Denisa Rohanová: Obhájkyně dlužníků se chce stát prezidentkou

• Válka na Ukrajině
• Inflace a energie
• Volební program
• Politická kariéra
• Podpora pro kandidaturu
• Sponzoři prezidentské kampaně
• Manžel a děti
• Volební průzkumy
• Denisa Rohanová a další kandidáti na prezidenta 2023

Válka na Ukrajině

Rohanová se k válce na Ukrajině příliš nevyjadřuje, nepatří to do její odbornosti. Často opakuje, že není zastánkyní posílání zbraní na Ukrajinu. „Je třeba tyto věci řešit diplomatickou cestou. Jen když dostaneme oba znesvářené státy k jednacímu stolu, pak tuto nesmyslnou válku ukončíme,“ řekla koncem listopadu v České televizi.

Na dotaz moderátora, zda by Ukrajina měla přistoupit na mír za cenu ztráty vlastních území, uvedla, že by to bylo pro Ukrajince „nespravedlivé“. Ovšem návrat do dob před rokem 2014, kdy Ukrajina ovládala celé své území včetně Krymu, považuje za nereálný.

Inflace a energie

Kandidátka na prezidentku by byla pro ukončení těžby uhlí, ale jen v případě, že bude mít Česko adekvátní náhradu. Podobně jako další kandidáti na prezidenta je pro dostavbu Dukovan a pokračování podpory jaderné energie. Rohanová by nezaváděla embargo na dovoz ruské ropy, považovala by to pro Českou republiku za riskantní ekonomický krok.

Tématu energie ani inflace obecně se Rohanová příliš nevěnuje. Na svých stránkách pouze krátce uvádí: „S přebytky elektrické energie není důvod zvyšovat její cenu na světových trzích. Podporuji ekonomickou, energetickou a potravinovou soběstačnost domácností, stejně jako země.“

Prezidentské volby

 

Jaroslav Bašta: Kandidát SPD na prezidenta, bývalý disident a exministr ze Zemanovy vlády

Volební program

Svůj prezidentský program postavila na čtyřech pilířích, které se vzájemně prolínají a nejsou příliš jasně definované. Jako prezidentka chce podporovat péči o rodinu, ať o seniory, či o děti. Zavázala se naslouchat problémům občanů, stmelovat generace a sociální skupiny.  

„Otevření Pražského hradu veřejnosti je otázka krátké dohody s ministrem vnitra, ale řešení nebezpečí příjmové chudoby pro více než tři čtvrtiny obyvatel je prioritou na celé volební období. Musíme zabránit zlu, které se skrývá v exekucích,“ uvedla. Chce se rovněž aktivněji zapojit do dění v parlamentních komorách a ve vládě. Chce také „obnovit duši“ střední vrstvy, kterou považuje za páteř národa.

Politická kariéra

Rohanová měla vždy blízko k sociální demokracii, s ČSSD prosazovala i změny v exekucích. V roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva v Kralupech nad Vltavou, a to jako nestranička za Úsvit přímé demokracie.

V roce 2017 se zkoušela bez úspěchu dostat do sněmovny na kandidátce hnutí Referendum o Evropské unii, které vedl někdejší místopředseda Svobodných František Matějka. Obě kandidatury považuje za epizody v životě, nikoli za symbol svého hodnotového ukotvení. Rozhodně by podle svých slov nebyla pro vystoupení České republiky z EU, jak řekla v České televizi. V roce 2017 byla zvolena do funkce prezidentky České asociace povinných.

Podpora pro kandidaturu

V dubnu 2021 oznámila kandidaturu na prezidentku, využila přitom podpisy končících poslanců ČSSD a KSČM ještě před koncem minulého volebního období. V té době ještě nebyly prezidentské volby ani vyhlášené. Ministerstvo vnitra nejprve rozhodlo o jejím připuštění k volbám, přestože předložila podpisy politiků se zaniklým mandátem. Někteří ústavní právníci se namítali, že jí kandidatura neměla být povolena. Nejvyšší správní soud (NSS) poté na popud stížnosti některých senátorů rozhodl o zrušení kandidatury Denisy Rohanové. Ta se obrátila na Ústavní soud, který její stížnost proti verdiktu NSS zamítl.  

Prezidentské volby

 

Bývalý rektor Tomáš Zima: lékař a biochemik, který chce být prezidentem

Sponzoři prezidentské kampaně

Na transparentním volebním účtu Rohanové exekutor v říjnu zablokoval milion korun. Exekuce vznikla z několikatisícového dluhu tehdejšího manžela Rohanové zdravotní pojišťovně. Exekuce, která vyrostla i s příslušenstvím na milion korun, dopadla i na ni jako na manželku. Částku podle svých slov pravidelně umořuje.

„Šlo o penále za neuhrazené zdravotní pojištění, a to včetně nákladů na exekuci, ve výši 25 746 korun. Vzniklo druhotnou platební neschopností podnikajícího, dnes již bývalého manžela po krachu jeho dvou významných klientů ve stavebnictví,“ vysvětluje původ dluhu Rohanová, která se po této zkušenosti rozhodla aktivněji věnovat obhajobě lidí v exekuci. „To, co jsem zažila, je opravdu otřesný a smutný příběh. Po této osobní zkušenosti jsem se rozhodla, že to v naší zemi už nikdo nesmí zažít,“ uvedla.

Rohanová situaci řešila s Úřadem pro dohled nad financováním politických stran a hnutí, krok exekutora jí totiž výrazně ztížil kampaň – sponzorům se nechtělo posílat dary na obstavený účet. Problém byl nicméně vyřešen, jak řekla koncem listopadu pro iRozhlas.cz: „Páni exekutoři už díky bohu pochopili, že transparentní účet není nic, co by byly prostředky kandidáta, což jsem říkala od první chvíle. Takže v tuto chvíli je transparentní účet čistý.“

Manžel a děti

V roce 1993 se provdala za Aleše Rohana a mají společně syna Davida. Letos se rozvedla.

Volební průzkumy

Rohanová nemá podle dosavadních volebních průzkumů šanci na postup do druhého kola a už vůbec ne na vítězství. Ve většině průzkumů se její jméno ani neobjevuje. Minimální šanci na úspěch v lednových volbách jí dávají i aktuální kurzy na výhru vypsané sázkovými kancelářemi.

Denisa Rohanová a další kandidáti na prezidenta 2023

Přečtěte si medailonky dalších možných kandidátů, kteří vstoupili do boje o Hrad. Vysoké šance předpovídají průzkumy bývalému generálovi Petru Pavlovi a ekonomce Danuši Nerudové. Kandidaturu na Hrad ohlásil i bývalý premiér Andrej Babiš.

Mezi další ohlášené zájemce o prezidentskou funkci patří šéf odborového svazu Josef Středula, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. Kandiduje i lékař a bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima. Druhým stranickým kandidátem po Babišovi je Jaroslav Bašta, kterého nominovalo opoziční hnutí SPD.

Kandidáti na prezidenta 2023 >>>