Závětí meziročně přibylo. Kdy je vhodné ji sepsat?

Jak sepsat závěť, ilustrační foto

Jak sepsat závěť, ilustrační foto Zdroj: Profimedia

ilustrační foto
2
Fotogalerie

Zájem o sepsání poslední vůle se podle Notářské komory ČR meziročně opět zvýšil. Nejvíce žadatelů k notářům přicházelo okolo Památky zesnulých. S největší pravděpodobností bude překonaný počet loňských sepsaných žádostí (20 702). Dokládá to fakt, že již v říjnu notáři sepsali více závětí než za stejné období minulého roku.

Sepsání závěti

Motivací k sepsání tohoto dokumentu je nejen to, že nám nevyhovuje zákonem stanovená posloupnost dědických tříd, ale i to, že chceme předejít případným sporům v rodině. I když můžete závět sepsat doma, rozhodně je lepší zajít k notáři.

„Každá závěť, která byla sepsána u notáře, bude do příslušného pozůstalostního řízení zařazena. Není tedy možnost, že by se ztratila či se na ni zapomnělo, protože je zapsána do centrální evidence. Oproti tomu závěť sepsaná doma se vůbec nemusí najít nebo může být nálezcem zatajena či zničena. Například, když její znění nálezci nevyhovuje a nedědí podle ní tak, jak očekával, a zákonem daná posloupnost dědických tříd pro něj vyznívá lépe. Proto má každý největší jistotu toho, že dědictví bude rozděleno podle vlastního přání, se závětí od notáře,“ říká k možnostem odkazování majetku prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.

Závěť psaná rukou

Pokud se přece jen rozhodnete sepsat žádost doma, musíte dodržet zákon a splnit věcné a formální požadavky na její platnost. V opačném případě by se závěť součástí pozůstalostního řízení nestala a majetek by nebyl rozdělen podle přání zesnulého.

V případě, že závěť nepíšete vlastní rukou, je nutná přítomnost dvou svědků. Mějte ale na paměti, že tento druh závěti je po smrti nejjednodušší napadnout. A mnohdy i úspěšně, jelikož zůstavitel je nařčen z nesvéprávnosti.

Pozor na dluhy

V poslední době jsou strašákem dluhy zemřelého. Pokud si nejste jisti, zda zemřelý nedlužil, požádejte notáře o tzv. výhradu soupisu majetku.

Se schválením nového občanského zákoníku vznikla možnost odmítnout dědictví. V této situaci je ale potřeba určit, kdo se o předmět dědictví postará do doby jejího splnění. Je totiž potřeba například uhradit povinné platby, které souvisí s předmětem – jako je třeba povinné ručení za vůz, daň z nemovitosti.

„Závěť je nadřazena zákonné posloupnosti dědického procesu, přesto ale existuje tzv. nepominutelný dědic. Tím se po smrti zůstavitele stávají jeho potomci. Když tito svůj povinný díl z jakéhokoliv důvodu nedědí, pak se nepominutelným dědicem stávají jejich potomci,“ uvádí Notářská komora.

Jak je to s dědickými třídami

Zákonná dědická posloupnost je rozdělena do šesti dědických tříd.

1. třída – Jako první po zemřelém pochopitelně dědí děti a manželka. A to stejným dílem. Když z nějakého důvodu nedědí potomek zůstavitele, tento díl připadá jeho dětem. Tedy vnoučatům zemřelého.

2. třída – Pokud nedědí potomci, dědictví připadá manželovi, zůstavitelovým rodičům, popřípadě všem dalším osobám, které se zůstavitelem sdílely společnou domácnost po dobu nejméně jednoho roku před smrtí nebo na něm byly výživou závislé. I tentokrát dědí všichni stejným dílem. Jestliže jde ale o manžela či manželku zemřelého, dostane minimálně polovinu pozůstalosti.

3. třída – Když nedědí nikdo z výše uvedených, majetek připadá zůstavitelovým sourozencům (stejným dílem). A zase osobám žijícím se zůstavitelem nejméně jeden rok před smrtí. Jestliže opět nedědí některý ze sourozenců, majetek bude jeho dětí.

4. třída – V případě, že nebude dědit nikdo z předešlých tříd, dědictví půjde rovným dílem mezi prarodiče zemřelého.

5. třída – V páté třídě připadne jedna polovina prarodičům zůstavitele ze strany otce a druhá ze strany matky. Pokud jeden z dvojice dědit nemůže, uvolněnou osminu přebírá druhý z páru. Když nemůže dědit celá jedna dvojice, podíl připadá druhé dvojici ze stejné strany. V případě, že nedědí žádná z dvojic jedné strany, dědictví se rozdělí mezi dvojice druhé strany.

6. třída – V šesté třídě dědí už opravdu vzdálené příbuzenstvo. Děti dětí sourozenců (praneteře a prasynovci) a děti prarodičů zůstavitele (tety a strýcové).

„Notáře si můžete vybrat vždy kromě jediného případu, a to je právě řízení o pozůstalosti. Z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování je notář přiřazen soudem podle předem stanoveného rozvrhu. Notářů je občanům po celé ČR aktuálně k dispozici 446,“ uzavírá Radim Neubauer.