Zkušební doba slouží zaměstnanci a zaměstnavateli k tomu, aby si ověřili, zda jim spolupráce vyhovuje. Pokud něco neklape, mají možnost se ve zkušební rozloučit prakticky ze dne na den. Může se zkušební doba prodloužit anebo naopak zkrátit?
Sjednání zkušební doby: Pouze písemně nejpozději v den nástupu do práce
Zkušební doba není automatická. Pokud ji smluvní strany chtějí uplatnit, musí si ji písemně ujednat v pracovní smlouvě, a to nejpozději v den nástupu do práce. Jestliže zaměstnavatel zapomene zkušební dobu do pracovní smlouvy zakotvit, má smůlu. V dodatku k pracovní smlouvě totiž už zkušební dobu sjednat nelze.
Zákoník práce omezuje délku zkušební doby na tři měsíce u řadových zaměstnanců, na šest měsíců potom u vedoucích pracovníků. Vedoucím zaměstnancem je podle zákoníku práce ten, kdo má podřízené, jimž může stanovit úkoly a organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci. I kdyby tento vedoucí chvíli podřízené neměl, jelikož například probíhá výběrové řízení na obsazení konkrétních pozic, vedoucím být nepřestává. Rozhodující je, zda v jeho podřízenosti zůstávají zřízena plánovaná pracovní místa.
V obou případech – u řadových zaměstnanců i vedoucích – nesmí délka zkušební doby překročit jednu polovinu sjednané délky trvání pracovního poměru.
Prodloužení zkušební doby
Přímo zákoník práce zakazuje dodatečné smluvní prodlužování zkušební doby. Ta tak může být prodlužena pouze o dobu celodenních překážek v práci a celodenní dovolené. Pokud totiž zaměstnanec z důvodu překážky nebo dovolené práci nevykonává, nemohou si strany řádně ověřit, zda jim spolupráce vyhovuje.
V průběhu zkušební doby může bez uvedení důvodu pracovní poměr zrušit jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Ve zkušební době není před výpovědí chráněn ani zaměstnanec v pracovní neschopnosti, ani těhotná zaměstnankyně.
Zaměstnavatel může pracovní poměr ve zkušební době se zaměstnancem v pracovní neschopnosti ukončit nejdříve po uplynutí prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti. Ukončení pracovního poměru s těhotnou ženou pak nesmí být diskriminační – důvodem nesmí být právě ono těhotenství. Po uplynutí zkušební doby je již zaměstnavatel vázán výpovědními důvody výslovně stanovenými v zákoníku práce.
Dodatečné zkrácení zkušební doby vzájemnou dohodou
Jak dovodil Nejvyšší soud ČR v rozsudku 21 Cdo 1755/2016 ze dne 3. dubna 2017, to, že zkušební dobu nelze dodatečně prodloužit, neznamená, že ji nelze ani zkrátit. Účelem sjednání zkušební doby totiž je, aby účastníci získali poznatky potřebné k rozhodnutí, jestli budou chtít v pracovním poměru pokračovat. Tyto poznatky ale mohou získat i dříve, tedy předtím, než celá zkušební doba uplyne.
„Protože zákon vylučuje pouze dodatečné prodloužení zkušební doby, nikoli její zkrácení, není za této situace důvod bránit účastníkům pracovního poměru v tom, aby smluvně (na základě vzájemné dohody) původně sjednanou zkušební dobu dodatečně zkrátili,“ stojí v odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu. Zkrátit tedy vzájemnou dohodou zkušební dobu lze, a to v dodatku k pracovní smlouvě.
