Při uzavření restaurací, obchodů a dalších podniků na základě březnových vládních opatření přišla řada podnikatelů o tržby a vznikly jim další škody. Podle právníků za ztráty vzniklé v souvislosti s krizovými opatřeními odpovídá stát. Lhůta k uplatnění náhrady škody se ale krátí. Lidé a firmy prozatím požádaly o náhrady ve výši více než půl miliardy korun.
Podle krizového zákona musí poškozený svůj nárok na náhradu škody uplatnit do šesti měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozvěděl. „Bohužel se nám rozdvojil režim, podle kterého se dá o náhrady žádat. Jeden se opírá o krizový zákon, druhý o zákon o odpovědnosti státu za škodu způsobenou rozhodnutím nebo nesprávným postupem,“ upozorňuje advokátka Petra Dolejšová.
Oba režimy se liší, stejně tak jako se liší lhůty k uplatnění. „Lhůty mohou běžet u každého jinak, právě podle typu škody, která nastala,“ říká Dolejšová. Bude tedy záležet na tom, zda musel podnikatel vyhodit prošlé zásoby, zaplatit penále smluvnímu partnerovi, anebo z důvodu uzavření podniku přišel o tržby.
První lhůty končí podle Petry Dolejšové již v první polovině září. Do 14. září je tak třeba podat u příslušného státního orgánu žádost. Její včasné podání je podmínkou toho, aby se podnikatel mohl v budoucnu se státem soudit.
Ministerstvo vnitra obdrželo několik desítek žádostí
Nárok na náhradu škody podle krizového zákona se uplatňuje písemnou žádostí u příslušného státního orgánu. U vládních opatření je to podle některých výkladů Ministerstvo vnitra, podle jiných Úřad vlády. Za opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví pak odpovídá toto ministerstvo. Z důvodu procesní opatrnosti odborníci doporučují podat žádost u více orgánů souběžně.
„Ke dni 1. září 2020 eviduje Ministerstvo vnitra 61 žádostí o náhradu škody, respektive o kompenzaci za ztráty vzniklé vládními omezeními v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19,“ sdělil Deníku E15 tiskový mluvčí ministerstva Adam Rözler. Z celkového počtu je 41 žádostí od právnických osob a zbývajících 20 od osob fyzických. „Celkem je požadována náhrada škody ve výši 132 805 959 korun a ušlý zisk ve výši 385 438 492 korun, tedy celkem částka ve výši 518 344 451 korun,“ doplňuje Rözler. Ministerstvo v současné době žádosti o náhradu individuálně posuzuje, zákon mu však k jejich vyřízení nestanoví žádnou konkrétní lhůtu.
Státní pomoc ihned, anebo vleklé spory o náhradu škody
Řada podnikatelů se při využití státní pomoci svého budoucího nároku na náhradu škody vzdala. Podepsání takového prohlášení o vzdání se nároků bylo totiž součástí smluvní dokumentace podpůrných „anticovidových“ programů.
„Pokud na tom byli podnikatelé již před měsíci špatně a využili nějakou formu kompenzace, aby dostali peníze hned, uzavřeli si cestu k uplatnění nároku na náhradu škody dle krizového zákona,“ potvrzuje advokát Ladislav Drha.
Nejistotu ohledně toho, kolik lidí a firem nakonec k uplatnění škod přistoupí, sdílí i Petra Dolejšová. „Také s ohledem na to, že stát se k této možnosti moc čelem nestaví, je nasnadě, že dalším krokem bude zřejmě soud. A ten je časově a finančně náročnou záležitostí a stojí člověka spoustu energie,“ říká Dolejšová.
„Pokud si chce podnikatel nechat otevřenou možnost řešit spor se státem soudní cestou, musí uplatnit nárok na náhradu škody přímo u orgánů státu. Pokud to neudělá, nemůže se úspěšně domáhat náhrady škody žalobou. A naopak, když u orgánů státu požádá o náhradu škody a stát ji nenahradí, zůstane mu ještě možnost domáhat se svých práv u soudu. Jinými slovy – kdo se nepřihlásí do těch šesti měsíců, jednou provždy ztrácí možnost náhradu požadovat,“ uzavírá Ladislav Drha.
