Odstupné a daně za rok 2021: Kdy máte nárok na vrácení daně?

Daňové přiznání

Daňové přiznání Zdroj: Tomeš Michael

Někteří zaměstnanci obdrželi během roku zákonné odstupné a zaplatili vyšší daň z příjmu než obvykle. Kdo obdrží daňovou vratku za rok 2021?

Nárok na zákonné odstupné mají zaměstnanci, kteří od zaměstnavatele obdrželi výpověď pro důvody, na kterých nenesou vinu, nejčastěji se jedná o nadbytečnost.

Částka odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru. V případě, že trval pracovní poměr déle než dva roky, potom při obdržení výpovědi pro nadbytečnost náleží odstupné nejméně ve výši trojnásobku průměrného výdělku.

Výplata odstupného

Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, přičemž z důvodu obdržení odstupného a standardní mzdy současně v jednom měsíci se může z části hrubé mzdy platit i 23procentní daň z příjmu, avšak za celý rok přitom může celkový základ daně podléhat pouze 15procentní sazbě daně z příjmu.

V takových případech vznikne nárok na vratku daně, která se obdrží po provedeném ročním zúčtování daně nebo podaném daňovém přiznání za rok 2021.

Sazby daně z příjmu

Do hrubé měsíční mzdy ve výši 141 764 korun se odvádí 15procentní daň z příjmu fyzických osob, z hrubé mzdy nad 141 764 korun se odvádí 23procentní daň z příjmu fyzických osob. Za celý kalendářní rok však platí 23procentní sazba daně z příjmu pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy, tedy 1 701 168 korun.

V praxi to tedy znamená, že někteří občané z důvodu obdržení odstupného zdaní během roku 2021 část hrubé mzdy vyšší 23procentní sazbou daně z příjmu, ale jejich roční daňový základ nepřekročí limit a veškerý daňový základ zdaní 15procentní daňovou sazbou. Vznikne jim tedy nárok na daňovou vratku.

Praktický příklad

Paní Radka obdržela během roku 2021 výpověď pro nadbytečnost a obdržela od zaměstnavatele zákonné odstupné a její souhrnná hrubá mzda v příslušném měsíci byla 160 tisíc korun. V ostatních měsících měla pro zjednodušení hrubou mzdu vždy 40 tisíc korun, stejnou hrubou mzdu měla tedy i po nástupu do nového zaměstnání. Při výpočtu měsíční daně z příjmu fyzických osob uplatňuje pouze základní daňovou slevu na poplatníka.

  • V jedenácti měsících roku 2021 zaplatí paní Radka na dani z příjmu fyzických osob 3 680 korun (40 tisíc korun x 15 procent - měsíční sleva na poplatníka ve výši 2 320 korun).
  • V měsíci, kdy obdržela odstupné, zaplatila na dani z příjmu fyzických osob celkem 23 139 korun. V prvním daňovém pásmu zaplatila na dani z příjmu 21 265 korun (141 764 korun x 15 procent), ve druhém daňovém pásmu potom 4 194 korun (160 tisíc korun - 141 764 korun) x 23). Daň před uplatněním slevy na dani na poplatníka je tedy 25 459 korun, po uplatnění slevy na poplatníka výše uvedených 23 139 korun (25 459 korun - 2 320 korun).
  • Souhrnný roční daňový základ je 600 tisíc korun (160 tisíc korun + 11 x 40 tisíc korun). Roční daňová sleva na poplatníka je 27 840 korun. Daň z příjmu fyzických osob za celý rok 2021 je tedy 62 160 korun (600 tisíc korun x 15 procent - 27 840 korun).
  • Na daňových zálohách však během roku 2021 zaplatí paní Radka 63 619 korun (11 x 3 680 korun + 23 139 korun).
  • Za celý kalendářní rok 2021 vznikne tedy paní Radce nárok na daňovou vratku ve výši 1 459 korun (63 619 korun - 62 160 korun), neboť právě o tuto částku je vyšší souhrnná částka zaplacených měsíčních záloh než vypočtená roční daň z příjmu.