Ministerstvo spravedlnosti odeslalo na počátku listopadu do mezirezortního připomínkového řízení návrh novely insolvenčního zákona, která má zakotvit rychlejší oddlužení pro podnikatele i nepodnikatele.
Tříleté oddlužení i pro nepodnikatele
Novela transponuje do českého právního řádu evropskou směrnici o oddlužení a restrukturalizaci. Ministerstvo přistoupilo k variantě, kdy by tříleté oddlužení mělo být dostupné pro všechny fyzické osoby, a to podnikatele i nepodnikatele. Evropská směrnice povinně stanoví zkrácení doby oddlužení pouze pro podnikatele. „Důvod omezení pouze na aktivní podnikatele vyplývá z omezeného právního základu, který ve skutečnosti neumožňuje členským státům uložit transpoziční povinnost i ve vztahu k nepodnikajícím subjektům,“ píše předkladatel v důvodové zprávě.
Ke sjednocení doby oddlužení pro podnikatele i nepodnikatele dochází podle důvodové zprávy k návrhu zákona mimo jiné proto, že nelze reálně odlišit podnikatele a nepodnikatele. Tříletý režim oddlužení již v Radě EU podpořilo více než 20 členských států.
„Návrh textu zákona byl opakovaně projednán s předsedy koaličních poslaneckých klubů a konzultován se zástupci odborné veřejnosti, zejména insolvenčními soudci, insolvenčními správci, zástupci věřitelů a také neziskovým sektorem zastoupeným Člověkem v tísni,“ říká ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Podmínky oddlužení
Dnes je podmínkou oddlužení to, že dlužník uspokojí alespoň 30 procent pohledávek svých nezajištěných věřitelů během pěti let. Pokud splatí alespoň 60 procent, oddlužení, je možné zkrátit na tři roky. Dlužník se může oddlužit i tehdy, vynaloží-li veškeré úsilí k plnému uspokojení věřitelů a během stanovené doby (nyní pět let) nebylo jeho oddlužení zrušeno. Každý měsíc musí hradit odměnu insolvenčního správce a stejnou částku splácet věřitelům (aktuálně se jedná o cca 2200 korun). Zda i v tomto případě dojde k oddlužení, o tom na konci rozhodne insolvenční soud.
„V rámci projednávání návrhů s předsedy koaličních poslaneckých klubů se nepodařilo najít shodu u otázky tzv. vyvratitelné domněnky k osvědčení maximálního úsilí dlužníka, proto návrh ministerstvo v souladu s legislativními pravidly vlády předložilo ve variantním řešení,“ uvádí tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. V první variantě má dojít k zachování 30% míry uspokojení nezajištěných věřitelů, druhá varianta je postavena na individuální míře uspokojení pro každého dlužníka zvlášť.
„Jestliže nedospějeme k rozdělení dlužníků do skupin podle jejich ekonomických schopností a plošně všechny oddlužíme, může se prudce obrátit postoj veřejnosti a vzniknout averze vůči řádně nesplácejícím občanům,“ varuje Jarmila Veselá z InsolCentra.
Insolvence nebo exekuce?
Podle průzkumu PAQ Research pro RUBIKON Centrum, Institut prevence a řešení předlužení a Charitu ČR z května letošního roku nemají dlužníci o oddlužení dostatečné informace. Odrazuje je též to, že jejich osobní záležitosti budou veřejně dostupné v insolvenčním rejstříku.
„Mnozí z dlužníků uváděli i to, že překážkou pro jejich vstup do oddlužení je jeho nejistý konec, resp. že se jim nepodaří splnit podmínku splacení 30 procent dluhu a o oddlužení tak bude rozhodovat soud na základě nejasných kritérií. To s sebou nese riziko, že se po 5 letech vrátí zpět do exekucí,“ vysvětlují Rubikon Centrum a Institut prevence a řešení předlužení ve společné tiskové zprávě.
Řada dlužníků dnes raději setrvává v exekuci, která je pro ně z krátkodobého hlediska výhodnější – z měsíční výplaty jim totiž zůstává víc. Někteří dlužníci možná takticky vyčkávají na zmírnění podmínek pro oddlužení.
„Statistiky ukazují, že kratší doba oddlužení povede k razantnímu poklesu vymahatelnosti na úroveň 5 až 10 procent. Dramatické dopady to bude mít nejen na soukromoprávní věřitele, ale zejména na stav veřejných financí,“ upozorňuje výkonná ředitelka České asociace věřitelů Petra Kolářová.
