Od počátku ledna nabyla účinnosti novela exekučního řádu, která odstraňuje dosavadní nejasnosti.
Součinnost má jisté meze
Podle občanského soudního řádu je exekutor oprávněn požadovat součinnost třetích osob, které jsou povinny mu toto součinnost poskytnout. V opačném případě se vystavují riziku uložení pořádkové pokuty do výše až 50 tisíc korun.
Již v roce 2020 vydalo Ministerstvo spravedlnosti ČR metodické doporučení, v němž upozornilo, že povinnost součinnosti ze strany plátce mzdy má jasné meze. Podle zjištění ministerstva excesivní postup některých soudních exekutorů přespříliš zatěžoval plátce mzdy a někdy exekutoři vyžadovali také informace, které plátce mzdy vůbec nesmí od zaměstnanců zjišťovat.
„Soudní exekutor prostřednictvím součinnostních dotazů nesmí po plátci mzdy povinného požadovat informace, které plátce mzdy od svého zaměstnance nesmí zjišťovat podle zákoníku práce, které nejsou relevantní pro provádění srážek ze mzdy, ani informace, které si je schopen zjistit jiným způsobem,“ uvedlo ministerstvo v metodickém doporučení.
Exekutor tak nesmí požadovat informace o soukromí zaměstnance – například o rodinném stavu nebo počtu dětí, ani o tom, do jaké banky plátce mzdy zaměstnanci mzdu zasílá. Za excesivní je považován i dotaz, aby zaměstnavatel identifikoval automobil, kterým se dlužník dopravuje do práce.
Novela: Informace o pracovněprávním vztahu, mzdě a srážkách
Novela exekučního řádu účinná od 1. ledna 2022 zakotvuje přímo do exekučního řádu povinnost plátce mzdy sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost „údaje o mzdě nebo jiném příjmu jím vypláceném, srážkách prováděných ze mzdy nebo z jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu nebo jiný příjem“.
Je tak postaveno na jisto, jaký rozsah informací má zaměstnavatel exekutorovi poskytovat. Žádost exekutora musí mít písemnou formu.
Od 1. ledna 2024 bude zaměstnavatel muset příslušné informace exekutorovi předávat na speciálním formuláři. Tzv. kvalifikovaný plátce mzdy, tj. zaměstnavatel s obratem přesahujícím za poslední účetní období částku 100 milionů korun, anebo s více než 50 zaměstnanci v pracovním poměru, odešle exekutorovi formulář výlučně elektronicky datovým souborem.
Další novinky pro zaměstnavatele: Paušální náhrada nákladů exekuce
Zaměstnavatel bude mít možnost srazit si ze mzdy povinného paušální náhradu nákladů související s administrací srážek ze mzdy. Podle prováděcí vyhlášky je výše náhrady omezena na 50 korun za jeden měsíc a jednoho povinného zaměstnance, a to i v případě, že má povinný více než jednu exekuci srážkami ze mzdy.
Právo na paušální náhradu nákladů vzniká zaměstnavateli až u exekucí, které byly zahájeny po účinnosti novely. Paušální náhradu nákladů si musí zaměstnavatel sám odčíst od částky, kterou má zaměstnanci vyplatit po provedení srážek ze mzdy. Neudělá-li to, jeho nárok na paušální náhradu nákladů za příslušný kalendářní měsíc zaniká.
