Příspěvek na živobytí je základní dávkou v hmotné nouzi. Měl by řešit nedostatečný příjem osob, popřípadě společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem o životním a existenčním minimu.
Společně posuzovanými osobami rozumíme všechny, kteří spolu žijí v domácnosti a společně se podílí na jejím chodu. Jelikož každá situace je individuální, může být některá osoba z okruhu společně posuzovaných osob vyloučena.
Kdo má na příspěvek na živobytí nárok
Nárok na tuto dávku mají osoby či rodiny, kterým po zaplacení nákladů na bydlení nedostačuje příjem na pokrytí životních potřeb. „Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí okruhu společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima,“ uvádí MPSV. Pokud máte zdravotní potíže, kvůli kterým podle doporučení lékaře potřebujete dietní stravování, může vám být částka živobytí navýšena.
Životní minimum jednotlivce je pro rok 2018 stanoveno na 3410 korun. Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti pak příspěvek klesá na 2830 korun. Celkové životní minimum domácnosti ovlivňuje rovněž počet nezaopatřených dětí. Pakliže je v rodině nezaopatřené dítě mladší šesti let, zvýší se potřebné životní minimum domácnosti o 1740 korun. U dítěte ve věku od šesti do patnácti let se částka zvýší na 2140 a do 26 let o 2450 korun.
Dávku nedostane každý
Pokud jste bez příjmů, ale váš partner dost vydělává, nejspíš máte smůlu. Dále o příspěvek s největší pravděpodobností přijdete, jestliže jste během posledních šesti měsíců ztratili zaměstnání kvůli hrubému porušení pracovních předpisů. V případě, že vlastníte nemovitosti, automobily, cenné obrazy či starožitnosti, může vám být příspěvek zamítnut, jelikož tyto hmotné věci můžete prodat.
Pokud více než tři měsíce dlužíte výživné na nezletilé dítě a výživné je vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, dostanete maximálně částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování, tj. 2200 korun měsíčně. Oněch 2200 korun měsíčně je právě existenční minimum.
Výše příspěvku na živobytí
„Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. Přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 procent, v Praze 35 procent, příjmu osoby či rodiny,“ vysvětluje MPSV.
Minimální částka příspěvku na živobytí je 2200 korun – výše existenčního minima. Může ale dosáhnout až na výši životního minima. V případě, že se snažíte svou špatnou životní situaci řešit, bude vám v prvních šesti měsících přiznán příspěvek vyšší. Částku až ve výši životního minima automaticky získají důchodci nebo starší 68 let, rodiče pečující o dítě do 10 let, které je na jejich péči závislé, osoby pobírající příspěvek na péči, osoby s invaliditou třetího stupně, nezaopatřené děti. U těchto skupin osob se totiž neposuzuje snaha zvýšit si příjem.
Jak na žádost
Úředníci z úřadu práce budou chtít vidět příjem za poslední tři měsíce, a to od všech společně posuzovaných osob. Nebude započítáván celý čistý příjem ale jeho část, konkrétně 70 procent. Do příjmů se pochopitelně započítávají i dávky nemocenského a důchodového pojištění – mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti dělá 80 procent. Pokud máte příjmy z pronájmu, budou vám započteny plně, stejně tak rodičovský příspěvek, přídavky na děti a alimenty.
