Covid-19 může mimo zdraví významně zasáhnout i rozpočty českých domácností. Nejvíce pak těch, které nemají dostatečnou provozní finanční rezervu, která podle odborníků dokáže v pohodě pokrýt i výpadek příjmu v případě nařízené dvoutýdenní karantény, ale třeba i zvýšené výdaje na nákup takzvané zásoby na horší časy.
Je jasné, že pořízení zásoby na horší časy něco stojí. V základní variantě však vychází na již zmíněných až tři tisíce korun. Ty by podle finančního poradce skupiny Partners Vladimíra Weisse měla zvládnout naráz vydat většina českých domácností. A čerpat peníze by měla právě z provozní finanční rezervy.
„Tu doporučuji mít uloženou na spořicím účtu k běžnému účtu. To proto, aby ji bylo možné kdykoli a bez sankcí vybrat a použít, případně i doma, i když to neplatí pro vysoké obnosy,“ vysvětluje.
Tip: Jak vybrat spořicí účet? Poradíme
Zásoba na horší časy
Důvod, proč na pořízení si větší zásoby na horší časy postačí nanejvýše dva až tři tisíce korun. A to už z toho důvodu, že se kupují především levnější a dlouhotrvající potraviny a jiné drobnější zboží. A podle odborníků by se měla skládat z několika hlavních skupin. A těmi jsou tekutiny, voda, potraviny, léky a hygienické prostředky. Nejvíce přitom stojí potraviny, ty mohou v úsporné formě zásob, na první dny „katastrofy“, na horší časy na cca dva tisíce korun. V tomto ohledu aktuální praxe ukázala, že hitem jsou fazole, hrách, čočku, kuskus, cizrnu, sóju, ale třeba i bulgur. Důvodů je více. Luštěniny patří za prvé k levným dobře skladovatelným potravinám a za další jsou díky vysokému obsahu bílkovin a vitaminů B výživově hodnotné.
Dalšími potravinami, které jsou vhodné nakoupit na „horší časy“ jsou mouka, cukr, sůl, těstoviny, rýže a olej. Vhodné jsou i máslové sušenky, sušené ovoce, oříšky a čokoláda. Do krabice je dobré dát i několik konzerv ať už masových nebo zeleninových, polévky v sáčku a v neposlední řadě nakládané [kysané] zelí. To zachránilo nejednoho mořeplavce před zákeřnými kurdějemi na jejich několikaměsíčních zaoceánských plavbách. Kysané zelí se i dobře skladuje a v nedobrých časech zajistí konzumentovi dostatečné množství vitaminu C. Důležitá je i voda. Odborníci uvádí, že pro čtyřčlennou rodinu by mělo stačit za předpokladu úsporného nakládání s ní zhruba deset litrů pitné vody na den.
Hrozba koronaviru by měla domácnost přivést i ke kontrole domácí lékárničky. I když je jasné, že tu by měla mít domácnost v pořádku i bez koronaviru. Podle doporučení odborníků by standardní výbavou domácí lékárničky měly být léky na bolest, na horečku, průjem, sirupy či kapky na kašel, alespoň dva teploměry, hojící a regenerační mastě a domácnosti s dětmi pak i prostředky snižující horečku a bolest pro děti. Nezbytnou součástí je pak dezinfekce v jakékoliv formě. Domácnosti by si měly navýšit i zásobu mýdel, jednorázových kapesníků, toaletních potřeb, zubní pasty, zubních kartáčků a věcí pro osobní hygienu. Výdaje na hygienické a toaletní potřeby se pak pohybují kolem 500 až 1 000 korun v závislosti na preferované značce.
Důležitost finanční rezervy
To, že zásobu na horší časy není na místě situaci podceňovat, dokazuje například příběh zhruba stovky Středočechů, kterým byla po návratu z Itálie nařízena domácí karanténa. Vladimír Weiss pak dodává, že je to právě krátkodobá finanční rezerva, která může posloužit jak na úhradu například nenadálých výdajů, ale i tak na nákup základní zásoby potravin léků a vodu, se kterou se rodiny, především ty s malými dětmi či seniory, budou cítit bezpečněji.
„Krátkodobá finanční rezerva pomáhá lidem pokrýt jak nečekané výdaje, ale je i zároveň velkou psychickou oporou v napjatých situacích,“ říká Vladimír Weiss.
Zároveň doporučuje ji mít uloženou na spořicím účtu k běžnému účtu. To proto, aby ji bylo možné kdykoli a bez sankcí vybrat a použít. Případně i doma, což ale platí spíše pro drobnější částky, ne vysoké obnosy.
