Firmy se nebojí expandovat | E15.cz

Firmy se nebojí expandovat

Vít Chalupa

České firmy stále více investují v zahraničí. „Přebírají značku nebo část výrobního závodu a přenášejí tam vlastní zkušenosti a znalosti. A to nejen v Evropě, ale také v USA,“ říká vrchní ředitel korporátního bankovnictví ČSOB Marek Loula.

Letos v únoru jste převzal vedení korporátního bankovnictví ČSOB. Už jste se adaptoval?

Ano, už proto, že jsem předtím pracoval v korporátu. Jen jsem měl malou odbočku do IT.

Bankovní kariéru jste začínal v belgické KBC Bank. Nebral jste svůj návrat z Belgie do Česka jako krok zpátky?

Rozhodně ne. V Belgii jsem začínal jako velmi mladý ještě při škole. Navíc korporátní bankovnictví je jeden z pilířů a důležitých segmentů celé skupiny. Navíc rostoucí, takže jde o zajímavé místo, kde lze něco tvořit.

Každý český sportovec by rád odešel na Západ. Je tomu tak i u bankéřů?

Dnes už asi ne. Ale je třeba rozlišovat. Pokud jde o investiční bankéře, tak tam je jasným centrem Londýn. Ale jde-li o korporátní, komerční bankovnictví, tak si nemyslím, že to nej je na Západě. Jde o to být tam, kde se něco děje, být u klientů, kteří rostou, provádějí zajímavé transakce. A to rozhodně v současné době o České republice platí.

Stávková pohotovost v ČSOB skončila, mzdy vzrostou téměř o desetinu

Jaké byly vaše první zásahy ve funkci? Propouštěl jste, nebo si stavěl vlastní tým?

Ne, ne. Tato oblast funguje velmi dobře, je zisková, rostoucí, takže nebylo potřeba nikoho z mého manažerského týmu propouštět. Naopak na začátku roku jsme se potýkali s nedostatkem lidí v naší síti. Měl jsem výhodu, že jsem nepřišel takzvaně zvenku, ale prostředí jsem velmi dobře znal.

Kam hodláte korporátní byznys ČSOB posouvat?

Chceme pokračovat v růstu a po svých lidech budu chtít, aby se soustředili hlavně na klienty. Podle posledních čísel máme kolem dvaceti procent trhu a to bychom chtěli navýšit.

ČSOB je tradiční bankou pro firmy a korporace, co jim hodláte nabídnout dál?

Jde především o to, abychom byli klientům blízko nejen fyzicky, ale i co se týče znalostí. A byli tak schopni rychle reagovat a umět jim pomoci v rozvoji. Pokud se toto podaří, pak už vztah jen zlepšujete. Uvědomujeme si, že se firmy dostávají také do komplikací, chceme pomoci překonávat problémy těm, které mají šanci přežít. Jde o to umět některé věci překonat. Tak jsme to dělali v krizi před deseti roky a děláme to i v době velkého růstu. Jde právě o tu blízkost a znalost klienta.

Šéf ČSOB Pojišťovny opustí svou funkci koncem měsíce

Přijdete s něčím novým, s nějakým vylepšením?

Pro korporátní klienty jsme spustili novou platformu elektronického bankovnictví. Je totiž obrovský rozdíl mezi tím, co lidé znají z retailového internetového bankovnictví a co mají k dispozici firmy. Spousta věcí nešla řešit legislativně anebo nebyla technicky možná. My jsme dokázali určité věci zautomatizovat a tam, kde léta musel být fyzický kontakt například kvůli předání dokumentů, tak už nyní není. Eliminovali jsme převážnou část papírové dokumentace, nová platforma zvládne i předávání žádostí nebo právně závazných dokumentů.

Je rozdíl v pojímání korporátního bankovnictví na Západě a u nás?

V ČSOB až tak ne, protože jsme korporátní bankovnictví postavili podle fungujícího vzoru belgické KBC a tím, že v Česku funguje už dvacet let, se ukazuje, že je úspěšné. Pokud budeme mluvit obecně, myslím, že se korporátní bankovnictví v postsocialistických zemích velmi přiblížilo tomu na Západě. Už umíme rychle reagovat na potřeby klientů, řešit jejich expanzi nebo úvěrové požadavky. Pořád vidím rozdíl v přístupu českých klientů na kapitálový trh, což spíše souvisí se stavem finančního trhu jako takového. Další rozdíl nacházíme ve velikosti transakcí, ty na Západě jsou logicky pořád ještě větší.

Jak je to se schvalovacími procesy?

Převážná část bank má veškeré schvalovací procesy u matek v zahraničí a málokterá z nich dokáže rozhodovat o velkých akvizičních úvěrech či syndikovaných úvěrech lokálně. My rozhodujeme celou řadu transakcí lokálně. Ale i v případě schvalování v naší belgické centrále to pro nás neznamená téměř žádné zdržení, termíny jsou známy dopředu.

Největší hypoteční banky během října přitvrdí

Zaostávají české společnosti v něčem za západními, nebo jsou jim vyrovnanými soupeři, protože potřebují držet krok?

Krásné na mé práci je, že díky ní navštívím hodně českých firem a vidím, jak roste jejich vyzrálost a sofistikovanost. Dokážou se vypořádat s nárůstem platů a nákladů, tedy s nižší marží, nově se orientují na projekty s vyšší přidanou hodnotou, mají významný výzkum a vývoj, řeší i patenty. Může to být od tradiční výroby až po aplikace v chemickém průmyslu.

Musejí se české firmy vyrovnávat s horšími hrozbami než ty na Západě? Jakou roli v tom hraje postavení mimo eurozónu a silná závislost na ekonomikách zemí EU?

Pokud jde o přístup k financování, tak v tom zásadní rozdíl nevidím. Dokonce si myslím, že někdy mají české podniky lepší podmínky než jejich konkurenti v západní Evropě. Určitým problémem mohou být delší procesy při schvalování různých povolení, byrokracie je u nás pořád větší než na Západě. Pokud jde o euro, protože my vidíme, kolik procent ze svého obratu si naši klienti zajišťují, tak vzrůstá podíl takzvaného přirozeného hedgingu. Firmy samy přecházejí z velké části na euro tam, kde je to možné. Například v nákupu surovin, energií.

Mají se nejen čeští podnikatelé obávat nové ekonomické recese? Právě uplynulo deset let od té poslední, která tak výrazně zasáhla celý svět…

Nevím, jestli je správné slovo obávat, ale všichni, kteří jsou na tom dnes dobře, tak mají na paměti, co se událo před deseti lety. Přiznám, že je to tématem hovoru v každé firmě, kam zajedu. Nemyslím si, že se toho obávají, zástupci firem si nemyslí, že je čeká obrovský náhlý propad zakázek či tržeb, jak se to stalo před deseti roky. Co si všichni uvědomují, jsou rostoucí náklady a snižující se marže, tedy menší prostor pro chyby. Je vidět také větší míra opatrnosti. Na druhou stranu české firmy se velmi dobře naučily pracovat se zásobami, s pohledávkami, zřejmě po zkušenosti z doby před deseti lety, kdy na to nebyly připravené.

Ve vedení ČSOB končí Marek Ditz

Co tedy může ohrožovat korporátní bankovnictví?

Téměř vždy je to úvěrové riziko. Vidím tři aspekty. První je růst úrokových sazeb, který bude pokračovat. Druhý posilující koruna i predikce ČNB, jež ji bude „tlačit“. A také rostoucí mzdové náklady. Toto všechno ukrajuje ziskovost českých firem. Žádný z těch aspektů sám o sobě není až tak významný, ale když se to všechno spojí, tak…

České ekonomice se daří. Přišla tedy doba na to, aby české společnosti vyrazily do světa a tam nakupovaly?

Ano, vidíme, že české firmy, ať samotné, nebo majitelé, nakupují anebo „dokupují“ v zahraničí. Většinou ve výrobě. Přenášejí tam vlastní zkušenost a znalost, přebírají značku nebo část výrobního závodu. Nejen v Evropě, ale máme případy i z USA. Jde tedy o vzestup. A tak je to správně, protože ten kapitál neteče už jen jednosměrně. Začíná téct také na druhou stranu.

Mluvíme o čistě českých společnostech? Nebo i těch se zahraničním podílem?

Je to kombinace. Firmy, které mají zahraniční podíl, tak v Česku investují.

ČSOB na jaře letošního roku představila internetovou platformu Trade Club pro podporu mezinárodního obchodu. Co vám první měsíce ukázaly?

Že jsme se trefili do černého. Samotné nás překvapilo, jaký byl o Trade Club zájem a jak ho naši klienti využívají především v oblasti získávání garantovaných exportních informací. A to je vlastně základní, protože česká ekonomika je exportní a otevřená. Nyní si lze hodně informací dohledat, ale obtížně ověřujete, jak jsou skutečně pravdivé, správné, přesné a Trade Club v tomto přináší tu míru jistoty pro klienty a otvírá jim nová a ověřená exportní teritoria.

Otevřené bankovnictví se rozrůstá. Přístup k údajům svých klientů umožní ČSOB

Kdo se vlastně do Trade Clubu zapojil? Spíše menší firmy, anebo naopak ty velké?

Spíše ty menší a střední, pro které by bylo velmi drahé vlastnit či platit exportní oddělení. Tato platforma jim umožní být velmi efektivní, když míří na nový trh, získávají relevantní informace. Trade Club oslovuje jak malé, tak i velké firmy. Těm velkým zrychlí jisté procesy, menším to vůbec umožní získat nějaké informace a následně i proniknout na nové trhy. Jeho kouzlo spočívá také v tom, že jej klientům poskytujeme bezplatně. 

Stále více se mluví o digitalizaci. Je to jediná cesta? Nemůže to skončit krachem a černými obrazovkami. Co dělá ČSOB pro to, aby se tak nestalo?

Nebylo by správné říct, že se to nemůže stát. Může, protože kybernetické útoky jsou na vzestupu u všech typů institucí. Je potřeba to celé rozdělit. Útoky mohou směřovat na banku, ale to je pro potenciální útočníky velmi drahé, protože i my jako banka máme hodně vrstev obrany. Druhým kanálem, a ten je pro útočníky jednodušší, je přímo klient banky. Ne vždy totiž klienti či retailoví zákazníci mají takové zabezpečení, které by mít měli. Například v komunikaci s bankou. Skrze klienta se útočníci snaží dostat k penězům. Existují však ne zcela složité postupy, které když bude klient dodržovat, tak riziko napadení není příliš vysoké. Velké firmy se bezpečnosti hodně věnují a my se snažíme našim klientům zprostředkovat informace, jak se účinně bránit a jak se s bezpečností vypořádáváme my jako banka. Aby věděli, co musejí na své straně také dělat. A nemusí to vždy souviset jen s bankovním byznysem. Bezpečnost je pro nás prvořadá. Když to mírně nadnesu, tak banka má náklady jen na lidi a IT. Kvalita lidí a systémů musí být co nejlepší.

Čeho se dočkáme v nejbližších měsících, letech?

Bude se zvyšovat tlak na efektivitu všech účastníků trhu včetně těch firemních. Akcionáři očekávají neustálý růst, firmy jsou však vystavené tlaku snižujících se marží, což znamená, že se to budou snažit dohnat větším objemem obchodů. To ale s sebou nese určitá rizika. Věřím, že pokud by mělo dojít k nějakému zpomalení, že to přistání bude měkké a ekonomika se s tím vypořádá.

Hypoteční banka prodala portál Sousedé.cz, projekt každý měsíc prodělává

A co očekáváte s ohledem na české společnosti?

Určitě pokračující zájem českých firem o okolní trhy a expanzi do nich. To vidíme a cítíme z debat s našimi klienty. Pokud nepřijde nějaký velký externí šok, což se stát může, ale nikdo nevíme odkud, tak toto bude jedna z věcí, které budeme svědky. Což je dobře.

Marek Loula (44 let)

Od února 2018 vrchní ředitel korporátního bankovnictví ČSOB. Předtím působil ve stejné bance na pozicích výkonného ředitele pro informační a komunikační technologie, výkonného ředitele divize pro schvalování a řízení úvěrů, ředitele regionální korporátní pobočky Brno a v oddělení rozvoje mezinárodní klientely a projektů v oblasti cash managementu. Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity. Je ženatý, má dvě děti. Rád jezdí na běžkách, pravidelně se účastní Jizerské padesátky, v budoucnu by chtěl vyrazit i na Vasův běh.

Autor: Vít Chalupa
 

Mzdová kalkulačka