celý rok 2022 na klasickou pracovní smlouvu pro prvního zaměstnavatele s hrubou mzdou 40 tisíc korun, přičemž měl u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani a při výpočtu měsíční čisté mzdy uplatňoval slevu na poplatníka.
V měsících květnu až září si přivydělával pro druhého zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou vždy nižší než 10 tisíc korun. Z každé měsíční odměny byla tedy panu Radimovi odvedena 15procentní srážková daň. Pan Radim nemá povinnost podat za rok 2022 daňové přiznání a může prvního zaměstnavatele požádat o provedení ročního zúčtování daně za rok 2022.
Práce na dvě dohody o pracovní činnosti
Slečna Kristýna pracovala po celý rok 2022 současně pro dva zaměstnavatele na dohody o pracovní činnosti. Odměna z každé měsíční dohody činila vždy nejméně 12 tisíc korun. Z každé odměny byla slečně Kristýně vždy odvedena zálohová daň z příjmu. Slečně Kristýně vzniká povinnost vyplnit daňové přiznání za rok 2022, neboť alespoň v jednom měsíci měla příjem alespoň od dvou zaměstnavatelů současně, když příjem z obou dohod o pracovní činnosti podléhal zálohové dani z příjmu.
Vzhledem k tomu, že má slečna Kristýna pouze příjmy ze závislé činnosti, tak může vyplnit zjednodušené dvoustránkové daňové přiznání. K vyplnění daňového přiznání bude slečna Kristýna potřebovat „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ od obou zaměstnavatelů.
Vrácení srážkové daně
Penzista Michal si přivydělával od dubna do prosince 2022 na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 tisíc korun. U zaměstnavatele pan Michal nepodepsal prohlášení k dani. Pan Michal si sám dobrovolně podá daňové přiznání za rok 2022 a souhrnnou zaplacenou srážkovou daň z dohody o provedení práce ve výši 13 500 korun (9 měsíců x 1 500 korun) obdrží v plném rozsahu zpět.
V daňovém přiznání totiž uplatní slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun a roční daň z příjmu je nižší než právě sleva na poplatníka a odvedená srážková daň z dohody o provedení práce se stane v plném rozsahu daňovým přeplatkem.
Živnostník s přivýdělkem na DPP
Podnikatel Aleš vykonával po celý rok 2022 hlavní samostatnou výdělečnou činnost a ještě si nepravidelně po celý rok 2022 přivydělával pro zaměstnavatele XY na dohodu o provedení práce, přičemž hrubá odměna z DPP byla v každém měsíci vyšší než 14 tisíc korun. Z každé měsíční odměny tedy byla odvedena zálohová daň z příjmu.
Pan Aleš bude muset do daňového přiznání za rok 2022 uvést nejenom příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti dle § 7 zákona o dani z příjmu, ale i příjmy ze závislé činnosti dle § 6. Od zaměstnavatele XY si vyžádá „Potvrzení o zdanitelných příjmech“, které je nedílnou přílohou daňového přiznání. Pan Aleš má příjmy ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti, proto bude vyplňovat klasické čtyřstránkové daňové přiznání, a to včetně přílohy číslo jedna.
Práce na DPČ po část roku
Paní Milena pracovala v lednu až dubnu pro zaměstnavatele LM na klasickou pracovní smlouvu, následně její pracovní poměr skončil. V měsících květnu až červnu byla paní Milena nezaměstnaná. Paní Milena chtěla co nejdříve začít zase pracovat, a proto přechodně přijala pracovní nabídku od července do září na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 21 tisíc korun.
Od října již paní Milena pracuje pro zaměstnavatele RS na klasickou pracovní smlouvu. U všech tří zaměstnavatelů měla paní Milena podepsáno prohlášení k dani a uplatňovala slevu na poplatníka při výpočtu měsíční čisté mzdy. Paní Milena si za rok 2022 sama podá daňové přiznání a vznikne jí nárok na daňovou vratku ve výši 5 140 korun, což odpovídá právě nečerpané daňové slevě na poplatníka za dvě měsíce (květen a červen).
