Práce na živnostenský list? Švarcsystém je stále problém

Daňové přiznání

Daňové přiznání Zdroj: Tomeš Michael

Zákoník práce uvádí, že závislá práce může být vykonávána jen v pracovněprávním vztahu, ať již na základě pracovní smlouvy, anebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Účelem úpravy je chránit zaměstnance. Práce na živnostenský list namísto pracovněprávní smlouvy může být inspektorátem práce vyhodnocena jako švarcystém, který je nelegální. Freelanceři se tak ocitají na hraně.

Zvláštní zákonná ochrana zaměstnance

Švarcsystém pojmenovaný po podnikateli Miroslavu Švarcovi je z pohledu zákona o zaměstnanosti považován za nelegální zaměstnávání. Pracovněprávní vztah je zde zastírán jiným právním vztahem – obchodněprávní smlouvou o dílo či jinou obdobnou smlouvou.

Nezřídka firmy přímo inzerují práci „na DPP nebo živnostenský list“. „Z pohledu pracovního práva a zaměstnanosti je možné za zvlášť společensky nebezpečné a hodné zvláštního zřete považovat případy, kdy by bylo uzavření pracovněprávního vztahu pro zaměstnance výhodnější a do obchodního vztahu je zaměstnavatelem nucen a postaven před situaci ‚buď práce na živnostenský list, nebo žádná‘, případně ‚živnostenský list podmínkou‘,“ vysvětluje Richard Kolibač ze Státního úřadu inspekce práce. Často je také hlavní motivací snaha zaměstnavatele obejít podmínky a povinnosti stanovené zákonem pro zaměstnávání cizinců.

V případě nelegálního zaměstnávání pak hrozí pokuta jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci. Zaměstnavateli mohou úřady uložit sankci až do výše deseti milionů korun, člověku vykonávajícímu závislou práci zastřenou obchodněprávním vztahem pak hrozí stotisícová pokuta.

Motivace úsporami stále přetrvává, trh se ale mění

Hlavní motivací zaměstnavatele pro preferenci obchodněprávního vztahu před pracovněprávním jsou především úspory na sociálním a zdravotním pojištění. Navíc se tím vyhne povinnostem vyplývajícím ze zákoníku práce.

Jak připomíná Kolibač, obchodní vztah mnohdy preferují i sami dodavatelé („zaměstnanci“). „Vidina přislíbeného vyššího výdělku je silnějším motivem než pracovněprávní ochrana, která je zaměstnancům garantována pracovněprávními předpisy,“ dodává Kolibač.

Podle zkušeností advokáta Davida Borovce z advokátní kanceláře Borovec Legal je na některé typy pozic aktuálně velmi obtížné najít zaměstnance. Někteří lidé v zaměstnání být vůbec nechtějí a preferují volnost.

„Podnikatelům mnohdy nezbývá jiná možnost než zajistit výkon části svých činností subdodavatelsky. Jinak by totiž nezvládli splnit v termínech zakázky, anebo by je museli odmítat, což by mohlo vést k ekonomickým problémům a k propouštění, a tedy i vážnějším dopadům na zaměstnanost,“ připomíná Borovec.

Práce na volné noze nebo švarc?

S novými flexibilnějšími formami práce si současná právní úprava ještě neumí poradit. Práce na dálku, vidina větší volnosti a možnost spolupracovat s více zákazníky na více projektech je pro pracovníky čím dál zajímavější.

„Podle našeho názoru bohužel česká právní úprava není příliš vstřícná vůči flexibilnímu „zaměstnávání“, resp. vůči obchodněprávním nastavení. Ostatně i praxe inspektorátu práce svědčí spíše o restriktivním pohledu na interpretaci toho, zda se v daném případě ještě jedná o dílo či službu, kterou lze poskytovat na základě obchodněprávních smluv, anebo již o závislou práci,“ říká David Borovec. Jako příklad uvádí situaci, kdy inspektorát posoudil činnost visual merchandisingu pro jednotlivé značky výrobků jako závislou práci vykonávanou pro daný obchod, v němž visual merchandiser značky prezentuje.

Sám inspektorát práce přitom připouští, že dodavatelské vztahy nejsou absolutně vyloučené. „Při vyhodnocování jednotlivých případů je vždy potřeba postupovat individuálně s respektem k určité míře smluvní volnosti v obchodněprávních a občanskoprávních vztazích a akceptaci skutečnosti, že danou činnost je možné vykonávat jak v rámci uzavřeného pracovněprávního vztahu, tak v rámci vztahu obchodněprávního. Může být tedy předmětem nejen zaměstnání, ale také podnikatelské činnosti,“ doplňuje Richard Kolibač.

I freelancer si musí uvědomit, jaká rizika a náklady při poskytování služeb na živnostenský list ponese. Zatímco zaměstnanec za neúmyslně způsobenou škodu odpovídá do limitu čtyř a půl násobku průměrného měsíčního výdělku, odpovědnost podnikatele je ze zákona neomezená. Jelikož živnostník nese náklady sám (na rozdíl od závislé práce, která je vykonávána na náklady zaměstnavatele), je zvláštně důležitá i správná kalkulace nákladů.