Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení návrh zákona o hromadném řízení. Spotřebitelé podle evropské směrnice měli dostat možnost domáhat se svých nároků vůči podnikatelům efektivně a rychle, v jednom soudním řízení s jediným rozsudkem. Je však otázka, jak vůbec budou hromadné žaloby v Česku fungovat.
Úzká místa návrhu zůstávají nejen v povinném přihlašování poškozených do řízení, ale i v omezení žalobce výhradně na neziskovky a s tím spojené otázce financování.
Spotřebitelé se musí přihlásit
Návrh zákona schváleného poslaneckou sněmovnou nyní zamíří do senátu. Aby se poškozený spotřebitel (a podle aktuálního návrhu též drobný podnikatel) stal součástí skupiny, musí se aktivně přihlásit. Poslanci tak odhlasovali princip opt-inu. Ministerstvo spravedlnosti argumentuje, že tento model respektuje volbu jednotlivce, skutečnost, že právo náleží bdělým a též se lépe hodí do českého procesního práva.
V průběhu projednávání se diskutoval i opačný princip. „Nejmasivnější byl jednoznačně pozměňovací návrh, aby do zákona bylo pro účely uplatňování drobných pohledávek zapracováno tzv. opt-out řízení, které automaticky zahrnuje všechny oprávněné, pokud se z něj neodhlásí,“ vysvětluje advokát Petr Zábranský z advokátní kanceláře Rowan Legal. Politická vůle k prosazení tohoto návrhu se však nenašla. Každý spotřebitel se tak bude muset přihlásit, a to na předepsaném formuláři. Skupina poškozených spotřebitelů musí mít alespoň 10 osob.
„Za správné považuji přijetí technických změn. Mezi ně spadá například vyjasnění, že nároky spotřebitelů mají mít nejen stejný skutkový základ, ale i právní základ, nebo odstranění striktních lhůt, v nichž měly soudy rozhodnout o přípustnosti žaloby. Samotní soudci ostatně avizovali, že pro ně není reálné tyto lhůty stíhat,“ uvádí Zábranský. Právě zefektivnění soudních řízení a odbřemenění soudů si ministerstvo spravedlnosti od návrhu slibuje. O stejných nárocích se bude rozhodovat v jediném řízení jediným rozsudkem.
„Faktem ale je, že zvolený opt-in s sebou nese značné zvýšení nároků na žalobce – neziskovou organizaci (a tedy samozřejmě zvýšení nákladů na celý proces) a současně má mnohem menší preventivně-odstrašující potenciál na možné škůdce. Zejména u menších nároků může přinášet riziko pasivity poškozených,“ myslí si advokát Radek Novotný advokátní kanceláře Drobiš & Novotný, advokáti.
Žalobcem výhradně neziskovka
Žalobu na ochranu kolektivních práv spotřebitelů (a drobných podnikatelů) smí podat jen „etablovaná“, prověřená nezisková organizace zapsaná na seznamu Evropské komise. „Nezisková organizace musí splňovat sedm podmínek, a to např. povinná předchozí aktivita v oblasti ochrany spotřebitele, nezávislost a neziskovost, transparentní informování o financování o organizační struktuře, solventnost atd.,“ uvádí mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Samotní spotřebitelé nebudou mít v procesu povinnosti a neponesou odpovědnost za náhradu nákladů řízení. Veškerá rizika ponese nezisková organizace jako žalobce.
„Za diskutabilní považuji to, že podle zákona mají mít možnost uplatňovat nároky i tzv. mikropodniky, tedy podnikatelé s méně než deseti zaměstnanci a obratem do padesáti milionů korun ročně. Žalobcem v hromadném řízení může být pouze spotřebitelská organizace, která tedy bude prosazovat nejen zájmy spotřebitelů, k čemu je zřízena, ale i podnikatelů. Dle mého názoru jde o nekoncepční řešení,“ říká Petr Zábranský.
Neziskovka jako žalobce bude muset být povinně zastoupena advokátem. Návrh na odstranění povinného zastoupení advokátem ani návrh na pevné nastavení hodnoty sporu pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení za zastoupení sněmovnou neprošel. „Spory budou většinou vedeny o vysoké částky a pro žalobce i žalovaného budou složité a nákladné. Kvalifikované zastoupení účastníků bude nutné a náhrada nákladů za něj by neměla být minimalizována,“ míní Zábranský.
Problém s financováním hromadných řízení
Problémem českého návrhu je nedořešená otázka financování. Žalobcem smí být pouze nezisková osoba – tedy subjekt, který obvykle nemá finanční rezervy. Ministerstvo počítá s možností přiznat spotřebitelským organizacím poměrnou odměnu z vysouzené částky. Hranice procentuální odměny pro žalobce byla nakonec schválena 16 % z přisouzeného plnění (návrh na počátku počítal s pouhými 5 %). Konečné slovo o výši podílové odměny žalobce bude mít soud. O částku podílové odměny se sníží kompenzace pro spotřebitele.
„Tím je však zpětně kompenzováno jen riziko a náklady z konkrétního hromadného řízení, o vytvoření finančního polštáře pro dlouhodobou udržitelnost systému hromadných žalob nemůže být řeč,“ upozornila již dříve ředitelka dTestu Eduarda Hekšová. Systém tak může vést žalobce k podávání spíše jednoduchých žalob, jejichž administrace nebude příliš nákladná.
Navrhované nastavení s sebou podle Radka Novotného nese vysokou finanční náročnost celého procesu (zahrnuje nábor poškozených, jejich organizaci, komunikaci, povinné zastoupení advokátem) a současně obrovská rizika. „Vzhledem k tomu, že žalobce nese riziko náhrady nákladů řízení, může být i jedna prohraná hromadná žaloba pro spotřebitelskou organizaci likvidační. Odměna může být v mnoha případech nízká. V kombinaci se značnými riziky nebude tak motivovat žalobce nějaká hromadná řízení vést,“ varuje advokát Novotný.
Evropská směrnice předvídá několik variant financování zástupných žalob – přímé financování neziskových organizací z dotací, snížení nebo osvobození od soudních poplatků, anebo možnost zakotvit vstupní poplatek pro spotřebitele, jichž se žaloba týká.
„Jako ideální varianta by se jevila kombinace různých druhů financování, tj. zvláštního fondu kolektivního odškodnění, který by vyžadoval pouze prvotní investici a dále by byl průběžně financován z úspěšných kauz a například výnosů pokut udělených dozorovými orgány na spotřebitelském trhu, právního pojištění a komerčního financování třetí stranou,“ doporučoval loni dTest.
Návrh zákona nyní projedná senát. Česko už nabralo v zavedení hromadných řízení na ochranu kolektivních práv spotřebitelů značné zpoždění – lhůta k zavedení do našeho právního řádu skončila do 25. prosince 2022.
„Na aktuální návrh zákona o hromadných žalobách se hodí rčení ‚vlk se nažral a koza zůstala celá‘,“ říká Radek Novotný. „Ano, zřejmě konečně dojde k implementaci evropské legislativy, nicméně postavení spotřebitelů v ČR to nejspíše moc nepomůže,“ uzavírá advokát.
