Ceny bydlení nepřestávají růst. Čtěte, zda máte nárok na státní příspěvek
Při složitější finanční situaci může jednotlivec nebo rodina žádat o státní dávku – příspěvek na bydlení. Kdo má na příspěvek na bydlení v letošním roce nárok?
O příspěvek na bydlení může požádat kdokoliv, kdo nevydělává dost peněz na to, aby dokázal zaplatit své bydlení a další přidružené náklady. Může se přitom jednat i o bydlení ve vlastním bytě či domě, dávka se však nevztahuje na splátku hypotéky.
Pro nárok na příspěvek na bydlení musíte současně splnit tyto čtyři základní podmínky:
- Trvalé bydliště v daném bytě.
- Náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, respektive koeficientu 0,35 v Praze.
- Součin rozhodného příjmu a koeficientu (0,30 nebo 0,35 v Praze) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
- O příspěvek na bydlení je nutné si písemně požádat na místně příslušném úřadu práce. Žadatel vyplní žádost na formuláři příspěvku na bydlení a přiloží příslušné doklady prokazující rozhodné příjmy a náklady na bydlení.
Dávka se následně vyplácí měsíčně. Vyplatit lze ale příspěvek na bydlení i zpětně, i jedno čtvrtletí od měsíce, kdy vám byl schválený.
Vypočtěte si příspěvek na bydlení s naší kalkulačkou >>>
Praktický příklad
Paní Věra žije v nájemním bytě, má řádně uzavřenou smlouvu, ale trvalé bydliště má stále u rodičů. Nesplňuje tedy základní podmínku pro čerpání příspěvku na bydlení – trvalé bydliště v nájemním bytě.
Příspěvek na bydlení: Praha a jiná města
Výše příspěvku na bydlení není ve všech případech a městech stejná. Měsíční příspěvek na bydlení se vypočte jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem vynásobeným koeficientem 0,3, pro Prahu pak platí koeficient 0,35.
Made withVisme
V případě, že jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, tak náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem vynásobeným koeficientem 0,3 (v Praze 0,35).
Jestliže rozhodný příjem nedosahuje životního minima, potom se započítává pro stanovení příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu. Rozhodným obdobím pro posouzení příjmů je předcházející kalendářní čtvrtletí.
Made withVisme
Praktický příklad
Paní Dana má rozhodný příjem 10 300 korun a rozhodné náklady na bydlení 5 700 korun. Dana žije v nájemním jednopokojovém bytě v Brně, má zde trvalé bydliště. Jak vysoký příspěvek na bydlení dostane?
- Paní Dana má nárok na příspěvek , neboť splní všechny zákonné podmínky. Náklady na bydlení 5 700 korun jsou vyšší než součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (3 090 korun) a součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (3 090 korun) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (6 541 korun).
Měsíční částka příspěvku na bydlení bude 2 610 korun (5 700 korun - 3 090 korun).
Hodnocené příjmy a náklady
Do rozhodných příjmů se počítají nejenom příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) a samostatné výdělečné činnosti, ale i například nemocenské dávky, státní důchody, podpora v nezaměstnanosti. Určení nákladů pro účely příspěvku na bydlení se liší v závislosti na tom, zda se jedná o vlastní bydlení, nebo nájemní bydlení. Podmínky u družstevního bydlení jsou pro účely příspěvku na bydlení shodné s vlastním bydlením.
Další kalkulačky naleznete na stránkách Finexpert zde >>>
Náklady na bydlení tvoří:
- U bytů užívaných na základně nájemní smlouvy nájemné.
- U vlastních a družstevních bytů srovnatelné náklady (na jednu osobu 2 050 korun, na dvě osoby 2 805 korun, na tři osoby 3 668 korun, na čtyři a více osob 4 424 korun).
- Dále potom u všech bytů náklady na plyn, elektřinu, pevná paliva, rozhlas, televizi, náklady za dodávku tepla, vody a odvoz komunálního odpadu.
Částky normativních nákladů se každoročně mění. Zároveň také záleží, zda žadatel bydlí v nájemním či vlastním bydlení. Družstevní bydlení spadá do kategorie vlastní bydlení. U normativních nákladů, které jsou každoročně zveřejňovány v zákoně o statní sociální podpoře, rovněž záleží na počtu osob v domácnosti.