Na práci se dokážeme soustředit v kuse jenom něco přes hodinu, každou půlhodinu kontrolujeme sociální sítě a emaily. Zaměstnanci stále více ovládají tzv. multitasking, čili schopnost řešení více úkolů najednou. Bohužel ale ne vždy je to přínosem. Ukázal to nedávný průzkum softwarové a informační společnosti RescueTime, kterého zúčastnilo více než 50 tisíc lidí.
Téměř 40 procent respondentů se nedokáže na práci soustředit déle než půl hodiny, protože jejich pozornost neustále odbíhá jinam – ke kontrole emailu, sociálních sítí, SMS zpráv nebo telefonů, popřípadě pouze k rozhlížení po kanceláři. 17 procent se soustředí dokonce pouhých 15 minut. Pokud je naše pozornost odvedena jinam než od práce, zabere nám to dobrých 9 minut, abychom se znovu zkoncentrovali. Někteří zaměstnanci, kteří mají možnost, kontrolují sociální sítě nebo telefony i každých 6 minut.
„Pokud řešíme více úkolů najednou, dochází k tříštění naší pozornosti. Tím, že náš mozek musí zvládat koordinaci více věcí souběžně, ztrácíme schopnost myslet do hloubky a kreativně. Zvládneme tak sice více úkolů najednou, nicméně daleko méně kvalitně. Čím obratnější jsme tedy v multitaskingu, tím více selháváme při kreativním řešení úkolů,“ říká Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz zaměřující se na nábor technicky zaměřených pracovníků.
Pokud při práci neustále měníme svou činnost, nebo děláme více věcí najednou, samozřejmě to vede k tomu, že se zvýší naše chybovost, budeme unavení a málo výkonní. Pro každou změnu činnosti totiž spotřebujeme určitou dávku energie. A další energii budeme potřebovat k tomu, abych se znovu pohroužili do předchozího úkolu.
Je proto dobré si na jednotlivé činnosti vyhradit určitý čas a věnovat se jim stoprocentně. A jaký čas na jednotlivé úkoly vymezit? Podle vědců jsme schopni se na jednu činnost pořádně soustředit 20 až 30 minut. Někdy i méně. Závisí to na tom, jak nás daný úkol pohltí a baví. Po ukončení činnosti se zaměřte na něco, co bude náš mozek zpracovávat jinak, než předchozí věc. Tato činnost by měla být krátká. Rozhodně je dobré se rozptýlit třeba tím, že se projdeme, atd. Mozek si potřebuje odpočnout.
Jak se bránit?
Podle odborníků je potřeba, aby si zaměstnanci uvědomovali, jak nástroje digitální komunikace využívat co nejefektivněji. Telefony, které na pracovištích neustále vyzváněly, sice většinou nahradila komunikace přes e-maily a různé aplikace umožňující rychlé zasílání zpráv, ale i tento způsob komunikace má své úskalí. Rychlé zasílání zpráv má sice zvýšit produktivitu díky tomu, že odpovědi jsou rychlé, často ale nejde zase o tak akutní věc, která by musela zaměstnance rušit v koncentraci na práci.
Mnohdy je problém i v tom, že pro komunikaci je využíváno hned několika nástrojů najednou. A zde je úkol pro zaměstnavatele. Měli by naučit své zaměstnance digitální požadavky ovládat tak, aby se rozlišovala jejich priorita. Je možné třeba stanovit, jak často kontrolovat e-mail, a které zprávy vyžadují okamžitou reakci, a naopak které nikoliv.
Pokud si zaměstnanec nebo zaměstnavatel neví rady, protože práce se kvůli rozptylování nosí domů, je dobré přizvat na pomoc psychologa nebo kouče. Ti mohou pomoci práci zvládat efektivně. Domácí prostředí tak využívat pouze k relaxaci a odpočinku.
Rozptylují nás ale i jiné vlivy
Většinu pracujících, konkrétně 69 procent rozptýlí hovor kolegů, nebo jen jejich přítomnost, hluk z kanceláří obecně. Pro 60 procent pracujících jsou významným zdrojem rozptýlení od práce i osobní schůzky. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Udemy zaměřující se na online vzdělávání.
