Prezidentským kandidátem hnutí SPD je Jaroslav Bašta. Bývalý disident, ministr ve vládě Miloše Zemana a později diplomat patří k hlasitým kritikům současného kabinetu a Evropské unie. Do boje o Hrad vstupuje s podporou poslanců. Jaké názory Bašta zastává?
- Válka na Ukrajině
- Inflace, ekonomika a energie
- Názory na COVID-19
- Prezidentské debaty
- Podpora pro kandidaturu
- Činnost v SPD
- Politické názory
- Životopis a kariéra
- Rodina
- Volební výsledky
- Volební průzkumy
- Jaroslav Bašta a další kandidáti na prezidenta 2023
Válka na Ukrajině
Konflikt na Ukrajině se Jaroslava Bašty dotýká i z osobního pohledu. V minulosti totiž v obou znesvářených státech působil jako český velvyslanec – v Rusku mezi lety 2000–2005, na Ukrajině od roku 2007 do roku 2010. Válku je podle Bašty nutné zastavit, než se rozšíří do dalších evropských zemí. Měla by se využít první příležitost pro ukončení bojů, i za cenu postoupení území Rusku. Jako hrozbu vidí prezidentský kandidát SPD opotřebovávací válku.
Bez ohledu na aktuální stav se Bašta domnívá, že musíme hledět do budoucnosti. Ruská federace zůstane největším sousedem a výzvou Evropské unie. S Ruskem je proto zapotřebí jednat i s ohledem na budoucí vztahy, i přes úspěchy ukrajinské protiofenzivy Bašta neočekává, že se napadené zemi podaří obnovit své hranice platné před rokem 2014.
Pomoc ukrajinským uprchlíkům je podle Bašty naší humanitární povinností. Měli bychom však zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu. „Základní limit naší solidarity vidím v možném přečerpání našich možností a možném kolapsu českého průmyslu kvůli příliš drahým energiím. Můžeme mít problémy pomoci sami sobě, natož pak někomu jinému,“ uvedl Bašta v anketě pro E15.
Inflace, ekonomika a energie
V otázce inflace by Bašta uvítal razantnější kroky ČNB, a to jak ve vztahu k inflaci domácí, tak k té dovezené. Vláda je podle něj v postupu k inflaci zcela impotentní a měla by podat demisi. Řešení ekonomické krize bývalý disident nespatřuje v sociálních dávkách. Ty považuje vždy jen za dočasnou formu pomoci. Omezení dávek naopak chápe jako cestu pro zajištění prostředků na podporu seniorů.
Bašta se odmítavě staví ke klimatickým plánům EU souhrnně označovaným pojmem Green Deal. Vidí v nich hrozbu pro evropský průmysl i občany. Evropské plány přirovnal k politice Velkého skoku, která na přelomu 50. a 60. let minulého století vedla k hladomoru v Číně. Evropské unii Bašta dokonce v důsledku Green Dealu věští rozpad. Česká republika by se podle něj měla soustředit na moderní jadernou energetiku.
Názory na COVID-19
Téma COVID-19 nepatří v rámci kampaně Jaroslava Bašty k těm dominantním. Koronavirovou pandemii označuje spolu s ekonomickou a energetickou krizí za hlavní důvody negativních změn ve společnosti. V této souvislosti by rád vrátil život občanů do normálních kolejí. V průběhu pandemie Bašta kritizoval pomalý společný postup evropských zemí při opatřování vakcín a podporoval myšlenku vývoje české očkovací látky.
Prezidentské debaty
Mnohé zaujala některá prohlášení Jaroslava Bašty v předvolebních debatách v televizi, kde se Bašta vymezoval vůči ostatním kandidátům.
„Hájím zájmy dvou třetin našich občanů, kteří si myslí, že tato vláda je asociální a působí proti nim. Proto říkám, že budu-li zvolen, tuto vládu odvolám. Nesmysl to není,“ oponoval Bašta v debatě na ČT ostatním kandidátům a ústavním právníkům.
„Pokud jde o rok 2022, byl to rok, který byl plný nepříjemných překvapení, která většinou vycházela z chybné politiky nynější vlády. Ta napáchala daleko víc škody než kdokoliv předtím. Kandiduji, abych odvolal vládu Petra Fialy, a proto, abych zabránil válce, kterou vláda touží vyvolat,“ prohlásil Jaroslav Bašta v první prezidentské debatě na CNN Prima NEWS.
Na to v debatě reagoval mimo jiné i kandidát Marek Hilšer: „Nemám důvod k tomu, abych podkuřoval této vládě. Nejhorší je, když politici slibují něco, co je nerealistické. Ať se na mě pan Bašta nezlobí, ale slibuje něco, co by bylo pučem. Pokud máme fungovat, tak musíme ctít základní zákon - Ústavu. Pokud někdo říká, že odvolá vládu a nemá předpoklady, je to špatně,“ prohlásil Hilšer.
„Musí začít mírová jednání. Jakékoliv zastavení války je lepší, než aby umírali lidé a pokračovala válka,“ prohlásil Bašta v debatě na TV Nova a připomněl, že se Česko nemůže nechat zatáhnout do války.
Podpora pro kandidaturu
Uchazeči o post prezidenta musí pro svou kandidaturu získat podporu dvaceti poslanců, deseti senátorů nebo padesáti tisíc občanů. Kandidátní listinu Jaroslava Bašty podepsalo dvacet poslanců za SPD. Splnění podmínek již potvrdilo i Ministerstvo vnitra. Podpisy občanů Bašta na rozdíl od jiných kandidátů nesbíral.
Zajímavostí je, že na kandidátní listinu připojil Bašta svůj vlastní podpis. Poslanecký klub SPD má totiž i s ním celkem dvacet členů. Bez svého podpisu by tak Bašta musel hledat podporu ještě jednoho poslance z jiné politické strany. Nicméně jím zvolený postup není v rozporu s volebním zákonem a je naprosto legitimní.
SPD svého kandidáta na prezidenta představilo letos v září v pražském Hotelu Duo, kde se sešlo celostátní grémium hnutí. Návrh na Baštovu kandidaturu předložil předseda SPD Tomio Okamura.
Činnost v SPD
Bašta je členem SPD od roku 2021. Ve stejném roce za hnutí kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny. Do voleb vstupoval z pozice lídra volební kandidátky SPD v Pardubickém kraji. Hnutí ve volbách uspělo, Bašta získal 717 preferenčních hlasů a v říjnu loňského roku se stal poslancem. V Parlamentu ČR zasedl již potřetí, v 90. letech byl do dolní komory zvolen dvakrát za ČSSD.
V současné Poslanecké sněmovně Bašta působí jako člen zahraničního výboru a předseda jeho podvýboru pro vnější ekonomické vztahy. Dále je členem stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.
Politické názory
Za své hlavní poslání Bašta považuje prosazování obrany svobody a demokracie, sociální stability a bezpečnosti České republiky. Stát by podle něj měl především hájit zájmy a práva svých občanů. V rámci mezinárodních vztahů vnímá prezidentský kandidát SPD prioritně spolupráci se zeměmi Visegrádské čtyřky a nejbližšími sousedy. Česká armáda má být znovu připravena k obraně naší vlasti a nepůsobit jako expediční sbor, který bojuje v zájmu někoho jiného.
Terčem Baštovy kritiky je často Evropská unie. Bývalý disident prosazuje vystoupení České republiky z této organizace. EU se podle jeho názoru od dob českého přistoupení změnila a v současnosti představuje hrozbu pro naši svobodu, odebírá nám práva a zatahuje nás do války. V rozhovoru pro ruskou agenturu RIA Novosti ji označil za „neúspěšnou kopii SSSR.“ Další problémy EU Bašta spatřuje především v Green Dealu a tendencích rozhodovat kvalifikovanou většinou.
Postoj Bašty k NATO je méně kritický – ČR by v alianci měla setrvat, pokud se organizace vrátí ke svým kořenům. Bašta například jako jediný poslanec SPD hlasoval pro rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko. Zamítavě se Bašta staví k přijetí eura, stejnopohlavním sňatkům nebo legalizaci marihuany. Základ společnosti vidí v rodině a nabádá k její ochraně v dobách dobrých i zlých.
Rozhovor deníku E15 s kandidátem na prezidenta Petrem Pavlem:
Životopis a kariéra
Jaroslav Bašta se narodil 15. května 1948 v Plzni. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval středověkou archeologii, studia ale nesměl dokončit. Za své aktivity ve studentském Hnutí revoluční mládeže během let 1968–1969 byl ze školy vyhozen a odsouzen za podvracení republiky. Po propuštění z vězení se Bašta angažoval v disentu. Patřil mimo jiné k signatářům Charty 77, za což byl režimem perzekuován. Do konce 80. let pracoval jako dělník a technik, ve volném čase se věnoval archeologii.
Po revoluci Bašta pracoval nejprve pro Úřadu na ochranu ústavy a demokracie (později Federální bezpečnostní informační služba, předchůdce BIS). V roce 1994 se stal členem ČSSD, za kterou byl v letech 1996 a 1998 zvolen do Poslanecké sněmovny. Od roku 1998 do roku 2000 působil jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Na starosti měl například známou akci Čisté ruce namířenou proti korupci a hospodářské kriminalitě.
Mezi lety 2000–2005 Bašta vykonával funkci velvyslance ČR v Rusku. Po návratu do Čech pracoval jako náměstek na Ministerstvu zahraničních věcí. V roce 2007 se vrátil k diplomacii a tři roky zastával pozici velvyslance na Ukrajině. Poté se Bašta z vrcholné politiky stáhl, k veřejnému dění se ale dále vyjadřoval v mnoha článcích a komentářích. Členství v ČSSD ukončil v roce 2019 a vstoupil do hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS), za které neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu. Od roku 2021 je členem SPD.
Rodina
Bašta je 40 let ženatý, jeho ženou je archeoložka Dara Baštová. V 80. letech spolu Baštovi prováděli terénní archeologické průzkumy a publikovali řadu odborných prací. Některé články musel Bašta vydat pod jménem své manželky, protože on sám je za komunismu publikovat nemohl. Bašta měl nemanželského syna Jakuba, který nešťastně zahynul.
Výsledky voleb
Výsledky prvního kola prezidentských voleb byly oznámeny v sobotu 14.ledna. Jaroslav Bašta skončil pátý.
Prezidentské volby 2023: Sledujte ONLINE zprávy >>>
Volební průzkumy: Šance na zvolení prezidentem
Volební průzkumy Jaroslavu Baštovi příliš velkou šanci na vítězství v prezidentských volbách nepřisuzují. V některých průzkumech se jméno kandidáta dokonce ani neobjevuje. Totéž platí pro kurzy na výhry vypsané sázkovými kancelářemi.
Jaroslav Bašta a další kandidáti na prezidenta 2023
Přečtěte si medailonky dalších možných kandidátů, kteří vstoupili do boje o Hrad. Vysoké šance předpovídají průzkumy bývalému generálovi Petru Pavlovi a ekonomce Danuši Nerudové. Kandidaturu na Hrad ohlásil i bývalý premiér Andrej Babiš.
Mezi další ohlášené zájemce o prezidentskou funkci patří senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. Kandiduje i lékař a bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima a podnikatel Karel Diviš. Šéf odborových svazů Josef Středula z volby odstoupil.
Kandidáti na prezidenta 2023 >>>
| Jaroslav Bašta | |
| Datum narození | 15. května 1948 |
| Manželka | Dara Baštová |
| Povolání | Poslanec |
| Vzdělání | FF UK (nedokončeno z politických důvodů) |
| Oficiální oznámení kandidatury | 10. září 2022 |
| Podpisy pro kandidaturu | 20 poslanců |
