Pokud se chcete soudit, musíte být připraveni na zdlouhavý soudní proces i skutečnost, že soudní řízení vyvolává náklady. Ty mohou dosahovat až třetiny ze žalované částky. Lidé tak mnohdy na vedení sporu nemají finanční prostředky. I u nás se však začíná rozvíjet tzv. litigační financování, kdy peníze do sporu vloží externí investor. Jak to funguje?
Úvodní posouzení pravděpodobnosti úspěchu ve věci
Peníze do sporu vkládá externí subjekt, který na počátku s klientem podepíše dohodu o mlčenlivosti. Na základě předané dokumentace pak prostřednictví odborníků posoudí, jakou má žalobce šanci na úspěch, zda má k dispozici dostatek důkazů, jak dlouho by mohl spor trvat a zda bude mít žalovaný ve finále finanční prostředky na úhradu přisouzené částky. Díky této prověrce si pak může vybrat, do jakých sporů se mu vyplatí investovat.
Financování soudních sporů funguje na tzv. non-recourse bázi (bez zpětného postihu), a tak v případě neúspěchu ve věci nemusí žalobce náklady financujícímu subjektu nic platit. Odměnu uhradí pouze v případě úspěchu ve sporu. Riziko neúspěchu se tak přenáší na toho, kdo spor financuje.
Jak investování funguje?
Existují specializované subjekty, které umožňují kvalifikovaným investorům do soudních sporů investovat. Například společnost LitFin přijímá investice od jednoho milionu korun. Soudní spory financuje také společnost ProcesPartner. Podle právničky Radky Šulcové z ProcesPartner není vyloučeno možné přibrání dalších investorů, ale konkrétní podmínky by byly předmětem jednání vedení firmy se zájemcem.
Investor si zpravidla vybírá, zda chce investovat do konkrétního soudního sporu, anebo celého portfolia sporů, čímž dochází k rozmělnění rizika.
„Pro investora do soudních sporů je důležitý minimální poměr nákladů vůči žalované částce, který je zpravidla stanoven jako 1:10. V LitFin se zaměřujeme na financování sporů s hodnotou žalované částky převyšující 4 miliony EUR, přičemž výše naší odměny se pohybuje v závislosti na typu konkrétního sporu mezi 20 až 30 procenty z ‚netto‘ vymožené částky,“ říká partner společnosti LitFin Ondřej Tyleček.
Nekalá soutěž, obchodní spory a arbitráže
Nejlépe se financují spory, v nichž má být poškozeným přiznána vyšší finanční náhrada – půjde tak o spory ve věcech nekalosoutěžního jednání, obchodní spory a arbitráže. Typickým příkladem může být kauza fintechu Wirecard, v níž se angažuje LitFin. Zde nárok poškozených přesahuje 500 milionů eur.
V poslanecké sněmovně leží v současnosti vládní návrh zákona o hromadném řízení. Díky tomuto zákonu mohou poškození spotřebitelé uplatňovat své nároky jednou žalobou před jedním soudem.
Hromadnou žalobu může podle předlohy podat pouze nezisková organizace nebo člen skupiny poškozených spotřebitelů. Jakým způsobem zavedení hromadných žalob ovlivní investice do soudních sporů, nelze podle expertů prozatím předvídat. „Jsme přesvědčeni, že i po přijetí tohoto zákona zde prostor bude, nemalou část našeho portfolia totiž tvoří tzv. single cases, kde je pouze jeden žalující,“ uzavírá Tyleček.
